Reklama

Reklama

Jako pocta jugoslávským partyzánům druhé světové války vzniklo v roce 1969 výjimečné dílo, ve kterém si zahrála také řada mezinárodních hvězd stříbrného plátna. Film se odehrává počátkem roku 1943, kdy se německá armáda vydává na osobní nařízení Hitlera na velkou ofenzívu proti jugoslávským partyzánům v západní Bosně. Němci mají velkou početní převahu. Jedinou únikovou cestu představuje pro partyzány a mnoho raněných a nakažených tyfem most přes Neretvu. Na jeho druhé straně čekají nepřátelské síly, chystající masakr raněných vojáků. Ti se však ještě nevzdávají a nařídí most strhnout. Překvapený nepřítel přemístí své síly, ale během jedné jediné noci partyzáni postaví provizorní most na místě toho zničeného a dostanou se na druhou stranu... (Řitka video)

(více)

Recenze (65)

RHK 

všechny recenze uživatele

Výpravný jugoslávský válečný film o klíčové bitvě Titových partyzánů s Němci, srbskými četniky a Ustašovci na Neretvě 1943. Potěší i obsazení Yula Brynnera za pyrotechnika, Sergeje Bondarčuka za dělostřelce, Orsona Wellese za senátora četniků a Franca Nera za italského antifašistu. Film je to silný a nejvíce v poslední třetině, obzvláště scéna zpívání raněných v kostele za zvonění zvonu a za rachotu blízké bitvy, nebo boje a loučení obětované jednotky partyzánů na kopci v závěru s jedinou ženou v oddíle. O vítězství rozhoduje často morálka, tu Jugoslávci bojující za vlast a o holé životy měli. Ukázky:http://www.youtube.com/watch?v=vwuOMeZVpeY&feature=related a http://www.youtube.com/watch?v=qDs2clDYGu0 ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Zvláštností tohoto pozoruhodného jihoslovanského velkofilmu je jeho zaměření. Film-kolektivní drama, natáčený generací tehdy mladých a v šedesátých letech vyzrálých a vyspělých pamětníků historické titovské rezistence, imponuje syrovostí a vyvážeností svého pohledu. Byl, je a zůstává holdem statisícům hrdinů heroického jugoslávského odboje, jehož se zúčastnily i stovky Čechů a Slováků a také jeho hlavnímu protagonistovi, heroickému komunistickému pragmatikovi Josipu Brozu-Titovi. Živoucím památníkem velkého evropského odboje, který z vlastních sil, nikým neovliňován, spolu s neméně heroickými Řeky, vydatně spoluzachraňoval čest a hrdost evropského člověka té doby. V naší kinematografii mu odpovídá nedoceňovaná vynikající ULOUPENÁ HRANICE režiséra Weisse, v historických velkofilmech Bondarčukův sovětský oscarový epos VÁLKA A MÍR a opět nedoceňovaná husitská Vávrova trilogie JAN HUS, JAN ŽIŽKA a PROTI VŠEM; do stejného žánru patří i kritičtěji stavěná americká REVOLUCE. Tyto národotvorné eposy etnické velikosti a vesměs i všelidského rozměru jsou dnes sebevražedně opomíjenou součástí lidského i ideového rozměru moderního evropského člověka. V samotném filmu - budeme-li srovnávat s režimistickými produkty např. Ozerovovými nebo naší normalizace - vyniká způsob zachycení Titovy osobnosti; jeho tvář se ve filmu neobjeví (ale o to zřejměji cítíme v tomto díle jeho nepřímou přítomnost v každém záběru). Přímo a zdařile naznačuje i tragédii jugoslávské rezistence (zločinecké ustašovce i kontroverzní Petarovy četniky) i všelidský rozměr odporu (italský důstojník ve skvělém ztvárnění atraktivního Franca Nera). Přidáme-li k tomu zdařilé bitevní scény a zřejmou a současně i poučenou inspiraci v americkém hollywoodském velkofilmu, vzniká úctyhodný celek, v němž zanikají i některé viditelné slabiny (psychologie postav zřejmě také inspirovaná Hollywoodem třicátých a čtyřicátých let, matné, spíše karikující charakteristiky a pojetí německých postav i psychologicky nezvádnutá, plakátem hrozící vnitřní přeměna Nerovy postavy). Je až symbolické, že tento film byl realizován v osudovém roce globálního komunistického hnutí, v pohnutých měsících Pražského jara. Rudé hvězdy na čepicích Yula Brynnera i dalších jsou dalším příznakem tohoto zjevně nesnadného faktu. Když jsem byl před osmnácti lety na dovolené v Jugoslávii, nemohl jsem si nevšimnout četných pamětních desk. Jen v 1500-3000 tisícovém hvarském-chorvatském Starigradu jich bylo k desítce. Stejně charakteristické byly hřbitovy; zhruba pětina, možná čtvrtina náhrobních kamenů nebyla opatřena obligátním křížem, ale právě tímto univerzálním symbolem komunistického hnutí. Deset let po státníkově smrti visely všude - v obchodech, na lodích, ve veřejných místnostech - všude, kam jsem dorazil, Titovy fotografie. Věc u komunistického státníka nevídaná! BITVA NA NERETVĚ je poděkováním, výrazem úcty a pokory statisícům jihoslovanských mužů, žen i děti, které podstoupily nejkrajnější oběti včetně svých životů při obhajobě všelidských ideálů humanismu, demokracie i plného národního sebeurčení. Poděkováním, úctou i pokorou, které v nemenší míře pociťujeme i dnes. () (méně) (více)

