Iluze - film o vlaku

Zvláštní film, u něhož bych se mohl (nebýt mého pronikavého intelektu) po celou dobu okázale nudit, takhle jsem se ale docela dobře bavil. Pravda, naprostého homofoba by snímek zřejmě úplně nepotěšil, já jsem ale zjistil, že to se mnou není až tak vážné, a bohatě mi stačilo to, že v roce 1945 necestoval ve vlaku ze Stockholmu do Berlína žádný černoch nebo Arab. Zklamala mě ale úroveň použitého humoru, která se chvílemi nedostávala přes mnou tolerovanou nejnižší laťku. Je to škoda, protože v jiných momentech tvůrci ukázali, že by na to měli. (20.10.2021)

V době prvních poválečných Vánoc vyjíždí ze Stockholmu vlak, jehož cílová stanice je rozbombardovaný Berlin. V jednotlivých kupé, chodbičkách, jídelním voze atd. se proplétají bizarní osudy maniakálního lékaře Henryho, jeho manželky a milenky, nešikovného literárního kritika Gunnara, toužícího spasit svět a tvořit dějiny, egoistického homosexuála, jeho submisivního přítele a v neposlední řadě neštastného zraněného válečného vysloužilce či všudypřítomného průvodčího. V sérii vtipných skečů a inteligentních dialogů, jimž vévodí Gunnarův zájem o Wittgensteina ("Nic nemusí nutně být takové, jaké se zdá být") a Henryho duchaplná racionalizace vraždy vlastní manželky ("Zkrácení života, úleva z utrpení.)", nám švédský režisér servíruje nadprůměrnou komedii, která navazuje na mnohem vážnější filmy, jako byly např. Vražda v Orient Expressu, Trierova Europa nebo koneckonců také cimrmanovská Vražda v salonním coupé, se kterou ji pojí humorná stránka... Skvěle napsaný a velmi vtipně vypointovaný scénář, výborně natočený, s překvapivými momeny a ani jedním hluchým místem. Bavil jsem se královsky. (06.09.2008)

„Nic nemusí být nutně takové, jaké se zdá.“ A o tom je celý film. Přesto asi ne všechny rozuzlení/pointy lze odhadnout (mě překvapila identita Märit). Tahle severská krimikomedie má opravdu zvláštní atmosféru a nabízí docela nevšední zážitek. Podařilo se už panoptikum postav, ať je to cynický doktor Henry, „naivní“ manželka Karin, „odevzdaná“ milenka Marie, optimistický invalidní voják (vede houbová polévka!), nervózní průvodčí, „nezlomná“ jeptiška Beatrice, panovačný Sixten, plačtivý „Pomp“, elegantní, ale světská Märit, nebo dobromyslný, zoufale nešikovný Gunnar. Snímek je plný černohumorných, groteskních až absurdních situací, přičemž postupně začnou být některé vtipy krapet prvoplánové (i tak ale dokážou většinou vykouzlit úsměv), a ke konci se stává komedie hodně „crazy“ (bohužel na úkor faktu, že filmu začne docházet dech). Přesto jsem se převážně bavil, takže dám solidní 4*. „Nechte ho, ať se tu potlouká. Co může být ještě horšího?! Celý vlak jede přímo do pekla, tak co!“ - „Ano, také si myslím, že bychom měli myslet pozitivně…“ (22.03.2020)

+4* po letech jsem se vrátil k tomuto švédskému filmu, na který jsem měl jen dobré vzpomínky. Po pomalejším rozjezdu mě opět čekala ztřeštěná jízda, kde je možné vše. Černobílý styl navozuje tu správnou náladu, která přinese zajímavý mix absurdního dramatu, grotesky s trochou Wittgensteinovy filozofie i ponaučení. Film dokládá, že tu opravdu nic není takové jak se zdá být, ale přesto stále věřím, že v životě to snad funguje jinak. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (21.03.2017)

Po pravdě bych očekával mnohem více. Film, kde se potkají ve vlaku nejpodivuhodnější individua, jako manžel, co chce zabít vlastní ženu, milenka, dva homosexuálové, věčný smolař, nešikovný dobrotinec, podezřívavý průvodčí, atd., tak bych čekal mnohem vtipnější podívanou, víc rozehrané scény. Když už zavřu do vlaku takovou skupinu lidí, tak musím scénář vyšperkovat, nepsat tolik klišé situace, které byly k vidění už tisíckrát předtím. (11.08.2008)