Policajt

Výborná a v mnoha ohledech typická "melvillovka", ovšem v zajetí levné výpravy.   Zadní projekce či viditelné použití dětských modelů vláčku a vrtulníčku při akčních scénách či statický model vrtulníku, na nějž se fouká větrákem pro navození efektu letu. Možná nebyly finance, těžko říct. Zážitek z filmu to ovlivní, ale v mém případě ne natolik výrazně, abych snižoval hodnocení. Všechny ostatní aspekty Melvillovy tvorby totiž přítomny.  Jeho hrdinové nejsou jednoznačně černobílí a  nakonec je mnohem sympatičtější Crennův zločinec Simon než ocelový, bezcitný a v závěru vlastně i bezectný  Delonův komisař Coleman.  Při dlouhých a tichých pasážích jsem byl zase jako u vytržení a Melville mi (i přes výše zmíněné) opět předvedl jak lze natočit napínavé scény bez svištících kulek, mrazivé temnoty či skrývajících se netvorů. Paráda! Pět zhlédnutých filmů a pětkrát plné hodnocení, děkuji pane režisére! (09.11.2022)

Za začátek a konec bych klidně dal pět hvězd, a za chvíli vysvětlím proč, ale ten zpackaně natočený přepad vlaku ze vzduchu za pomocí modýlků letadla a vlaku, ten je na přesdržku a velmi, ale velmi ubere na autentičnosti. Melville tenhle film postavil na poetice všedního dne, vlastně večera a noci (nejenom policajta), kdy nevidíme žádné upřesňující ani explicitní obrazy (třeba výslechu jednoho ze zadržených, aby pustil zbývající dvě jména) , ale jde o ten řekněme kolorit kolem, impresi, pocit. Čímž se dostávám k tomu podstatnému - celý film je koncipován jako a podle převážně impresionistických obrazů francouzských malířů, k čemuž odkazuje v každé chvíli i obrazy na zdech bytů a setkáním v galerii, které začne detailním záběrem na obraz u nás méně známého Vlamincka. Všechna ta nádraží, vlaky, noční pařížské ulice s bary, všechno jsou to impresionistické obrazy, jen rozpohybované. Navíc u tohoto filmu miluju začátek - kdo nezažil letoviska Španělska a Francie po sezóně, těžko uvěří, jaké zvláštní pocity tahle města duchů v té době nabízejí. A u mne je to navíc spojeno s jednou slečnou, kde ten vztah také nedopadl. Takže ten závěr svým způsobem rovněž jinak prožívám. Pokud tedy bereme film z tohoto úhlu pohledu, a nečekáme akci za akcí, jde o malý klenot, a je jen škoda, že za něj Melville sklidil takovou kritiku, až ji nakonec nepřežil. (30.11.2023)

Jean - Pierre Melville, přední tvůrce drsné školy, se ani za svoji labutí píseň nemusel stydět. Navzdory klasicky rozvážnému tempu je závěrečná čtvrthodina bleskurychlá - pan režisér nespíš chtěl natočit další dvouhodiňák a v poslední chvíli změnil názor. Jinak se tomu nenechá vytknout nic, od atmosféry, režie, hereckých výkonů (Alain Delon v poloze, která mu sluší nejvíc, výtečný Richard Crenna) po vynikající závěr ve kterém je naprosto vše - zdánlivé naplnění spravedlnosti, tragika, absurdita i osudovost. 85%. (08.10.2010)

Francúzska drsná škola nie je charakteristická iba zameniteľnými zápletkami (skoro vždy však zmysluplnými), ale najmä výrazmi jej aktérov. Drsné nehybné tváre bez úsmevu, dlhé baloňáky a ruky v ich vreckách. Ťažko potom niekedy rozpoznať autorský rukopis, nevyjímajúc aj ten Melvilleov. Zápletka tuctová, ale stále napínavá, najmä v jednotlivých sekvenciách. Áno, problém s vláčikmi a helikoptérami na diaľkové ovládanie je patrný a bohužiaľ sa nedá odpustiť. Aj napriek tomu, že som sa tak rád kedysi s vláčikmi hrával. Ten vrtuľník som ale nemal. Richard Crenna je každopádne viac ako rovnocenný Delonov protivník a statočne sa snaží nedostatky filmu zakryť. (02.06.2014)

25. října 1972 byl do francouzských kin uveden poslední snímek Jean-Peirre Melvilla, Policajt. Melville dokázal snad jako jediný natočit nesmírně poutavé dlouhé bezeslovné scény, ať už to byl útěk z vězení v Druhém dechu, Delonův pobyt doma v Samuraji, příjezd sanitky na Gestapo v Armádě stínů, loupež v Osudovém kruhu, nebo akce ve vlaku v Policajtovi. Poslední Melville je opět film založený na unikátní atmosféře, film plný výborných hereckých výkonů a divákovi poskytující ten nejlepší možný vizuální zážitek. (09.07.2011)