Pink Floyd: Živě v Pompejích

Kdysi jsem tady krizitoval někoho za to, proč si pouští koncert kapely, kterou nemá rád a dává pak nízké hodnocení. Já však mám Pink Floydy rád a jejich hudba je bezpochyby geniální, ale koncertu v Pompejích jsem na chuť prostě nepřišel. DVD sice obsahuje 7 písniček (při čemž je první a poslední stejná), ale nejsou při sledování nijak zvlášť dobře postřehnutelné a nejedná se ani o nějaké extra megahity. Většinu času totiž tvoří hluboké filosofování, jestli jsou Pink Floydi páni nebo otroky své aparatury, nemůžu si pomoc, ale pro mě těch 92 minut byla nuda a utrpení. A opravdu to není tím, že bych je neměl rád. (19.01.2011)

Dle mého vynikajicí koncert s dokumetární vložkou, většina záběru byla směřévána na Nicka Masona. Dle mě právem. Jakožto jediného člena působícího v Pink Floyd od založení až do teď. Škoda jen, že tam bylo tolik grafických záběrů, které se tam moc nehodily. Já bych zůstal u kamery:-) Koncert v amfiteátru ve spojení s hudbou Pink Floyd = Hudební extáze. (08.10.2009)

Co na tom, že nemám rád takovéto prostříhávání písní s rozhovory s kapelou, či že mě víc zajímají Pink Floyd než všechny ty vizuálně působivé vulkanické či kosmické záběry. Když ovšem tahle čtveřice začne hrát svoji nadčasovou muziku, jdou veškeré připomínky stranou. Dokonce ani publikum mi nijak nechybělo. (17.07.2016)

Hodnotím Director's cut. Prostředí překrásné, zajímavé, hudba dokonalá, originální, při Set the Controls for the Heart of the Sun a druhé části Echoes mi běhal mráz po zádech. Všechno okolo už mi ale přišlo spíše rušivé. Animace nudila, rozhovory až na něco málo nezajímavé. Víceméně jsem si celou dobu říkal, prosím, už zase začněte hrát. // 70% (28.01.2009)

Pro floydí maniaky zážitek z čeledi extatických. Živé vystoupení PINK FLOYD ve starobylých Pompejích, v prázdném amfiteátru, bez diváků... jen zvuk jedné z nejinovativnějších rockových kapel, prostřihy na antické fresky, nádherné říjnové světlo, magická atmosféra. Volba skladeb výtečná – stižejní epos "Echoes" rozdělený do dvou částí vibruje starověkými ruinami a zařezává se až kamsi do tkání vesmíru, psychedelická blouznění "Careful With That Axe Eugene", "Saucerful of Secrets" a "Set The Controls For The Heart Of The Sun" soptí emoce jako lítý Vesuv. Díky bezchybné kameře můžeme sledovat mistry při práci a vychutnávat jedinečnou atmosféru doznívání drogové éry a začátku nejslavněší etapy kapely. Obrovskou hodnotou záznamu je i fakt, že se nehrálo z playbacku a že písně znějí jinak než ve studiových verzích... Nový režisérský sestřih bohužel kvalit a atmosferičnosti původní verze nedosahuje, nicméně spousta dokumentárních záběrů a úryvků z všedního dne PINK FLOYD představují pro fanouška pokladnici plnou zlata. Hudební film, který je jiný... jiný jako celí PINK FLOYD. (24.07.2005)