poster

Žena z vrchov

Drama

Československo, 1955, 105 min

  • ripo

    Dramatický námět ze slovenské vesnice je zaměřen na osudy Marky Kedrové, mladé ženy, která se postupně osvobozuje z ponižujícího postavení v rodině i společnosti. Marka, bývalá služka u vesnického boháče, se stane uvědomělou bojovnici za uskutečnění přerodu vesničanů. Zároveň s ní prodělává nesnadnou změnu celý život horské dědiny. Režisér Vlado Bahna , který natočil „Ženu z Vrchov" jako svůj druhý umělecký film, datuje svou práci ve filmu od r. 1945, kdy nastoupil jako dramaturg krátkých filmů. Později začal krátké filmy sám režírovat. Několik námětů k těmto filmům načerpal na Trati mládeže. Za film „Čarovný prút" získal" v r. 1949 národní cenu. Práci mladých budovatelů věnoval celovečerní dokumentární film „Ocelová cesta" (1950). Snaha zachytit poválečnou industrialisaci Slovenska a podat pravdivý obraz výstavby byla realisována barevným dokumentárním filmem „Dúha nad Slovenskom", vyznamenaný v r. 1952 státní cenou. Prvním uměleckým filmem Vlado Bahny byla filmová adaptace románu národního umělce Petra Jilemnického „Pole neorané". Tvůrčí kolektiv tohoto filmu byl rovněž vyznamenán státní cenou (v r. 1954). Filmový přehled 13/1956(2.2.2010)

  • Bart
    **

    Ještě téměř na konci filmu jsem měl v úmyslu dát o hvězdu více. Jedná se sice budovatelské drama klasického schématu. Konec války, zbídačení vesničané, záchrana v podobě komunistické strany, převrat, Gottwald, kolektivizace, diverzanti a nepřátelé republiky, konečné vítězství. Myslím, že spoilerovat u budovatelského filmu není žádný prohřešek, protože jak jinak může podobný film skončit. Chtěl jsem ale říct, že tento film se povedl alespoň po stránce vynikajících hereckých výkonů předních slovenských herců a proto jsem se téměř nechal strhnout k perverzním třem hvězdičkám. Ovšem na samém konci filmu přišel neskutečně patetický proslov Julia Pántika a bylo po nadšení. Aniž bych chtěl polemizovat o kráse hlavní představitelky Jely Tučné, nebylo by od věci, kdyby jí maskéři trochu vytrhali to husté obočí. Mezi vrstevnicemi vypadala bohužel jako Brežněvova dcera.(21.9.2007)

  • Jonatthan
    ***

    Konečně i jeden opus o zakládání družstev ze Slovenska. Je to takové celkově uječené a o ničem, ale DMN to naopak zachraňuje závěrečná pasáž s projevem Jula Pántika, která tomu dává tu pravou sladkou budovatelskou tečku.(18.5.2014)

  • majo25
    ***

    Áno, je to budovateľská dráma a slovo komunizmus sa tam spája s takými slovami ako sú statočnosť, česť a mier. Ale, ten, kto sa odtotožní od týchto pojmov (a samozrejme čo znamenajú), dostane celkom solídny príbeh, obstojne zahraný (na tú dobu), ktorý zaujme celých 100 minút. Hodnotenie: 55%(26.1.2013)

  • rudeboy
    **

    Film o žene, ktorá sa rozhodla postaviť na vlastné nohy a napriek nepriazni osudu zabojovať o svetlejšiu budúcnosť nie len pre seba, ale pre celú "horskú" komunitu. Jeden z ďalších slovenských filmov odohrávajúcich sa po druhej svetovej vojne v časoch zakladania spoločných družstiev, ktorý však dnes vyznieva až príliš agitačne a toporne, na to aby sa s ním mohol divák lepšie stotožniť. Bart, na to obočie sa fakt nedalo pozerať :)(6.8.2011)

  • - Štáb uvažoval nad variantami názvu filmu Cesta za šťastím alebo Slncový kôň. (Raccoon.city)

  • - Film sa natáčal v Prahe a v okolí slovenského kúpeľného mesta Sklené Teplice. (Raccoon.city)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace