Režie:
Satoši KonScénář:
Satoši KonHudba:
Keiiči SuzukiHrají:
Aja Okamoto, Kóiči Jamadera, Mamiko Noto, Akio Ócuka, Šózó Iizuka, Inuko Inujama, Satomi Kórogi, Čijako Šibahara, Júsaku Jara, Eriko Kawasaki, Hiroja Išimaru (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Život na ulici není ani v Tokiu jednoduchý. Pouliční bitky, strach a nejistota. Gin, Hana a Miyuko by o tom mohli vyprávět. Každý z nich má svůj nezáviděníhodný životní příběh. Avšak právě na Štědrý den tito tři lidé najdou na jednom smetišti malou holčičku a všechno se pro ně změní. Odhalí tajemství opuštěného dítěte a jeho rodičů? (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (85)
Příjemný příběh, animace Satoshi Kona je charakteristická, odlišná od klasické anime, ukazuje, že vše není krásné, že všichni nemají krásné velké oči a ženy nemusí mít pětky podprsenky:)) Podobně jako u Millenium actress, i tady jsem se skvěle pobavil i měl slzy na krajíčku. Každopádně 5* to jistí:) ()
Příjemný, byť ne vždy veselý (místy však až velice vtipný) příběh různorodé trojice lidí bez domova, kteří v době vánočních svátků objeví mezi odpadky odložené mimino. A příhody, jež díky/kvůli němu zažijí, se pro ně ukáží býti velice podnětné. Nemáte-li averzi k filmům, kde značnou roli hraje náhoda, mohu Tokyo Godfathers jen doporučit (samozřejmě obzvláště na Vánoce:-)). 8/10 ()
Výborný film, který má zajímavou animaci i příběh (žádné spoře oděné studentky v minisukních ani žádný jiný stereotypní teenager, třikrát hurá!), který dává vyniknout především dobře napsaným dialogům, které vynáší Kmotry vysoko nad průměr a to přesto, že jak scény odhalování minulosti postav, tak závěr samotný se snaží dolovat emoce až příliš okatě... Pro mě osobně spolu např. s Pratchettovským Otcem prasátek jedna ze zajímavých alternativ pro vánoční film, na místo dvěstěpadesátkrát viděného na libovolné tv.. Jen škoda, že není přítomna větší špinavost, hlavně v ději a v konání a konci (příběhovém) některých postav. PS: proč sakra kněz kázal vánoční slovo stejným hlasem a dikcí, jakou by mohl burcovat do boje proti Američanovi ve jménu císaře Hirohita? ()
Trochu přeexponované ... na můj vkus. Neboť základy zápletky jsou záškodnicky (a soustavně) podkopávány nadměrně afektovanou prezentací. Alespoň ve mně její manýry vzbuzovaly lehkou nevoli, se kterou jsem bojovala prakticky po celou stopáž ... a jak se ve finále ukázalo - marně. I proto mě postupně začaly unavovat zvraty, které stavěly jednotlivé události do jiného světla - a ze všeho nejvíc jsem si přála, aby útrapy všech zúčastněných konečně dospěly k nějakému konci ... pokud možno zdárnému. Celkové rozčarování tak částečně přebilo sílu dějové linie - což určitě není výsledek, který by si "Tokijští kmotři" přáli. ()
Když nic jiného, tak japonská cover verze Ódy na radost :). ■ Seriózně. Výborný příběh. A dcera to považuje za (v rámci reality) nejuletěnější film vůbec :). Dítě nalezené na vánoce v odpadcích. Trojice bezdomovců/záchránců. Dostatek humoru, téměř černého - člověk by neřekl, co vše se dá sehnat například na hřbitově. ■ Z komentářů mě nejvíc pobavil pytlík.... On to sice chudák myslel smrtelně vážně, ale neva :). ()
Galerie (20)
Photo © Columbia TriStar
Zajímavosti (6)
- Meno šéfa yakuzy, ktorého protagonisti zachránili, je „Ota“, rovnaké meno bolo napísané na hrobe, kde Gin získal saké v predchádzajúcej scéne, a keďže Ota neskôr v rozhovore v aute uvádza, že išiel navštíviť hrob jeho otca. To znamená, že saké, ktoré Gin ukradol a vypil, bola v skutočnosti Otavov dar jeho zosnulému otcovi. (Bilkiz)
- Číslo „12-25“ (dátum Vianoc) sa objavuje vo filme viackrát: číslo na kľúčenke, cena taxíka (12 250 jenov), zastavený budík, adresa v inzeráte v novinách, poznávacia značka taxíka. (Bilkiz)
- Satoshi Kon sa pri natáčaní nechal inšpirovať westernom Johna Forda, Three Godfathers (1936). (MikO_NR_1909)
Reklama