Broučci

A byla zima... Knižní předlohu znám skoro zpaměti, dostala jsem ji k 5. narozeninám (Pět let, to je věk! Teta L.), doopravdy jsem ji pochopila snad tak o deset let později, ale jedná se o záležitost, ke které se vracím pořád a chci vracet. Večerníčkové zpracování vyniká animací a celou výtvarnou sekcí, hudbou, a hlavně: uhrančivých, konejšivým a parádním Janem Hartlem... Citlivé, přiměřené a zdařilé zpracování knižní předlohy. (04.05.2010)

Tak vím, že se jedná o uznávaný večerníček. Nechtěl bych mu všechny jeho klady brát. Ale mě osobně neoslnil. Bylo to takové suché, smutné, působilo to chvílemi i depresivně. Trochu staromódní. Život broučků, by se dal přirovnat k životu lidí v první polovině 20.století. Něco do sebe to sice má, ale tento typ večerníčku nemusím. (27.03.2011)

Broučci jsou pro mě krásnou ukázkou večerníčku pro děti, kdy se spojí všechny dobré jednotlivé prvky v ještě lépe fungující celek. Broučci mě dokázali uhranout svou atmosférou a dokonalou iluzí fungujícího světa. Jako dítě jsem jednotlivé složky nevnímal a jen jsem se nechal unášet jejich krásným světem a chtěl jsem s nimi po nocích létat s vlastní lucernou. :-) Jako dospělý už ta iluze lehce ustoupila, ale stále dokážu ocenit tvůrce za všechny jednotlivé složky. Nádherná loutková animace, hudba Emila Viklického, hlas Jana Hartla i samotné příběhy z předlohy Jana Karafiáta, všechno se povedlo a těším se, až se v budoucnu někdy mrknu s dětmi. (30.08.2023)

Protikladně přijímané, zčásti liberalizující, zčásti naopak až příliš nábožensky pojaté pojetí druhé filmové verze Karafiátových BROUČKŮ přes všechnu profesionalitu se v nejlepším případě jen blíží svému předchůdci z druhé poloviny šedesátých let. Jakkoliv Jan Hartl patří k silným stránkám této barevné verze, celkový dojem z pojetí seriálu zaostává nad rozrůzněnou hereckou obcí první verze. Mnoho proto udělal - pokud mne paměť neklame - Karel Höger, ale na úrovni byli tehdy i další protagonisté: František Filipovský, Libuše Havelková, Aťka Janoušková, Jiřina Bohdalová. Skromnější výprava tehdy znamenala o poznání hlubší divácký prožitek. Diskutabilní je i vypuštění nemilosrdného konce Broučkovy rodiny, kterému se autoři vyhnuli. Ve svém souhrnu však i toto ztvárnění přináší nevšední divácký zážitek, který se zdaleka neomezuje na dětskou část publika. (13.07.2010)

Jako malý jsem tento večerníček nikdy moc nemusel. Neměl jsem nikdy rád loutkové večerníčky. Ale teď s odstupem času jsem schopen jej konečně ocenit. Ale ne jen jako seirál, hlavně jako knihu a pak až jako film. Hodně lidí to nemá rádo kvůli těm řečem, co jsou vedeny. Hlavně směrem k bohu a poslušnosti. Je třeba si uvědomit, že kniha byla napsána roku 1876 a dětem! Dnes už by se to muselo hodně přepracovat, aby děti zaujala. Každopádně hodnotím i jako knihu i jako seriál a mám jasno. Skvost našich pohádek pro nejmenší! (04.01.2012)