Dlouhý podzimní den

Nádherná dramatická televizní inscenace od J. Hubače s dobrými hereckými výkony všech představitelů. Navíc získala na mezinárodním filmovém festivalu v roce 1971 dvě ceny. Nejlepší a nejhezčí scéna ve filmu je ta kdy pan Mrákota vynikající (L. Pešek) nádherně a mistrně vystihl první den penzisty, kdy si vychutnává dopolední siestu a kdy navíc je sám doma nikým nerušen a kdy si chce v klidu přečíst své noviny a nemůže najít nebo takhle nemůže se správně uvelebit na tom svém otomanu určitě to všichni známe. Stále málo pod hlavou! (19.05.2006)

Podzim stáří, jehož aktivní život končí a ten vytoužený penzijní, plný pochyb a nejistot, nastává. Muž v okamžiku, který tak trochu připomíná předěl mládí a dospělosti, v moudrosti, která nepostrádá pochyby ani existenciální úzkost. A posléze poznání, že tímto předělem sice mnohé opravdu končí, ale nejméně tolik je toho, co naopak začíná. V ztvárnění předních českých herců i tvůrců se nejen tehdy, ale i dnes dostává českému divákovi zážitku, na který se nezapomíná. Pod jednou podmínkou ovšem: že dílo je dostupné v technologii, jejíž masové zvládnutí ji dnes činí nepopiratelně lidovou. Nemusím jistě dodávat, že mám na mysli digitalizaci a DVD, případně jiné alternativní nosiče. (27.01.2008)

Inscenace postavená na primitivní zápletce mi nesedne navzdory panu Peškovi a závažnosti tématu. 1) Přechod do důchodu - oblíbené téma socialistické televize. Ovšem tak, jak je věc představena v této inscenaci, mi přijde až trapné. Pan Mrákota nemá žádné zájmy, žádné koníčky, žije jedině svou prací v dílně. Na důchod se nijak nepřipravoval. Jeho intelektuální úrovni pak odpovídá i to, jak novou situaci snáší. Proč bych měl s jeho nepřizpůsobivostí nějak sympatizovat? Protože ho hraje Ladislav Pešek?_____ 2) Věc má ještě jeden aspekt. Bytová nouze přispívá k morálně pochybnému tlaku "mladých" na otce, aby se odstěhoval a uvolnil jim byt. Důchodce Mrákota poctivě pracoval a žil, svým dětem očividně pomáhal a nechal je bydlet ve svém malém nepostačujícím bytě (dcera je už osm let po svatbě) a oni se ho nyní chystají vylifrovat jinam, aby jim byt zůstal celý. Jejich jednání je pochopitelné, ale není košer a nelíbí se mi, ať už byly tehdejší bytové poměry jakékoli._____ 3) 65letý Ladislav Pešek a ostatní promlouvají Hubačovou vázanou řečí a přispívají k poněkud hořké pachuti z celého díla._____ 4) Výstižný moudře smírný koment s nadhledem: rozum a cit (nehodnotila). (18.12.2020)

Už když to pánové v úvodu rozjeli na rozlučce s prací, naskočil mi tváři spokojený úsměv - a vydržel až do konce. Samozřejmě díky Ladislavu Peškovi v hlavní roli, který okouzluje i dojímá. Ovšem pozor: Dlouhý podzimní den není zrovna laskavá komedie, v zásadě je dost smutný. Dozvíme se důležitou skutečnost o dceři a zeťovi hlavní postavy (což je ale prozrazeno jakoby mimochodem a bez patosu) a jak už to tak ve filmech podle Jiřího Hubače bývá, dojde i k vypjaté hádce. Nicméně vyznění snímku je přese všechno smutné veskrze optimistické: za každé situace je možné mít radost ze života. (21.09.2008)

Je to film o stáří. Pešek má tu smůlu, že nechlastá, jako my všichni nemocní starci. Jen tak si lze vysvětlit, že je celý šťasten, že ho podnik povolal k mašině, jako pracujícího důchodce.  Kdyby mě moje matka atomová elektrárna povolala za standard 55 000, vzkázal bych jí: Vyserte si voko pitomci, natrápili jste mě dost! (22.07.2023)