Noc rozhodnutí

Emil Hácha je pro mně hrdina.Vyprovokovat zničující válku která by zabila tisíce, ne-li milióny lidí, nebo postoupit celou republiku Hitlerovi, když bylo už té noci jasné, že u Sudet nezůstane a brzy si zabere celou zemi?Jak by jste se rozhodli vy, být na jeho místě. Především, Hácha byl už starý a nemocný právník. Prezidentovat nechtěl, chtěl v klidu dožít na své chatce. Ale cesty osudu ho zavedly na Hrad a stejně tak ho učinili zrádcem a černým svědomím národa. V době protektorátu to byla už jen postavička v rukách nacistů, ale stejně si to nezasloužil...K inscenaci: Konečně tu nejsou buržoázní zaprodanci, slaboši, kteří odmítli solidární Sovětskou pomoc a venku pod Hradem stojí tisíce dělníků z Kolbenky chtějící bránit vlast do polsedního muže jako jsme to znali z "histerické rekonstrukce" Dny zrady. Nene. Je zde jen několik postav. Formát incenace navíc poskutuje jen pár klaustrofobních exteriérů, za okny straší hustá tma. Dělníci zalezlí doma a tatíček Gottwald balí kufry a zdrhá do Moskvy aby se naučil jak nám za 9 let vítězoslavně zakroutí krky. Výborní představitelé všech rolí a navíc jde o poslední roli pana Hrušínského. Doporučuji, jestli to někdy zase ČT vyhrabe ze svého archívu, podívejte se na to. Nebudete pak mít moc dobrý pocit, ale to ani z námětu nesmíte čekat. (12.03.2006)

Pavel Hasa zreziroval v roce 1993 inscenaci pribehu, ktery jeste stejne jako posledni pesak mozna mohl, svym aktem zmenit ci mozna i poopravit prubeh ci zacatek druhe svetove valky. Hlavni role prezdidenta Hachy se ujmul jako vzdy bezchybne, naposledy pred kamerou objevyvsi se Rudolf Hrusinsky. Vykony ostatnich hercu jsou na urovni odpovidajici jeho derniere.Tvurcum bych mozna vytknul nepatricne ucesy vlasu zejmena mladych nemeckych vojaku. 'Vyti vlku az do konce mych dnu,Vyti vlku..." (20.03.2009)

Tragédie výrazné osobnosti veřejného života posledních let monarchie i První republiky, vynikajícího právníka, zodpovědného občana, muže, který více než s rdousící nepřízní doby bojoval s Alzheimrem. Zhruba tak lze popsat postavu blízkého spolupracovníka obou československých prezidentů meziválečné éry v jedné z nejtěžších chvil jeho života (nemohl tušit, že ho čeká ještě větší smršť obou heydrichiád, jež zničí jeho dobré jméno). Háchova tragédie ani v nejobtížnějších okamžicích života prezidenta někdejšího Nejvyššího správního soudu z líhně zemského českého výboru před r. 1918 nebyla kolaborací. V mezích svých stále se tenčících sil tento muž bojoval podle svého nejlepšího svědomí s okupanty, které nepozval, a mocí, kterou nenáviděl. (Srovnejme jeho chování s počínáním stalinistického Gottwaldova vedení KSČ v padesátých letech; ze skutečných odbojářů včetně Edvarda Beneše nikdy nikdo tohoto tragického muže z kolaborace neobviňoval). Rudolf Hrušínský, sám slábnoucí a z našeho světa odcházející, ve svém hereckém a vůbec uměleckém epilogu předvedl jeden ze svých nejlepších hereckých výkonů. Zmínku pro své nadprůměrné výkony zaslouží i František Němec (ministr Chvalkovský) a Josef Abrhám (Háchův osobní důvěrník, snad nejblíže tomuto vymezení stojí dr. Havelka, pracovník prezidentské kanceláře). Bohužel nepřekvapí, že toto vynikající dílo, jehož hodnota není pouze umělecká, ale stejně zásadně i dokumentární - obstojí i v tomto ohledu - dodnes není na DVD nosičích, kam už dávno patřilo. Je to nevídané sebezašlapání po vlastní kvalitě. Není ani první a určitě ani poslední. I taková je naše doba. (02.01.2008)

"A co by jste dělal vy na mém místě?" Hácha věděl, že ať podepíše nebo ne, přijde peklo a mám za to, že od samotného začátku jednání mu bylo jasné, že podepsat musí, protože po Mnichovské dohodě jsme neměli šanci se ubránit a spolehnout se na spojence jsme se také nemohli. Jen si nechtěl připusti, že neexistuje jiná možnost. Hácha tak na sebe vzal kříž, který mu postavili Francouzi, Angličané a vlastně i Beneš a nesl si ho až do hořkého konce, kdy byl neprávem obviněn z kolaborace, ačkoliv, narozdíl od mnoha exilových politiků, se snažil i přes omezené možnosti pomáhat lidem jak jen mohl. Samotná inscenace je důstojným rozloučením Rudolfa Hrušínského, který mistrně (jak jinak) ztvárnil přetěžké dilema nemocného prezidenta, snažícího se najít cestu z bezvýchodné situace. Zdatně mu sekundovali František Němec jako proněmecky orientovaný ministr Chvalkovský či Luděk Munzar v roli státního ministra Meissnera. Inscenaci tu je občas vyčtena historická nepřesnost, protože jednání se účastnili Hitler, Göring i Ribbentrop, ale ve formátu, jaký byl zvolen, mi přišlo shrnutí všech přítomných Němců do jedné postavy jako vhodné a zároveň se tak tvůrci vyhnuli věčnému problému, koho do role Hitlera. Navíc je známo, že Hitler se během jednání choval hystericky a ani přemíra křiku by v relativně klidném zpracování nepůsobila dobře. 90% (18.07.2015)

Jedno z nejtěžších rozhodnutích v historii naší republiky. Háchův podpis rozhodl o osudech Čech a Moravy v době Protektorátu. Kolaborace a odevzdání českých zemí do rukou Německa nebo záchrana před útokem Hitlera na Prahu? Rudolf Hrušínský ve své velké poslední filmové roli dodal Háchovu charakteru tragickou osudovost a lidskost v této tíživé napjaté situaci a líčí ho jako starého a nemocného muže, který musí jednat o další existenci českého národa. Smutný a depresivní osud....Luděk Munzar v roli německého ministra Meissnera opět excelentní, nácky zahrál vždycky s ukrutnou přesvědčivostí. Noc rozhodnutí v režii Pavla Háši je historickým přepisem noci ze 14. na 15. března 1939 na filmové plátno, mezi jejíž děj se v retrospektivách prolínají skutečné dobové záběry. Převelice těžká doba.... (15.03.2020)