Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Televizní hra, jejíž scénář napsal Jan Jílek, se odehrává na vesnici a má dvě hlavní postavy: matku a dceru. O jejich vztahu, o konfrontaci dvou životů, života končícího a života začínajícího, je pak celý příběh. Dcera není pouhou pozorovatelkou matčina života, naopak ho sleduje, kritizuje, varuje matku před láskou k člověku, který si ji nezasluhuje. Její počínání je ovšem marné a matčin život, matčin osud se stává výstrahou pro dceru. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (35)

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Skvělé milostné drama, ve kterém velice překáží vypravěč. Tenhle přežitek z doby nadvlády rozhlasových her nad těmi televizními naštěstí už vymizel. Dumám nad tím, proč vůbec byl použit. Zřejmě, aby i diváci chudší duchem měli možnost pochopit děj. Jak ukazuje Martin741 tahle snaha se bohužel minula účinkem. Kde není špetky inteligence, ani tisíce vypravěčů nepomohou. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

(2x) Byla jednou jedna vesnice a v ní lidé. Nešťastně zamilovaná vdova, její dospívající dcera, věčně opilí předseda, družstěvník a účetní a tak dále. ,,To nejde... dělat štěstí z jiného neštěstí," komentuje vypravěč jednu z posledních scén a současně vnitřní monolog starého Francka. Tento filozofický výrok ale jakoby nakonec poznamenal konání a osud všech ústředních postav ve vesnici, kde se odehrává drsný psychologický příběh se zajímavou konfrontací postav matky a dcery... Jedinečný příspěvek Jána Roháča do filmové tvorby v dramatickém žánru, jinak vynikajícího režiséra zaměřeného spíš na hudebně zábavní filmy, pořady a estrády. Dlouhou bílou nit provází vedle silného příběhu a hereckých výkonů na čele s mladičkou Janou Šulcovou i zajímavá forma vyprávění s rozsáhlým partem pro doprovodní komentář v podání Radovana Lukavského (nejen v osobitém dlouhém úvodu) a pozoruhodná kamera Ivana Šlapety zesilňující atmosféru např. častými deitalními záběry na obličeje. 70. léta československého filmu vystartovala vedle často podprůměrných normalizačních námětů i řadou kvalitních filmů během prvních let, ve kterých doznívaly trendy "zlatých šedesátých"; tohle je jeden z nich. 90% ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

Sebezničující panorama života na českém venkově v jeho postdubčekovském oparu s podivným milostným trojúhelníkem, odsouzeným již dopředu ke svému tragickému okamžiku. Roháčův film je mmj. vynikající galerii lidských charakterů ve skvělém podání předních českých herců, jimž dominují výkony Rudolfa Hrušínského, Slávky Budínové a mladinké Jany Šulcové. Jak jednoduché je stvořit peklo na zemi. ()

Bart 

všechny recenze uživatele

Jánko Roháč opět zabodoval. Narozdíl od svých kolegů, kteří točili pro televizi několikrát ročně, Roháčova občasná televizní režie patřila vždy k tomu nejlepšímu. Na první pohled banální příběh byl postaven především na hereckých výkonech hlavních představitelů. Slávka Budínová dostávala na přelomu 60. a 70. let ty nejkrásnější role a dokázala je využít do poslední kapky. Stejně dobře jí sekundovala mladičká a zdánlivě nezkušená Jana Šulcová. Tradičně vynikajicí Rudolf Hrušínský si vystačil téměř beze slov a jeho žena "ranařka" Antonie Hegerlíková rozmlátila byt obstojně :-) ()

Una111 

všechny recenze uživatele

Taková vesnická balada s pochmurnou atmosférou a výbornými hereckými výkony. Jen ten vypravěč, který četl každý záchvěv vnitřních myšlenek a viděl všem postavám až na dno duše, mi jaksi neseděl. Bylo to dost dlouhé a beznadějné podívání! Co zbylo z víry, kdysi zde naplno žité jako v mnoha jiných českých a moravských vesnicích? Snad jen ty svaté obrázky nad manželskou postelí! Ta duchovní zbídačelost vesnice jistě odpovídala realitě po více než dvacetiletém budování socialismu. Film sice ukazuje bezútěšnost a vyprázdněnost vesnického života 70. let minulého století, ale o příčinách cudně mlčí. Ba právě naopak: Snaží se nám namluvit, že každý, kdo má co do činění s vírou, je více či méně pošuk a směšná karikatura. Pro tohle "ujetí" nemohu hodnotit více než 3 *. ()

Galerie (5)

Reklama

Reklama