Něco, co stvořil Bůh

Další úžasný film z produkce HBO. Kdo by to byl řekl, že právě Mos Def v hlavní roli dokáže hrát tak přirozeně a bez problémů sekundovat v obsazení charismatickému Alanu Rickmanovi, který tu jako vždy předvádí s vervou uvěřitelnou kreaci. Joseph Sargent natočil tenhle film ve svých takřka osmdesáti letech a není tam ani trošku závan nezvládnuté režie, jak už se to starším pánům režisérům někdy stává. Výprava je moc hezká, hudba sedí a někdy je film opravdu smutný. Neříkám, že se jedná o veledílo století, ale o velice slušný a vcelku poučný snímeček, který se pro mě pohybuje někde mezi 80 - 100 %. (08.04.2008)

Tak tento film byl opravdu silný. Ne zrovna po formální stránce, jde prostě poznat, že se jedná o televizní film. Příběh je ale strhující. Vztah dvou mužů, ze zcela jiných prostředí a jiných světů, byl všechno, jen ne jednoduchý. Úspěšný (a taky bílý) doktor a jeho (černý) pomocník jsou snad dokonalými protiklady. Úspěchy, kterých i přes velké obtíže dosáhnou, vynahradí útrapy, které je potkaly po cestě. A mimochodem Alan Rickman byl opět vynikající. (26.07.2012)

Televizní film Něco, co stvořil Bůh vykazuje mnohé rysy podobných filmů z produkce Home Box Office (HBO). V prvé řadě stojí na silném příběhu podle skutečné události, soustřeďuje se na osudy výjimečných jedinců (stejně jako TV filmy Život a smrt Petera Sellerse, Konference ve Wansee, RKO 281, Bojkot). Tyto výjimečné jedince ztvárňují neméně výjimeční herci (zde Rickman a Mos Def, jindy Geoffrey Rush, Kenneth Branagh či Liev Schreiber). Režiséři těchto filmů příliš neexperimentují a věnují veškeré soustředění působivému příběhu. Těmi, kdo dělají historii ve filmu Něco, co stvořil Bůh (název odvozen od "božsky" přesných stehů používaných při operaci srdce), jsou A. Blalock a V. Thomas - bílý lékař a černý nevystudovaný lékařský asistent, jehož barva pleti je jedním ze dvou stěžejních motivů tohoto filmu. Tím druhým jsou jejich revoluční pokusy o operaci srdce, která je do té doby zapovězena jednak pro technickou nedokonalost a též pro lékařské pravidlo "nedotýkej se srdce". Vedle motivu rasové segregace (do filmu jsou vloženy dobové dokumentární záběry) akcentované skrze postavu trpěného i zavrhovaného Thomase a jeho bratra, jež si jako učitel vydělává méně než bílí kolegové, upoutá též vedlejší zápletka křesťanského odmítání operace srdce (Blalock: "Bůh chce to dítě zabít, já ne!"). Rasová otázka je podána výstižně, nejzajímavější je vztah obou lékařů - Blalock se nikdy neohlíží na Thomasovu barvu pleti, ale zároveň mu nezištně nabízí přivýdělek coby pinglovi na "bílých večírcích". Oba časové posuny jsou obohaceny o dobovou píseň, která doplňuje zmíněné dokumentární záběry. Rutinně režírovaný snímek upoutá odhodláním hlavních hrdinů (Blalock říká: "Tam, kde vy vidíte riziko, já vidím šanci!"), ale odradí tezovitým závěrem, v němž je zestárlý Thomas obdařen čestným doktorátem. "Zestárnutí" postavy (hrané jednatřicetiletým Defem) obnáší nasprejování vlasů a kníru šedou barvou a řadí se mezi nejhorší maskérské počiny na plátně (obrazovce). Na otázku, co by si měl divák z filmu odnést Alan Rickman odpověděl: "Měl by si říci, proč jsem o tomhle nevěděl dříve?'" A v dobře odvyprávěném příběhu o silných a historicky významných osobnostech skutečně leží největší síla tohoto filmu. Téměř výhradně televizní režisér Joseph Sargent (*1925) debutoval v roce 1959, pro televizi zpracoval mj. Pýchu a předsudek a natočil též zoufale zlé pokračování Čelistí (1987) či válečné drama MacArthur s Gregory Peckem v roli generála. (02.05.2005)

Nechápu proč jen TV film. Když vidím, co blbosti může jít do kina a tenhle tv snímek byl natočen jen pro tv, můžu jen kroutit hlavou...Vím, že vychází ze skutečné události, ale nepíše ty nejlepší snímky sám život? Skvělý film, který ukazuje situaci v protičernšky naladěné Americe minulého století... I když kdo ví, kde by byl bez Alana Rickmana a jeho výkonu... (18.07.2009)

Vynikající výkony Alana Rickmana a Mose Defe v bezchybně napsaném scénáři k filmu o výrazném zlomu v dějinách kardiochirurgie s další, ale velmi podstatnou linií, týkající se rasové diskriminace. Alan Rickman, který hrál egoistického, ale charismatického doktora Blalocka byl velmi působivý právě v těchto nepříjemných situacích, do kterých se často ve styku s Vivienem dostával. Jeho pocity vnitřní vzpoury a nesouhlasu, které ale nakonec u něj utlumily tehdejší zvyky společnosti vzhledem k rasové diskriminaci, byly v jeho tváři víc než čitelné a dokonalé. A velmi zdatně mu sekundoval Mos Def v roli Viviena, který hned od začátku působí jako sympaťák a jeho zapálení pro věc je víc než zjevné. Škoda, že se události vzhledem k němu nevyvinuly podle mých představ, ale dějiny zkrátka v tomhle směru nelze obejít. Jestli chcete vidět lékařské a lidské drama v jednom, tak tenhle film vám určitě doporučuju a jestli to byl a nebo nebyl televizní film v tomhle případě vůbec neřeším. 80% (26.10.2014)