VOD (2)
Obsahy(1)
V polovině 90. let se Jesse a Celine setkali ve vlaku z Budapešti do Vídně, kde společně prožili několik hodin, které zásadně poznamenaly jejich další život. Rozešli se slibem, že se znovu setkají ve Vídni po šesti měsících. Setkali se až o devět let později. Tentokrát v Paříži, kde spisovatel Jesse v knihkupectví Shakespeare & Company představuje svůj první román. Když postupně odpovídá na otázky týkající se jeho nové knihy, je čím dál víc evidentní, že jeho prvotina vypráví v pozměněné verzi o devět let staré vídeňské romanci. Uprostřed jedné z odpovědí pak Jesse uvidí, že v knihkupectví stojí Celine. Radostně i trochu s rozpaky se pozdraví. Oba cítí, že si toho musí spoustu říct, a vyrazí spolu na několikahodinovou procházku Paříží, která trvá až do chvíle, než Jesse musí na letiště stihnout letadlo do místa dalšího představování své nové knihy. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (547)
„Vzpomínky jsou krásné, když se nemusíš zabývat minulostí.“ Až s dalšími projekcemi plně doceňuju, jak si Linklater připravil půdu pro pokračování (nechybí řada zmínek, flashbacků i pro ty, kteří jedničku neviděli, správně je pochopit ale zvládne jen ten znalý kontextu). Jesse a Celine jsou vyzrálejší…a zklamanější (přirozený vývoj od bezstarostné jedničky). Příjemné a zábavné narážky, vtípky (vč. „Řekni stop.“) však nechybí. Dvojka vyniká dávkováním informací, jejich oddalováním, zamlžováním, upravováním či zatajováním od obou hrdinů (divák to většinou rozpozná, dojde ale i na překvapení). Dialogy jsou znovu důležitější, než se zdají, vč. výmluvných gest, výrazů, pohledů (loď, lavička, schodiště, auto). „Deadline“ je ještě tíživější a náhle přichází „valčík“, pro mě 1 z nejkrásnějších filmových scén vůbec (dokonalé shrnutí). Závěr je pak dost výmluvný… „Srdcovka“, jasných 5*. „Byli jsme mladí a hloupí.“ – „Teď už nejsme?“ – „V mládí si člověk myslí, že potká ještě spoustu skvělých lidí. Ale časem zjistí, že se to povede jen párkrát.“ ()
S Linklaterovou filmovou trilogií to mám naopak, než většina ostatních diváků. První díl mě minul, druhý jsem vzal na milost, ale žádné velké okouzlení jsem v něm nenašel, a teprve poslední část mě opravdu zaujala. S výjimkou úvodní scény v knihkupectví se dá Před soumrakem považovat za nekonečný dialog dvou lidí, kde se během 80 minut pouze několikrát vymění kulisy. Vždycky jsem měl rád dialogové filmy, tady ale cítím, že Linklater testuje hranice mé trpělivosti. Tak obsahově banální jako v jedničce už promluvy dvojice, co k sobě hledá cestu, nejsou, ale že bych v nich shledával bůh ví, jakou hloubku, to ani náhodou. Celkový dojem: 55 %. ()
[imdb: 8.0/10] | me: Výborné pokračovanie svojho o deväť rokov mladšieho brata. Herci dozreli a ich role im sedia vynikajúco. Jednotka bola naplnená vzplanutím, rozčarovaním a nezrelosťou. Pokračovanie je však plné stôp, ktoré deväť rokov uplynulého času za sebou zanechalo. Julie Delpy má však v sebe tentokrát iskru ozajstnej ženy, ktorá dozrela, niečo skutočne prežila ... a vie o čom rozpráva. Rozhovory sú poznačené spomienkami, súčasnosťou, tým obrovským vzájomným napätím a zubom času. A práve to napätie, ta (časom spôsobená) nesmelosť, množstvo (vyslovených i nevyslovených) otázok a odpovedí ... to všetko robí z tohto filmu príjemný zážitok. Tentokrát dospelý, zrelý a presvedčivý. ()
Scénář: Richard Linklater, Kim Krizan, Julie Delpy, Ethan Hawke .. Zpívám valčík o nás, odkud se vzal, to sám bůh ví. Zpívám valčík o nás, o krátkém setkání, byls můj snad chvíli jen, odplynul kamsi pryč tenhle můj sen. Proč zdál se nám, já dál se ptám. Náhle jsi zmizel než začal den. Pro tebe možná to byl flirt. Já nám chci jako bonus šanci dát. Hlavně se přestaň smát, naše noc měla ten správný děj. Dej mi dalších nocí žár, dej mi šancí aspoň pár. Věř mi, že nevyčítám ti nic, vím, budeš mít zas jinou, výlevy mé skrz tebe plynou. Za jednu noc s tebou, drahý Jesse, dala bych tisíce těch ostatních. Snad není to tak velký hřích, pokorně zpívám ti přání své, až budeš s jinou už zítra spát, ať v uších slyšíš mou píseň hrát. Zpívám valčík o nás, odkud se vzal to sám bůh ví. Zpívám valčík o nás, o našem krátkém setkání. brnk brnk brrrnk ... ... ... ... Co dodat, ta píseň to celé (tj. oba snímky) vystihuje opravdu přesně. Tak krásné a smutné zároveň. Scénář je vypilován a na hercích jde vidět, že na jeho vzniku skutečně a poctivě zapracovali. Jejich vzájemná zpověď, rozhořčení nad promarněnou šanci, vzpomínání i dohadování a to zpropadené letadlo zase za chvíli odlétá!... ()
Neni bezpodmínečně nutné znát "jedničku", ale je to dobré k tomu, abyste leccos pochopili. To, že se Celine napřed chová jako pohodová a nezávislá frajerka, aby pak na Jesseho chrlila, co pro ní setkání s ním před lety znamenalo a jaký vliv mělo na její další život, i to, jak je Jesse zprvu milý a pasivní, aby pak přiznal, že s jeho manželstvím vykresleným na přebalu knihy to není žádná sláva , má zkrátka jediný důvod: na rozdíl od vzplanutí ve Vídní, které trvalo "celou" noc a kdy byli oba plní vizí a plánů, jsou teď tak trochu omlácení životem a na to, aby si udělali jasno mají jen 80 minut....a taky jsou v Paříži. ()
Reklama