Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rudolf Hrušínský jako prezident Emil Hácha v dramatickém příběhu březnové noci roku 1939, která rozhodla o vzniku Protektorátu. Dramatický příběh se týká osudové noci ze 14. na 15. března roku 1939, v níž byl prezident doktor Emil Hácha přinucen, aby svým podpisem legalizoval zřízení tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Autor scénáře J. S. Kupka pojal tuto historickou událost jako lidské drama člověka, který je postaven před rozhodnutí, zda vyhovět nacistickému diktátu, nebo riskovat krveprolití. V režii Pavla Háši postavu Emila Háchy jako svou poslední roli (v roce 1993) vytvořil Rudolf Hrušínský. S hereckým mistrovstvím v ní ztvárnil rozpor mezi povinností a svědomím jako velké lidské drama... Televizní film uvádíme jako připomínku neblaze známých událostí, které uvedly naši vlast na šest let do nesvobody – vznik Protektorátu Čechy a Morava. (Česká televize)

(více)

Recenze (107)

NikoKovac 

všechny recenze uživatele

Přesně tohle mi chybělo v cyklu České století. Pohled na nacistickou Prahu a pana prezidenta dr.Háchu. Jednání Háchy s Hitlerem, vyhrožování zničením Prahy, vznik Protektorátu, možná i zmínka o vzniku Slovenského štátu. Protože tyhle události měly daleko markantnější dopad na národ než například vraždění Slánského, byť proti tomu dílu nemám zhola nic. Tak aspoň právě tato inscenace zmiňuje onen vnitřní boj a boj proti přesile, kterým si musel Hácha projít. Plný počet hvězd ale nedám. Jednak se mi nelíbilo, že film je přerušovaný záběry z nacistických dokumentů, byť se to dá pochopit, zřejmě pro dokreslení atmosféry, ale mně to tam prostě nesedělo. A pak také, že herci nejsou řádně namaskovaní, protože Hrušínský Háchu nepřipomíná ani v nejmenším. Sešlostí snad, ale Hácha byl malý, plešatý a řekněme "ošklivější." To je právě to, co by dokreslilo České století. ()

Salsecnew

všechny recenze uživatele

Emil Hácha byl v hrozné roli, víme, že vojska útočila ještě před podpisem, ale i kdyby nepodepsal, tak by nám Angličané a Francouzi stejně na pomoc nepřišli, jen by docházelo na česká jatka. Však Polákům taky nepomohli, ale bohužel jim to slíbili, a tak se bránili, kdyby nám v roce 1938 taky slíbili pomoc, tak by nás Němci řezali, protože by za námi nikdo nepřišel. Jinak Hácha v protektorátu nekolaboroval, avšak snažil se ,,vládnout" mírně, trochu krotit Němce, kdyby tam byl někdo jiný, mohl by aktivně likvidovat celou českou populaci. Hácha několikrát chtěl abdikovat, několikrát si připravil projevy Němce zrovna neoslavující, ale vždycky mu vše zamítli, nebo přepsali projev, jinak by následovala odplata na české populaci. Avšak Hácha byl ještě v hroším postavení, než si uvědomujeme. Myslíte si, že stačilo jen ,,pár roků" přečkat až vyhrajeme? Ono to totiž bylo tak, že nikdo ani nevěděl, jestli někdo dokáže Německo vůbec porazit, taky bychom v něm mohli zůstat natrvalo, takže nejlepší strategií bylo je neprovokovat a vycházet jim vstříc. Co jsem slyšel, tak si Hácha nechal tu a tam to hajlování na kameru vykompenzovat například propuštěním některých českých vězňů, tiše finančně dával ze svého na odboj, a byl v kontaktu s Benešem. Na konci války byl na Háchu vydán zatykač a kdyby nedožil v nemocnici, tak jej měli v plánu při nejmenším uvěznit k těžkému žaláři (jako Rudolfa Berana nebo Jana Syrového), v horším případě popravit (jako Josefa Tisa). Nezapomínejme, že jeho premiéra Aloise Eliáše Němci popravili, protože oni opravdu podporovali odboj. Prezident Hácha dělal vlastně ,,Benešovu práci", vlastně to měl být Beneš, kdo by potom jednal s Hitlerem a držel zemi pohromadě i po okupaci, avšak ten abdikoval a emigroval, takže se vyhnul tomu, že by jej komunisti nechali popravit. Chudáci Syrový a Beran, tito pánové naopak neutekli jako Beneš, nezřekli se zodpovědnosti, a na oko ,,přivítali" Němce, aby je neprovokovali k mnohem větší agresi proti Čechům, kteří Angličany a Francouze nezajímali. Hráli komedie, aby nás chránili, ale naše země je za to velmi těžce potrestala. Příště až bude okupace, bude lepší pro dobré politiky, aby abdikovali, aby se moci ujali zlí kolaboranti, co nás budou posílat do mlýnků na maso. Kdo zradí a uteče, vyhraje, kdo setrvá a bude bojovat, toho pak vlastní stát odsoudí jako zrádce. ()

Ferguson 

všechny recenze uživatele

Postava, kterou hrál Luděk Munzar se jmenovala Otto Meisner. Bylo to ředitel prezidiální kanceláře Německé říše. Málo známy formálně vysoce postavený nacistický úředník. Ve skutečnosti ale neměl moc pravomocí, protože šéfoval kanceláři, která fungovala jen formálně. Role říšského kancléře se spojila s rolí říšského prezidenta. Vyšší pravomoce měl ředitel kanceláře říšského kancléře Hans Lammars. ()

iarda 

všechny recenze uživatele

Inscenace může působit poněkud rozvláčně. Ale spíše bych ji přirovnal k výkonu Aloise Hudce na olympiádě v Berlíně roku 1936. Každý okamžik, každé gesto je zde detailně zdůrazněno. Rudolf Hrušínský zde předvádí excelentní výkon. a pokud by existovalo něco jako obhajoba Emila Háchy, tohle je přesně ono. ()

Steparu 

všechny recenze uživatele

Nemám rád Beneše a tento film to jen podtrhuje. Skvělý R. Hrušínský i přes svůj zdravotní stav zahrál toho neprávem obviňovaného prezidenta, naprosto skvělým způsobem. ()

Reklama

Reklama