Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Film vypráví příběh dvou mužů, kteří se na začátku třicátých let rozhodli navzdory společenským konvencím překročit zaběhnuté limity medicíny. Jejich pacienti, známí jako "modré děti", trpí srdeční vadou, končící drastickou smrtí. Doktoru Alfredu Blalockovi (Alan Rickman) a jeho pomocníkovi Vivienu Thomasovi (Mos Def) se sice podaří objevit zcela nové metody léčby této nemoci, nepodaří se jim však přesvědčit okolí, že černá barva pleti a absence univerzitního vzdělání u Viviena nehraje při záchraně dětských životů roli. (Magic Box)

(více)

Recenze (38)

eLeR 

všechny recenze uživatele

Nie je to tak dávno, čo som si Rickmana vymazala z TOP 10, aj napriek tomu, že tam vlastne patrí. Aj v tomto filme to zase raz dokázal. A Mos Def mu výborne sekundoval. Príbeh, réžia, herci, prostredie, výprava, hudba ... nemám čo by som vytkla, naozaj príjemný a poučný film, ktorý môžem len a len odporučiť. ()

elanius 

všechny recenze uživatele

(28/2024) / Televízne spracovanie tomu možno prospelo viac, ako zbytočne vyhypované kino. Film sa nese atmosférou a dynamikou v jednej rovine, ale nastolené spoločenské témy sa darí sprostredkovať celkom výrazne. Aj druhá nosná časť, prelom v medicíne je fajn, človek sa fakt niečo nové dozvie. Príjemný film, v konečnom dôsledku optimistický. (8/10) ()

Reklama

emma53 

všechny recenze uživatele

Vynikající výkony Alana Rickmana a Mose Defe v bezchybně napsaném scénáři k filmu o výrazném zlomu v dějinách kardiochirurgie s další, ale velmi podstatnou linií, týkající se rasové diskriminace. Alan Rickman, který hrál egoistického, ale charismatického doktora Blalocka byl velmi působivý právě v těchto nepříjemných situacích, do kterých se často ve styku s Vivienem dostával. Jeho pocity vnitřní vzpoury a nesouhlasu, které ale nakonec u něj utlumily tehdejší zvyky společnosti vzhledem k rasové diskriminaci, byly v jeho tváři víc než čitelné a dokonalé. A velmi zdatně mu sekundoval Mos Def v roli Viviena, který hned od začátku působí jako sympaťák a jeho zapálení pro věc je víc než zjevné. Škoda, že se události vzhledem k němu nevyvinuly podle mých představ, ale dějiny zkrátka v tomhle směru nelze obejít. Jestli chcete vidět lékařské a lidské drama v jednom, tak tenhle film vám určitě doporučuju a jestli to byl a nebo nebyl televizní film v tomhle případě vůbec neřeším. 80% ()

suicide 

všechny recenze uživatele

Nechápu proč jen TV film. Když vidím, co blbosti může jít do kina a tenhle tv snímek byl natočen jen pro tv, můžu jen kroutit hlavou...Vím, že vychází ze skutečné události, ale nepíše ty nejlepší snímky sám život? Skvělý film, který ukazuje situaci v protičernšky naladěné Americe minulého století... I když kdo ví, kde by byl bez Alana Rickmana a jeho výkonu... ()

Terminus 

všechny recenze uživatele

Televizní film Něco, co stvořil Bůh vykazuje mnohé rysy podobných filmů z produkce Home Box Office (HBO). V prvé řadě stojí na silném příběhu podle skutečné události, soustřeďuje se na osudy výjimečných jedinců (stejně jako TV filmy Život a smrt Petera Sellerse, Konference ve Wansee, RKO 281, Bojkot). Tyto výjimečné jedince ztvárňují neméně výjimeční herci (zde Rickman a Mos Def, jindy Geoffrey Rush, Kenneth Branagh či Liev Schreiber). Režiséři těchto filmů příliš neexperimentují a věnují veškeré soustředění působivému příběhu. Těmi, kdo dělají historii ve filmu Něco, co stvořil Bůh (název odvozen od "božsky" přesných stehů používaných při operaci srdce), jsou A. Blalock a V. Thomas - bílý lékař a černý nevystudovaný lékařský asistent, jehož barva pleti je jedním ze dvou stěžejních motivů tohoto filmu. Tím druhým jsou jejich revoluční pokusy o operaci srdce, která je do té doby zapovězena jednak pro technickou nedokonalost a též pro lékařské pravidlo "nedotýkej se srdce". Vedle motivu rasové segregace (do filmu jsou vloženy dobové dokumentární záběry) akcentované skrze postavu trpěného i zavrhovaného Thomase a jeho bratra, jež si jako učitel vydělává méně než bílí kolegové, upoutá též vedlejší zápletka křesťanského odmítání operace srdce (Blalock: "Bůh chce to dítě zabít, já ne!"). Rasová otázka je podána výstižně, nejzajímavější je vztah obou lékařů - Blalock se nikdy neohlíží na Thomasovu barvu pleti, ale zároveň mu nezištně nabízí přivýdělek coby pinglovi na "bílých večírcích". Oba časové posuny jsou obohaceny o dobovou píseň, která doplňuje zmíněné dokumentární záběry. Rutinně režírovaný snímek upoutá odhodláním hlavních hrdinů (Blalock říká: "Tam, kde vy vidíte riziko, já vidím šanci!"), ale odradí tezovitým závěrem, v němž je zestárlý Thomas obdařen čestným doktorátem. "Zestárnutí" postavy (hrané jednatřicetiletým Defem) obnáší nasprejování vlasů a kníru šedou barvou a řadí se mezi nejhorší maskérské počiny na plátně (obrazovce). Na otázku, co by si měl divák z filmu odnést Alan Rickman odpověděl: "Měl by si říci, proč jsem o tomhle nevěděl dříve?'" A v dobře odvyprávěném příběhu o silných a historicky významných osobnostech skutečně leží největší síla tohoto filmu. Téměř výhradně televizní režisér Joseph Sargent (*1925) debutoval v roce 1959, pro televizi zpracoval mj. Pýchu a předsudek a natočil též zoufale zlé pokračování Čelistí (1987) či válečné drama MacArthur s Gregory Peckem v roli generála. ()

Galerie (15)

Zajímavosti (13)

  • Obrazy hlavních postav v Hopkinsově univerzitě nejsou umístěny vedle, ale na protilehlých stěnách, aby se obě legendy na sebe dívaly. (Tonula)
  • I když chirurgové jméno Vivien Thomas znali, veřejnosti jej představil až článek Katie McKabe 4 roky po jeho smrti. Článek inspiroval filmaře Andrea Kalinu k natočení dokumentu, který byl vysílán v roce 2003 a na základě toho byl pak HBO natočen televizní film. (Tonula)
  • V roce 1976 udělila Univerzita Johnse Hopkinse Thomasovi čestný doktorát medicíny. Aby ho však mohl dostat, musel mu být předtím udělen čestný titul doktora práv. (Tonula)

Reklama

Reklama