Režie:
Ladislav SmoljakHudba:
Petr SkoumalHrají:
Ladislav Smoljak, Petr Brukner, Zdeněk Svěrák, Bořivoj Penc, Genadij Rumlena, Marek Šimon, Petr Reidinger, Zdeněk ŠkrdlantObsahy(1)
V pražské restauraci „Pod Vyšehradem”, kam Cimrman rád chodíval na rybí speciality, přisedl k němu jednoho večera majitel hostince a zeptal se ho, zda by pro příští ples ledařů branického pivovaru nesestavil živý obraz „Češi na severním pólu”. Cimrman nabídku přijal a rozhodl se, že prostuduje polární tematiku přímo na místě. Nejcennějším přínosem jeho cesty do Arktidy byl jeho objev sněžného člověka (játyho). Cimrman se s ním osobně setkal, a jelikož k tomu došlo právě v době říje, mohl zblízka pozorovat jeho pohlavní život. Po návratu do vlasti, jsa silně nachlazen, nadiktoval svému sousedu Padevětovi hru „Přetržené dítě”, která byla takřka nehratelná v podobě, jak ji rekonstruoval dr. Brukner, která je však naprosto hratelná po revizi textu, kterou později provedl prof. Vondruška. Když se Cimrman uzdravil, ale jeho pravá ruka díky omrzlinám nebyla s to udržet pero, napsal levou rukou hru „kompaktní a čirou jeko střechýl” (Šalda) Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem. Z ní se svět – bohužel pozdě – dovídá, že čtveřice pražských otužilců stanula na nejsevernějším bodu naší planety o celý den dříve než Američan R. E. Peary. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (361)
Asi nejlepší hra zapomenutého génia. Naprosto úžasná úvodní přednáška, také asi vůbec nejlepší, stačí připomenout Přetržené dítě. I hra samotná je samozřejmě nezapomenutelná - plná skvělých hlášek, jedné naprosto úžasné písně a jako vždy i výborně zahraná. Nemám co vytknout, toto je opravdu vrchol či špička ledovce... 100%. ()
Cimrmanovská klasika, u které si snad musí smíchy načůrat do textilu i takoví jedinci, kterým je cimrmanovský humor cizí. Já k nim nepatřím a tak nemůžu tenhle divadelní flák se spoustou geniálních hlášek hodnotit jinak - 100%. Už jen proto, že kdykoliv se vyškrábu na nějaký kopec, můžu si hrdě zasupět: "Byl dobyt!":-) ()
Tuto hru jsem slyšel nejprve na kazetě, kde hrál ještě zdravý Kašpar a živý Vozáb, takže to muselo být hodně staré představení. A bylo to úžasné, geniální, zkrátka neměl jsem slov. Pak jsem viděl představení novější, a ani jsem to nedokoukal - pánové už byli starší, z jejich hraní se vytratila energie, Penc při vší snaze charizma vůdce nemá. Ale možná křivdím, že je to jen tím, že jsem zvyklý na jinou verzi, že ty dvě pojetí by byly pro nezaujatého diváka rovnocenné... ()
,,Ale děti dneska nevědí, co je datel, ale kulomet poznali naprosto bezpečně.“ Upřímně řečeno, úvodní přednáška, ač tu a tam má své světlé chvilky je ve srovnání s ostatními semináři předcházející hrám Járy Cimrmana mnohem horší. Jednak působí hrozně nastavovaně a nesourodě. Peripetie s oponou, oživlé obrazy a šikanování Bruknera mi opravdu připadalo jako vata na místech, kde již nebylo tvůrčích sil. A ani hra si u mě nepolepšila. Příběh jako by nebyl, děj se vleče a veškeré vtipy jsou defakto jen a jen na úkor Varela, což omrzí již po druhém opakování. Také mi chybí určitá vlídnost, která sálá z jiných her, tady je naopak cítit takový hrubší cynismus, a to mi k DJC nesedí. ()
987. hodnocený film: Další svělá hra, kde je smích stejně tak samozřejmý, jako skvělá souhra dvojice Smoljak - Svěrák. Při sledování se opravdu zasmějete a i když není tak skvělou hrou jako "Dlouhý, široký a krátkozraký", pořád ta aura kolem Járy da Cimrmana je nepřekonatelnou. Jenom co se nasmějete, když Petr Brukner, coby vedoucí výpravy, nedovede ani pořádně určit prvotní směr cesty na severní pól. No a pak Ladoslav Smoljak coby tažný "přítel", na kterého volají "Varle". 5* si jistě zaslouží a můžu jenom dále doporučit. 5* ()
Galerie (7)
Zajímavosti (13)
- I přesto, že Petr Reidinger na tomto záznamu vystupuje jako Roman Měcháček a později jako rolník v živém obraze, v době natáčení záznamu již alternoval Petr Bruknera v roli lékárníka Vojtěcha Šofra. (mnaucz)
- Dokud autoři Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák nenapsali „Záskok“ (1994), považovali tuto hru za nejlepší. (mnaucz)
- Hru diváci nemohli vidět v letních měsících, protože děj vyžadoval, aby herci byli teple oblečení a v kombinaci s divadelními světly docházelo k tepelným kolapsům herců. (sator)
Reklama