Videodrom

Nikdy ho nelákaly sekery v hlavách obětí nebo uječené polonahé modelky, na které za rohem číhá smrtelné nebezpečí. Kanadský (úchylný) klenot David Cronenberg – jiný a tolik se lišící od většiny ostatních – má raději genetické nebo technologické kolapsy, ze kterých pramení psychický rozpad člověka. Stejně jako v jeho kultovní Mouše i tady dominuje záplava práce maskérů a trikařů v souvislosti s postavou ředitele kontroverzního televizního kanálu plného erotiky a násilí, který se propadá do světa, v němž realitu nahrazují divoké vize. Aneb jak se pohledem vizionářského tvůrce mění James Woods prostřednictvím vývoje moderních technologií. Dráždivý autor s citem pro úchylné detaily opět šokoval. (14.07.2019)

Solidní nelogický blázinec těžící z oslavy videokazety a osmdesátkový výplod šíleného režiséra. Tak nějak bych popsal jednou větou film Videodrome. James Woods tu svoji divno postavičku hrál s takovou vervou, že pokaždé, kdy vykulil na plátno ty svoje oči, tak to ve mně evokovalo nepříčetný strach a každá vyhřezlá vnitřnost nekonečný hnus. Solidní hororová hříčka v duchu Věci od Carpentera, která, podle mě, dosahuje podobných kvalit. (23.07.2019)

„Televize je realita a realita je méně než televize.“ Ďábelské. Cronenberg v tomto svém mediálním body hororu roubujícím jeho oblíbená témata tělesné a duševní transformace/deformace a manipulace na městské legendy (televizní vysílání způsobující mozkové nádory, mozkovymývačná televize ovládaná americkými pravičáky, snuff filmy) předjímá život ve virtuálním světě - na internetu, který je u něj reálnější než život skutečný a to tak, že smrtelně. "Má to něco, co ty nemáš. Má to svou filozofii. A proto je to tak nebezpečné." (16.03.2008)

"Televize je realita a realita je méně než televize", takže pozor. Je přirozené přestat rozlišovat úrovně, meziúrovně i nadúrovně reality a z břicha si vytáhnout bouchačku. Nikdo se nemusí dozvědět o vaší smrti, pokud jste natočili dostatek kazet se svými promluvami (monolog jako preferovaná forma diskuze). Přístroj na nahrávání halucinací. VIDEODROME! Něco tak chorobného mohlo vzniknout jen v chorobném mozku Davida Cronenberga. Pozn.: Mám náladu oprášit svou sbírku stokrát přehraných videokazet. (30.04.2014)

Jeden z tech slabich Cronenbergovo filmu. Ze zacatku se to tvari jako nejaky drama o snuffu, ale po pulhodine to uz rejza nevydrzi, nastoupi halucinace, film dostane slusnou atmosferu a vcelku se rozjede a dojde i na par libove prasackejch, i kdyz trikove slabsich zaberu. Problem je, ze se to tak nak furt mota v kruhu a postupny odhalovani, o co ze to tu vlastne jde, neni buhvijak zajimavy a za chvily uz cloveka ani nezajima, jestli se zrovna kouka na "realitu" nebo halucinace hlavniho hrdiny. Nastesti tu je docela charismatickej Woods, takze tenhle pomalu plynouci film docela osvezuje. Neni to vylozene spatny, uz sem videl od Cronenberga daleko vetsi nudy, ale zadnej velkej horor se nekona a tech par dobytkarskejch zaberu to nezachrani. (11.08.2009)