Reklama

Ten Druhy 

všechny recenze uživatele

Žiadne špeciálne efekty, ktoré by sa zdali na rok výroby nadštandardné. Počas natáčania vyhodili do povetria most nad Neretvou, aby to bolo autentickejšie a žiadaný efekt sa skutočne dostavil. Nielen Tito, ale aj bežný divák musel byť spokojný. Battle of the River Neretva mu nedá vydýchnuť, jedna bojová akcia strieda druhú, popri tom sa vyfarbujú postavy, ale na rozdiel napr. od filmu Sutjeska bez ideologického skresľovania. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Spíše než film je Bitva na Neretvě (špatně) hraný dokument. Takhle odosobněný film jsem snad ještě neviděl. Producenti si zřejmě mysleli, že stačí zaplatit několika celebritám, když se na pár záběrů postaví před kameru - to je případ Yula Brynnera, či Franca Nera. Divák asi chvílemi netuší, na kterou ze stran se zrovna dívá. Střelba, kouř, střelba, kouř, výbuchy granátů... České vydání od Řitky video disponuje bídným dabingem a naprosto otřesným obrazem kvality amatérského kinoripu. ()

mau 

všechny recenze uživatele

Nejmonumentálnější jugoslávský partyzánský film, tříhodinový opus, dokumentuje události Čtvrté německé ofenzivy roku 1943 na území nynější Bosny a Hercegoviny. Díky nebezpečnému manévru na řece Neretvě přelstí partyzáni nepřítele a donutí jej stáhnout se do zálohy. Spektakulární podívaná staví na nepřetržité záplavě bitevní vřavy, dramatických a tragických situacích i zástupu jugoslávské herecké elity, kterou doplňují hvězdy zahraniční. Mezi nimi vynikají Yul Brynner v roli jugoslávského ženisty a Franco Nero jako italský důstojník sympatizující s partyzány. Postava Tita zde nevystupuje. Budoucí maršál je přítomen pouze jako neotřesitelná autorita, autor písemných rozkazů, které jsou „svaté“. S patosem zobrazené hrdinství partyzánů čelících technické i početní přesile vzbuzuje obdiv a respekt. Muži a ženy bojují za ideály, svobodu a revoluci a v nelehké situaci s sebou převážejí i tisíce raněných. Přes četné ztráty se jugoslávský lid vydává na cestu ke svobodě. Režisér Veljko Bulajić natočil o sedm let dříve další slavný partyzánský velkofilm, Kozaru. ()

Galerie (31)

Zajímavosti (13)

  • Pri Jablanici bola postavená replika skutočného železného mostu, jej odstrel mal za následok mohutný prach, ktorý znemožnil použiť akékoľvek zábery. Následne bol znovu vybudovaný a odstrelený, ale dopadlo to rovnako. Nakoniec bol použitý odstrel miniatúrneho modelu. (Marek1991)
  • V čase výroby bol najdrahší film vo východnej Európe (ak nerátame Sovietsky zväz) a zároveň je najdrahším filmom vtedajšej Juhoslávie. Rozpočet pre film bol osobne odsúhlasený samotným Josifom Brozom Titom. Prvý juhoslovanský film o 2. svetovej vojne, ktorý bol sponzorovaný štátom a 58 štátnymi spoločnosťami. (Marek1991)
  • Ve filmu měla hrát i Jana Brejchová, ale z důvodu těhotenství natáčení odmítla. Odmítla tak i smlouvu na v přepočtu 1 milion československých korun, což měl být její honorář za tento film. (raininface)

Reklama

Reklama