Ohnivé ženy

Konfrontácia dojmu spred štyridsiatich rokov s dojmom dnešným nedopadla najlepšie. Predsa je to predovšetkým dobrý nápad, ktorého rozvíjanie stráca postupne rytmus až v závere pokrivkáva. Časť z dobrého dojmu zachováva herectvo oboch predstaviteliek, ale tri hviezdičky ponechávam iba preto, že ma film ničím neprekvapil, nudil, ale nenaštval. To by sa hodnotilo, keby bola 10-bodová stupnica! (23.05.2021)

"Taková katastrofa. A ještě mi při tom někdo ukradl housku se salámem." Tohle snad nikdy neomrzí. Zápletkou zábavné, herecky parádní. Skvělá ukázka po všech směrech skvěle udělané práce. Svým způsobem je to jen jednoduchá a prostá věc, ale zaujme a zůstane v paměti hodně dlouho. "Nech na pokoji počestné děvky, nestydo." (30.03.2021)

Jana Hlaváčová a Dagmar Veškrnová si v roku 1983 strihli hlavné úlohy v bosorácko duchárskej komédii "Ohnivé ženy", ktorú režíroval televízny režisér Zdeněk Podskalský starší. Tristo rokov po ich poprave sa im podarí prevteliť sa do nových telesných schránok. Dve čarodejnice zo stredoveku sa ocitnú v dobe rozkvitajúceho socializmu. Na svoju dobu to bol celkom zábavný, nevšedný námet, ale samotné filmové, scénaristické a ich technické spracovanie za moc nestálo. ** (04.05.2018)

K Ohnivým ženám mne přivedl kamarád: čas od času vypouštěl podezřelé hlášky, které s jeho běžným projevem neladily a byly k popukání („...teď už je nám všechno putna, hlavně že nám ten chlast chutná...!", „tělo nebere" nebo „já chci ženský tělo...!) Ukázalo se, že se jedná o citace z téhle Podskalského třídílné legrácky. Co zaujme je vskutku příšerná televizní produkce, jíž neomlouvá ani rok 1984 a která trumfne i v tomto ohledu neméně příšerné „Křtiny” stejného tvůrce. Když se přenesete přes kulisy a soundtrack jako ze Studia Kamarád a zároveň budete mít pochopení pro humor v tradici vorlíčkovské absurdní veselohry, skvěle se * jako já * pobavíte. Kombinace skvělých komediálních výkonů (Hlaváčová, Veškrnová, Kanyza, debutující Roden) a scénáře postaveného na stejných tricích, jako jiné příběhy vrhající postavy z jiných časů do současnosti, produkuje vedle řady roztomile pitomých několik mistrných dialogů a scén („...to ale - vypadalo jako koma”, „nepůjdeš se mnou v noci do lesa? potřebuju byliny” LOL). Je obrovská škoda, že v tradici vorlíčkovské komedie, která měla sice základ ve skutečnosti, že tvorba vyjadřující se k aktuálním tématům nebyla zcela svobodná, v české kinematografii nikdo nepokračuje, Dokonce ani ten Vorlíček ne. Když tak o tom přemýšlím, překvapivě nejblíž je tomu Vorel, ha ha ha. (21.03.2012)

Mě právě připadá, že první díl je ze všech tří nejlepší. Jednak začínáme ve středověku, kam se pak už nevrátíme, za druhé se mi líbí i ta hudba navozující tu pravou středověkou atmosféru. Jana Hlaváčová si roli evidentně užila a navíc jí sedla perfektně. Při vší úctě k Jiřině Jiráskové, to by asi nebylo sousto pro ni. Navíc v jedničce je opravdu celá řada komediálních a situačních humorů. (14.07.2020)