Pozdní léto

V 74.-tom, to sa mi narodila dcéra, akurát jej išli zuby, mrnčala, bola nesvoja a dávali tento film. Nič som z neho nemal. Vďaka ČT ho dávali nedávno a mne sa vrátili spomienky na časy keď som kvôli malým deťom nedopozeral čiernobielu televíziu. Krásna - nostalgická spomienka na Hubačove scenáre a hercov toho obdobia. (19.08.2018)

Již první tóny ústřední melancholické melodie Luboše Fišera jakoby dávaly diváku najevo, že ho čeká silný citový zážitek. A stačí jeden pohled na malého Michala Suchánka, a člověk je skoro naměkko. Postavě Karla to trošku nepochopitelně dlouho trvá, než se přestane chovat jako psí čumák. Jeho strach, "že to nedokáže" a "že to nepozná" lze ale přesto lidsky docela chápat. Mistr Hubač to každopádně celé moc pěkně napsal. Silné jsou hlavně dialogy Valy s Galatíkovou, kde člověk musí obdivovat hlavně tu neskutečnou toleranci Věry vůči Karlovi. Galatíkové tyhle typy rolí uvážlivých žen vždy moc dobře šly. Pěkným protipólem morouse Valy je roztomile vznětlivý a citově angažovaný "dědeček" Ladislava Peška. (12.12.2022)

Příběh o človíčkovi s kufříkem, který převážně čeká na rozhodnutí druhých. Opuštěn a zavalen různými názory se nakonec rozhodne jednat sám. Velmi silný závěr byl celých 84 minut na spadnutí a i když je scénář možná až moc rodinný, kombinace lehkého humoru a silného dráma s vynikajícím hereckým obsazením funguje dokonale. Nenápadná TV inscenace ze sedmdesátých let strká do kapsy většinu současných pokusy diváka dojmout. (27.10.2013)

Dobre napísaná a dobre zahraná inscenácia o dráme jedného veľkého rozhodnutia v malom kruhu rodiny. Detské osadenstvo nemalo veľa dialógov, takže sa veľmi neprejavilo, ale aj tak mám pocit, že keby to režíroval Kachyňa, tak by to vyzeralo oveľa prirodzenejšie. –––– Aby se člověk stal doopravdy otcem, musí přestát žít svůj vlastní život. A to je pravda, člověče. (20.08.2018)

Pozdní léto je názvem a zároveň synonymem. Jiří Hubač opět nahlédl do obyčejnosti lidské duše a vytáhl z ní skvělý dramatický příběh dvou stárnoucích partnerů, kteří svůj dosavadní život zasvětili naplněním svých snů. Teď, v pozdním létě jejich života, zjišťují, že neuspěli a hledají jeho nový smysl. Oním impulsem je malý chlapec z dětského domova, který má přinést novou radost a nové výzvy, spojené s výchovou dítěte. Jiří Vala v roli Karla svádí vnitřní boj se svou novou rolí náhradního otce. Různě mu radí lidé z jeho okolí, jak se s tím vším vyrovnat. Výtečně zde zahrál Vladimír Krška a neméně důležitá postava Karlova otce v podání Josefa Hlinomaze, která ukazuje, jak je Karel jen nástrojem pro plnění jeho snů. Cítil jsem ten tlak a tíseň některých momentů, kdy je někdo do něčeho tlačen proti své vůli a také zjištění, že každý z nás si ke všemu musí najít cestu sám. Pozdní léto si snad ani nezaslouží tak vysoké hodnocení, ale já rád malinko přidám. Už jen za Michala Suchánka, který byl jako prcek naprosto k sežrání. 90% (25.04.2017)