Divotvorný hrnec

Divotvorný hrnec měla ráda mamka a kdysi jsem ho viděl - a nepamatoval jsem si z něj vůbec nic. Není divu, takovou šílenost aby člověk pohledal. Je tu zajímavé obsazení - příšerně zestárlý Fred Astaire, k němu odkvétající popová zpěvačka Petula Clark. A taky mladý Don Fracks, který hrál o 30 let později zbrojíře Waltera v seriálu Nikita. Jsou tu pěkné písničky ať muzikálové, soulové či popové včetně legendární Look to the Rainbow, nádherná zelená příroda. Jen ten příběh. Jsme na americkém jihu (asi 60. let?), kde je rasistický senátor, který sám může sepisovat zákony a dokonce zde propukne čarodějinický proces. Dále je tu starý Ir s dcerou, která ukradl skřítkovi hrnec zlata. Skřítek ho chce zpět, ale jak se mění na člověka, je nadržený/zamilovaný, chce dceru, nebo aspoň hluchoněmou tanečnici. Dceru chce i snílek, který se s kamarádem snaží vypěstovat mentolový tabák. A taky se tu kouzlí, senátor se mění na černocha a s dalšími černochy swinguje. A do toho všichni rozjásaně pobíhají, poskakují a tančí jak šílení. Z trochou údivu bych řekl, že Coppolovi, který na počátku kariéry rozhodně nebyl ve formě se to doslova rozpadlo pod rukama a že na place se stoprocentě fetovalo. No nakonec to všechno nějak dopadne, ve finále je to napínavé i dojemné a tak za ty jednotlivosti se zavřením očí, uší i dalších otvorů dávám 4*. (26.09.2022)

Na muzikál od Coppoly jsem byl velmi zvědavý a zároveň jsem se dost bál, co z toho vyleze, protože jsem si tuhle kombinaci nedovedl absolutně nijak představit. Při úvodní ukolébavce se mi podařilo ve 4. minutě usnout. Na druhé pokračování už jsem se dostal do děje a celkem se mi to zamlouvalo. Především mi docela sedl zvolený humor. Je ho k zaslechnutí velice málo, ale když už se nějaký objeví, tak spolehlivě zafunguje. Většina songů byla prudce poslouchatelná. Snad jen se dalo trošku ubrat těch romantických otravností o trošku umravnit toho sexuchtivého skřítka, který hledal útočiště pro svůj skřítčí úd. S intenzivním přivřením obou očí pálím slabé tři kousky. (03.08.2018)

Přepsáno v červenci 2019. Divotvorný hrnec se zlehka vznáší přes hemžení muzikálového reje, optimismus juchá v sytých barvách, radost ze života tančí, zpívá, laškuje a neposedně skotačí v zelené záplavě irské svátosti. Francis Ford Coppola v mladickém zápalu a nadšení rozvírá vějíř v barvách duhy, slunečné dny svítí sounáležitostí, teplé noci se zamilovaně tulí v sametu zeleně a vyznávají lásku. Rasové a existenční neduhy společnosti nedokáží rozbít chuť do života, veselí se rozlévá doširoka do všech koutů Duhového údolí, hraje, pohrává si, něžně konejší, zlehčuje a výská zhurta nad celý svět. Hvězdou laskavého a nadšeného skotačení je Finian McLonergan (velmi příjemný Fred Astaire i v pokročilém věku), irský imigrant s bezstarostným pohledem na život a s jasně vytyčeným cílem svého putování. Fantazie se stává součástí reality, vyzbrojuje snílky důvtipem i odvahou a tančí uvnitř lidumilnosti. Hlavní ženskou ozdobou radosti je Sharon McLonergan (pozoruhodná Petula Clark), Finianova skromná a starostlivá dcera. Počestnost se snaží o romantickou obezřetnost a k tomu je zapotřebí nebojácná vyřídilka slov. Láska si zamilovaně píská. Důležitým elementem je Og (příjemný Tommy Steele), rozverný irský leprikón, dožadující se svého návratu původního určení. Svět lidí je tajuplným lákadlem dosud nepoznaných krás života. Významnou postavou je Woody Mahoney (sympatický Don Francks), předseda nezávislého spolku pěstitelů tabáku. Prostá vrstva společnosti se ve své poctivosti hlásí ke slovu a žádá si budoucí prosperity. Výraznou postavou je Billboard Rawkins (příjemný Keenan Wynn), rasistický senátor s nenasytnou touhou po bohatství a neomezené moci. Společenské zlo musí být po zásluze potrestáno ve jménu lidumilnosti. K výraznějším postavám patří Susan (zajímavá Barbara Hancock), mladá a hluchoněmá sestra Woodyho. Její parketou je tanec, ladný pohyb, veselí a šťastné poznávání života. A patří k nim také Howard (sympatický Al Freeman Jr.), Woodyho nejlepší kamarád, vzdělaný černoch a triumf úsilí prosté vrstvy. Mentolový tabák je hitem budoucnosti. Z dalších rolí: nejvěrnější senátorův patolízal a jeho podlézavý asistent Buzz Collins (Ronald Colby), k oficiálním představitelům politické moci loajální šerif (Dolph Sweet), nenávistný okresní prokurátor (Wright King), souznící a žehnající gospelové kvarteto (Roy Glenn, Jester Hairston a Avon Long), či dvojice vládních geologů (Vince Howard a Robert Cleaves). Divotvorný hrnec je hřejivou náručí studiového filmu. Je laskavým pohlazením lidumilnosti, je radostným tancem touhy po životě, veselí barev se usmívá a kyne do dálky svůj pozdrav lásky světu. Příjemná snaha o filmovou harmonii. (20.07.2014)

Muzikál Divotvorný hrnec nebyl špatný. Nicméně přiznávám, že kupříkladu My Fair Lady, který miluju, nebo některé další, měly ve svém repertoáru jeden hit za druhým. Zde jsme se jich zase až tolika nedočkali. Příběh sám o sobě je jinak docela zamotaný a na můj vkus se snímek zbytečně táhne. Kdybychom viděli hodinu čtyřicet až dvě hodiny, myslím, že by to docela stačilo. Takže jen dodám, nebylo to špatné, a jsem rád, že jsem to viděl, ale jednou mi to stačilo. A ještě jedna poznámka: škoda, že taková legenda, jakým byl a je Fred Astaire nedostal ve snímku více prostoru na předvedení svého umění. (21.07.2016)

Dneska už lze jen obtížně najít v Divotvorném hrnci okouzlení Voskovce a Wericha právě pro tuhle látku. Pro uvedení v ČSR bylo ale zásadně nutné vyměnit reálie, protože problémy amerického jihu a broadwayské písně by u nás asi jen těžko v roce 1948 zaujaly. Nicméně právě díky této filmové verzi máme alespoň jakous takous představu o původní podobě díla. Za 20 let odpočaté zpracování se stalo ideální rozlučkou pro Astaira, kterému už táhlo na 70. Filmové muzikály 60. let jsou si sic podobné jako vejce vejci, ale ta referenční výpověď o jedné epoše a žánru zůstává. (03.11.2019)