Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V prosinci r. 1437 se císař Zikmund, český a uherský král, vrací z Prahy do Uher. Pro vleklé onemocnění se zastavuje i s doprovodem na Znojemském hradě. Císařova choť Barbora, dcera Alžběta s manželem, vévodou Albrechtem Habsburským, nejvyšší kancléř Kašpar Šlik, biskup, lékaři, ale také někdejší stoupenec husitského hnutí mistr Křišťan z Prachatic, ti všichni očekávají smrt císaře. Členové rodiny a dokonce i nejvyšší kancléř uvažují o tom, jak pro sebe získat českou korunu. Císař již diktuje testament, avšak zatím ho nestvrdí pečetí. Čeká a bilancuje svou vládu. Ač se brání, neustále ho pronásledují vzpomínky na husitské hnutí, jež tak krutě potlačil, a na Husa, za jehož smrt nesl zodpovědnost. Drama posledních dnů mocného jedince, který sčítá svá vítězství a své prohry, poskytlo Rudolfu Hrušínskému v titulní roli příležitost uplatnit své výsostné herecké umění. (Česká televize)

(více)

Recenze (30)

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Herecký koncert Rudolfa Hrušínského. Mistrně stvárnil mocného panovníka, který na konci života naplněného boji na poli válečném i politickém vidí, jak výsledky jeho úsilí berou za své a jsou ničeny jeho nízkým a sobeckým okolím. V jednom z komentářů se tu objevilo cosi o vlastenecké břečce a "zlém Zikmundovi" ( a také cosi o přehrávání, což autor patrně převzal z komentáře kolegy Civala :-)) ). Právě "Zikmund, řečený šelma ryšavá" ovšem s tradičním "vlasteneckým" pojetím této historické osobnosti ostře polemizuje - jak je ostatně dobrým zvykem jeho autora Jiřího Šotoly, spisovatele stojícího vždy mimo proud literatury oceňovaný oficiální kritikou různých režimů. Inu, když už píšu komentář, je dobré se na (CELÝ) daný pořad opravdu podívat a neposuzovat ho jen podle názvu, který může být pohříchu míněn jako ironická provokace různých rozumbradů... ()

LeChouan 

všechny recenze uživatele

Jiří Šotola prostě není Oldřich Daněk. Nebo by se dalo napsat: „Ó, jak marná je snaha nalézt „daňkovskou“ kvalitu u jiných autorů!“. Jiří Šotola je Jiří Šotola a patří mezi ty z lepších autorů historických televizních her. Jeho císař a král Zikmund Lucemburský, v podání Rudolfa Hrušínského, je vybaven dostatečně výraznou osobností, inteligencí a chvályhodnou dávkou cynické ironie, která dopadá na jeho příbuzenstvo i na vzdorné Čechy. Je nicméně poznat (tak jako v jiných Šotolových historických hrách) autorova náklonnost k husitství, odpor ke katolické církvi a nechuť k Habsburskému panovnickému domu. ()

Reklama

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československá historická televizní inscenace podle scénáře J. Šotoly popisující poslední dny Zikmunda Lucemburského (1368-1437), mocného středověkého panovníka, krále českého a uherského a římského císaře. Děj se odehrává ve Znojmě v prosinci 1437, kdy umírající vladař cestuje se svým doprovodem z Prahy do Uher a předává vládu svému zeti Albrechtu II. Habsburskému. Ryšavého nemocného císaře v pokročilém věku ztvárnil svým jedinečným způsobem mistr R. Hrušínský a nutno dodat, že sledování jeho mimořádného hereckého umění je vskutku nevšední zážitek. Vynikající herci ve vedlejších rolích, ani strohá výprava, ani jednoduché kulisy a komorní ztvárnění inscenace nemohly ohrozit a snížit geniální výkon jednoho z největších českých herců. Druhorozený syn Otce vlasti, jemuž se díky zbarvení jeho vousů a vlasů přezdívalo od mládí Liška ryšavá, však není spokojen se svým následovníkem, manželem své dcery Alžběty Lucemburské (Z. Bydžovská), neboť ten se v této inscenaci prezentoval jako drzý, agresivní opilec, nehodný pocty důstojně vládnout obrovské říši, kterou Lucemburkové vybudovali. Albrecht II., druhý Habsburk na českém trůně, jehož postavu skvěle interpretoval A. Švehlík, se však z vládnutí dlouho neradoval, neboť zemřel o dva roky později. Zikmund, jehož většina českého národa vnímá jako toho, co upálil Mistra Jana Husa, v inscenaci opakovaně předstíral, že zapomněl jméno tohoto českého církevního reformátora, avšak ve skutečnosti si přesně pamatoval detaily této exekuce a v myšlenkách se k nim neustále vrací. V dalších vedlejších rolích se objevila M. Dvorská jako druhá Zikmundova manžela Barbora Celjská, E. Cupák coby vyslanec české kališnické církve, Z. Martínek v roli katolického biskupa plného nenávisti či L. Mrkvička v roli císařova nejvyššího poradce. Hodinové televizní dílo o posledním dnu kontroverzní historické osoby, jehož smrtí zanikla slavná dynastie a jenž je vnímán jako nepřítel Čechů, v režii J. Bělky hodnotím díky uchvacujícímu Hrušínského výkonu a zajímavému historickému tématu maximálně. ()

ArthasKarfa 

všechny recenze uživatele

Možná až příliš stále opakované jméno Jana Husa i na sklonku života Zikmunda určitě byly jiné starosti než 20 let mrtvý kacíř z českých zemí. Velmi dobré výkony Hrušínského, Bydžovské a Švehlíka. Znojmo se stalo místem smrti velkého císaře, který se dožil skoro 70 let v době, kdy se umíralo do 40 a jeho poslední dny musely být ve znamení muk z ukrutné bolestí od pakostnice a zánětu, který so sužoval na palci u nohy. ()

Gig 

všechny recenze uživatele

Jiří Bělka natočil dvě historické inscenace posledních dnů synů Karla IV. podle Jiřího Šotoly. V obou případech do hlavní role obsadil výborného pana Hrušinského. Je zajímavé jak tento pan herec zahrál dvě různé postavy s jinou osobností - Václava IV. a Zikmunda. Je nádhera ho sledovat v obou divadelních kusech. Píšu divadelní, jelikož tohle herectví není filmové, ale hodno velkých jevišť a toho velkého herectví. Člověk je až přikován na rtech i očích - vidí zatrpklost, stáří, jízlivost i velikost. Pan Šotola napsal  i hru o smrti Karla IV. s Martinem Růžkem v hlavní roli. Ale Zikmunda si vychutnávám. ()

Galerie (4)

Reklama

Reklama