Pavouk se smaragdovýma očima

Tajemství, dobrodružství, intriky, předsudky, kouzla, láska a sourozenecké vztahy na malém prostoru kulis tří místností královského hradu. Krásná rozvážná královna a její malá sestra, která všechno zamotá do klubíčka, aby to potom zase rozmotala, moudrý zakletý král Jan a tajemné (z)rádcovské portréty. Kdyby tam byla nějaká vysvětlení, jako třeba co ty báby představující živé portréty byly zač, proč se vzepřel král otec a proč byl král Jan zakletý, tak je ta pohádka dokonalá. Takhle jí nějakých pět minut vysvětlení k dokonalosti chybí. (10.07.2011)

Krátká stopáž je výrazným pozitivem pohádky - protože podobné náměty jsem viděl roztahané na hodinu, a člověk se u toho pak nudil. Tady má každá scéna svůj smysl, posouvá děj dál, nešla by vystřihnout. Co mi poněkud vadí, že vlastně nevíme, odkud se najednou ten pavouk u mladé královny vzal a jak to, že každou půlnoc mohl být opět na hodinku člověkem. A potom jsem nepochopil, ač se to stále opakuje, že je dítě a mladičká, proč mladá princezna, když věděla, že tatínek zahynul na moři po špatné radě jedné - vidíte, ani to není vysvětlené, co jsou ty báby v obrazech zač - snad sudičky? - tak proč mladá princezna, když ví, že její otec zahynul na moři po špatné radě sudičky z obrazové galerie, si vybere sudičku, která tatínkovi radila? Starší sestra jí to říkala den předtím, a ona si vybere fakt tu, která mohla za smrt jejího otce? A oč té zlé sudičce šlo? Udělat ze světa pavoučí Bohnice, nebo co? Ale jinak to má atmosféru, nezdržuje se to zbytečnostmi, skutečně škoda, že nebylo o trošku více vysvětlené pozadí celé té "temné síly". (13.10.2016)

Na bohatost děje je pohádka dost krátká, a tak mnohé zůstává jen v náznacích. Zajímavý je tu vztah královny a její sestry - o dost mladší princezny, který je vystaven mnoha zkouškám. Další zajímavost: když si nechával muž radit od ženy, vedlo to k jeho záhubě, ale když si nechává žena radit od muže, království vzkvétá :-) Moudré rady pavouka se smaragdovýma očima by naši dnešní politici (a spolu s nimi i my) také potřebovali - ale ruku na srdce, nechali bychom si poradit? Zajímavý komentář: Jezinka.Jezinka (30.11.2012)

tak jsem konečně pochopila, že dokonalá studiová pohádka se dá udělat na ploše 35 minut. Přitom jí vůbec nic neschází, obsahuje dokonce i několik velice nosných a neotřelých témat, ze kterých by se dalo navařit minut mnoho nebo dokonce i více pohádek. Odteď mi asi všechny jiné pohádky budou připadat jako nafoukaná vata. A přitom jsem neměla dojem, že je něco přeskočeno, odfláknuto, zkráceno, násilně urychleno, až jsem se zpětně divila, co všechno se stihlo udát za těch pár minutek. Tady se píše 37, ale poctivé dvě minuty jsou už jenom titulky:) Nějaké vysvětlování a odhalování každého faktu mi nescházelo, naopak je tady perfektní prostor pro uvažování, přemýšlení a fantazii, což by nemělo chybět žádné dobré pohádce. Herci vynikající, kostýmy a interiéry dokonalé, příběh super. Jsem nadšená.---ehm, teď koukám na ten oficiální text v záhlaví a to je teda desivá hovadina! (24.04.2020)

Československá televizní pohádka o královně Anně (M. Steinmasslová), jež se zamilovala do prince Jana, zakletého do pavouka se smaragdovými očima, nechutné svítící obludy. Z tohoto docela děsivého stvoření se každou půlnoc na hodinu do lidské podoby, avšak s pitomým výrazem ve tváři, proměňoval D. Vejražka. Láska mohla být naplněna a prokletí zlomeno, kdyby nebylo zvědavosti královniny mladší sestry, zrzavé princezny Kláry v podání dětské herečky, v současnosti lékařky K. Urbancové. Zásadní význam v pohádce mají tajné, zapečetěné nechvalně proslulé prostory zvané Galerie portrétů s podivnými našeptávačkami, jež měli na svědomí nevysvětlený a nešťastný skon otce obou královských sester a jež se při prvním vstoupení mladé zrzavé princezny do těchto tajemných komnat podíleli na nejzajímavějším momentu celé pohádky. Hlavní záporná postava celé pohádky K. Fialová v roli Pavoučí královny se vyskytovala v tomto souboru podivných, vykřikujících osob a pokusila se zničit vztah mezi zamilovanými, krále Jana natrvalo proměnit na odporného členovce a královnu Annu uvrhnout do neštěstí. V malé roli královského rádce ve velmi bizarním netopýřím kostýmu se ukázal M. Masopust. Pochopitelně v krátkém, pouze šestatřicetiminutovém, studiově jednoduchém, ale díky tajuplné Galerii portrétů docela dobře působícím filmu V. Jordánové všechno dopadne dle pohádkové tradice. (17.02.2017)