Temné vody

Len máličko chýbalo aby som tomuto dielku dal 4*. A to záver, kde som čakal na záber zo spodku šachty na efektne nasvietený a vodou zaliaty výťah stúpajúci ku stropu, ako to bolo v origináli. No nedočkal som sa. Napätie u mňa fungovalo dostatočne, sídlisko je naozaj skľučujúce a Jennifer Connelly je naozaj výborná herečka. Film inklinuje viac k sociálnej dráme rozvedenej rodiny doplnenej minimálnymi prvkami hororu. Škoda toho záveru, ktorý uspokojí len málokoho. Nie je vyložene zlí ako napr. v Hide and Seek, ale výsledný skvelí dojem z filmu dosť uzemní. Už japonský predchodca bol len menšou obmenou Ringu a od jeho remaku som si nesľuboval veľa, ale dopadlo tu určite lepšie ako napr. taký Ring 2 alebo totálne nevýrazný Grudge. (27.10.2005)

Americké remaky asijských hororů se podobají jako vejce vejci, tedy rozhodně víc než je zdrávo. Režisér se docela snaží při budování atmosféry (povedená je třeba kamera či práce se zvukem), ale pokuď už jste pár podobných filmů viděli, není to moc platné. Nepříjemné překvapení spočívalo i v tom, že Jennifer Connelly nebyla tak zajímavá jako kdokoli z jejích mužských partnerů, ale dokonce ani jako představitelka její dcerušky. Průměr. (29.11.2005)

Tři hvězdy a to převážně za Jennifer Connelly a za tu lahůdkovou deštivě ponurou atmosféru tvořenou obrazem, zvukem a krásnou hudbou Angela Badalamentiho. Tohle mi fakt sedlo úplně 100% a mohl to být, sic dějově nepříliš výrazný, ale příjemně minimalistický horor. Ale to by film musel skončit o 20 minut dřív - při prvním odhalení a netlačit zbytečně na pilu. Druhý konec, navíc s již několikrát viděnou pointou, to bohužel srazil do vod béčkového podprůměru. (06.11.2023)

A zase sa všetci hnevajú na scenár. Však sa na ňom podielal čoraz oblúbenejší terč kritiky Hideo Nakata (KRUH 2). Ale mne sa to páčilo. Dej už nesklame, lebo všetci už (od ŠIESTEHO ZMYSLU) poznajú stále rovnakú zápletku duchárskych filmov. Herci sú skvelí, atmosféra hustá. Jediná moja výčitka smeruje k nevyužitému potenciálu - keby totiž Voda nebola horor (aj keď je remake japonskej duchariny), ale psychologická dráma, boli by to intelektuálne orgie. Škoda, že tento filmík musel vzniknúť teraz, keď svetom vládne Samarin syndróm. A možno by film stačilo len ukončiť pred "kruhovitým" finále. Hlavne kôli Jennifer Conelly odporúčam... Zaujímavé je, že poviedková predloha funguje hlavne vďaka vyhýbaniu sa klišé. Kniha potvrdila moje presvedčenie, že film mohol fungovať bez tlačenia na hororovú pílu... (17.10.2005)

Nevím, jestli za to může fantastická Jennifer Connelly, nebo ty krásně omšelé interiéry levných bytů a kanceláří, nebo ten vlhký, tmavý, brutálně neútulný a depresivně nádherný newyorský panelák, nebo mlžný a deštivý Rooseveltův ostrov se svou úžasnou lanovkou, nebo Badalamentiho hudba, nebo výborné mužské trio Postlethwaite, Reilly & Roth ve výborných vedlejších rolích... ale mně se Dark Water na první i druhý pohled strašně moc líbil a stoprocentně mi sedl. Film má podzimně pochmurnou a působivě tíživou atmosféru, klidnou kameru, napínavý, i když nikterak originální příběh, sladce pomalé tempo a celkově na mě svou vizuální patinou působí, jako by byl natočený o dvacet let dřív. A Jennifer Connelly je ohromně přesvědčivá, roli osamělé, migrenózní, životem ubité ženy v tíživé sociální situaci a na pokraji nervového zhroucení zahrála strhujícím způsobem, úplně jsem se do ní pubertálně zabouchl a hned bych ji u sebe nechal bydlet, snad i s tou její malou kukačkou... A ani pár provařených a banálních scén typu "ajlavjú mámí", mi nezabrání, abych dal bez sebemenšího zaváhání pět a ani nemrknul. (T:Japonský originál, i když taky dobrý, je překonaný na celé čáře... Ač prvorozený, působí proti svému americkému mladšímu bráškovi jako chudý příbuzný.) (25.09.2014)