Režie:
Til SchweigerKamera:
Christof WahlHrají:
Til Schweiger, Johanna Wokalek, Steffen Wink, Alexandra Neldel, Nadja Tiller, Mark Keller, Imogen Kogge, Axel Stein, Armin Rohde, Michael Mendl, Jürgen Vogel (více)Obsahy(1)
Nick Keller (Til Schweiger) nemá v životě na růžích ustláno. O práci přichází jak na běžícím páse a jeho rodina, především jeho nevlastní otec Heinrich (Michael Mendl) a jeho bratr Viktor (Steffen Wink), ho považuje za úplného budižkničemu. Jen jeho matka (Nadja Tiller) ho ještě nezatratila. Jako poslední šanci mu na úřadu práce dohodí místo uklízeče na psychiatrické klinice, kde díky jeho nepozornosti jeden z pacientů vypije půl láhve čistícího prostředku a kde se mu také podaří na poslední chvíli zabránit tomu, aby si mladá Leila (Johanna Wokalek) vzala život. Ani jedna z těchto události nezůstane bez následků. Nick dostane padáka a je úplně na dně. Leila pak svého zachránce potají sleduje a večer stojí před jeho dveřmi, v noční košili a bosá. Nick se své pronásledovatelky snaží zbavit, ale marně. Leila se rozhodla, že už s ním zůstane navždy. Nick, který ve svém životě ještě nebyl za nikoho zodpovědný, a Leila, která vidí svět užaslýma dětskýma očima, se vydají na cestu k Nickově rodině, Nickův bratr Viktor se totiž žení. Během této cesty se tento neslučitelný pár musí společně prát se životem, což je čím dál více sbližuje (lenuse)
(více)Videa (2)
Recenze (176)
Tenhle film mě dostal. Neobvykle romantická komedie s překrásným hereckým výkonem Johanny Wokalek. Její Leila byla zranitelná a nevinná malá holčička objevující poprvé opravdový svět, zakletá v těle devatenáctileté dívky. Někdo tu zmínil, že chemie mezi ní a Til Schweigerem nefungovala – s tím nemůžu ani trochu souhlasit. Leilino vyznání lásky k Nickovi na konci filmu se u mě zařadilo do mého žebříčku nejromantičtějších filmových momentů...“Tančili jsme. Koupili jsme si spolu lístky na autobus. Jedli jsme zmrzlinu. Spali jsme ve stejné posteli. Koukali jsme na měsíc. A slyšela jsem tlukot jeho srdce...“ ()
K tomuto snímku jsem přišla jak slepý k houslím, ale jsem za něj vděčná, z několika důvodů- další herecký koncert Johanny Wokalek, tahle holka je prostě bosá Lejla z blázince na svém místě: Ale jak můžete sedět, s tím klackem.. Aha, vy myslíte s tím klackem v zadku :-), nemá to chybu. Trochu jsem se bála závěru, Němci dělají většinou uhozené konce, ale tady to šlo. Obdivuji Tilla Schweigera, který sice není úplně můj nej typ, ale za to, že stíhal kromě hraní i zaskočit za kameru, scénář a střih, klaním se. Díky něčemu jiskřivému mezi ústřední dvojicí, která se k sobě povahově hodí asi jako Bill Gates a matka Tereza, filmu ledacos odpustíte, nakonec stejně jen sledujete, jak se jedno děvče snaží přežít v chaotickém světě a do puntíku dělá, co se jí řekne, byť někdy s tragickými důsledky... ()
Til Schweiger dokaze prekvapit, to uz zname...nicmene, nevim zda je to tim ze jsem zrovna oslabeny paralenem a "koukam z postele" (chripka), nebo zda to ma nejaky podprahovy odkaz k me fatalisticke nature, ale tohle se mi libilo opravdu strasne moc. S Rain Manem to nema vubec nic spolecneho. Tahle slecna neni postizena, jen ji dlouho drzeli privazanou doma. To je rozdil. Mam rad jednoduche filmy o velke lasce, navic s happyendem...co vic si prat. A Johanna Wokalek je odzbrojujici - tleskam... ()
Ti Němci jsou taky pěkní kreténi (hlavně to jde vidět na té svatbě) a každá Němka je stejnej typ, a to škaredej. Prostě typická Němka. Z toho plyne, že hlavní představitelka se mi nelíbila, ani to její hraní - vůbec jsem jí to nevěřil, že je jak malý děcko. A že se chová tak blbě a všechno ju překvapuje a blablabla... Ale ono to možná bylo taky scénářem nebo řežií. Til Schweiger nebyl zas tak špatnej, ale mám takovej dojem, že zakořenil ve filmech, který se odehrávají v ústavech. Myslím, že to ještě byly filmy Klepání na nebeskou bránu (mnohem lepší než tohle) a Bastard, kterej mi tohle fakt hodně připmíná (i když zas AŽ TAK moc podobný to není). ()
Vážení přátelé...Til Schweiger, známý to herec - hezounek se pokusil něco i sám natočit...a moc mu to nejde...bohužel. Ona je to totiž velká škoda, že mu to nejde, ono to totiž mohlo být docela dobré. Kdyby nebylo toho kostrbateho scénaře, televizního vzezření, příšerných hereckých výkonů a celkově kýčovité a patetické a polopatické režie. Jenže...no tak trochu zpackaný film. Navíc viděno s příšerným primákým dabingem...za což ovšem Schweiger opravdu nemůže... (:o) Ale námět je hezký a hlavní postavy sympatické. ŠKODA jen výše zmíněného a malé uvěřitelnosti i autentičnosti celého filmu. ()
Galerie (50)
Zajímavosti (2)
- Podle tohoto filmu pojmenoval Til Schweiger svou produkční společnost Barefoot Films GmbH. Ta do produkovala například filmy Zajíček bez oušek (2007) a Kohout na víně (2011), které patřily k nejvýdělečnějším filmům v daném roce v Německu. (barazara)
Reklama