Warholka

Poměrně působivý obrázek raketového sešupu až na samotné dno ... pochybná cesta, kterou zdobí jen bezcenné zlato kočičí a pomíjivá chvilka světské slávy, za kterou si ve finále mnoho nekoupíte. Leč příběh je maličko nesoustředěný, takže ve finále přináší jen drobné, třebaže nadmíru ostré a zraňující střípky z JEJÍHO života ... vzpomínky vytržené z labyrintu času - dny, které ji potkaly poté, co se seznámila s NÍM ... a v dobré víře, plna mladistvého nadšení a naivního obdivu zahodila vlastní život i vlastní sny a nechala se vtáhnout do jeho světa. A co on ? Kdy a proč se z něj stal bezcharakterní sobec - povrchní narcis bez citu a svědomí, exhibicionista, který se schovával za své "umění", druhé jen využíval a následně bez zájmu odhazoval jako obnošenou obuv ? Nebo bylo ve skutečnosti všechno úplně jinak ??? A tak snímek nerozhodně a maličko rozpačitě postává někde na hranici tří a čtyř hvězd ... a je mu trochu zima ... 3,5* (21.01.2019)

Lesk a třpyt povrchvního způsobu života. Ráda bych věřila, že umělec má hluboké životní prožitky, ze kterých čerpá. Ale tohle bude pravdě asi blíž. Každopádně je tohle první věc od pan George Hickenloopera a myslím, že jsme si moc neporozumněli. Zcela upřímně musím říct, že jsem si ten film protrpěla. Nevím, jestli to byl záměr režiséra, anebo Sienna má tak příšernou mimiku, když se zlobí, nebo naříká. (03.04.2014)

Warholka selhává už ve svém prvotním záměru natočit životopisný film o dobové hvězdičce americké popkultury 60. let, která se záhy předávkovala drogami. O nic víc než zachytit životní příběh lehkomyslné holčičky z bohaté rodiny scénář neusiluje, jenže to je proklatě málo. Edie Sedgwick nepředstavovala nějakou výraznou osobnost, není zkrátka dostatečně zajímavá jako ústřední hrdinka filmu. Tohle by fungovalo řekněme u Janis Joplin, ale v tomhle případě měl být film spíš než o bezvýznamné oběti drog o Warhol Factory, bizarním prostředí newyorské umělecké komunity nasáté drogami a jejich snobské klientele. Takhle je jediným plusem přítomnost Sienny Miller, které to opravdu sluší, i když už jí drogy nezadržitelně táhnou ke dnu. Tady si člověk uvědomí, čím se inspirovala móda heroin chic style v 90. letech. Nic víc už na tomhle kousku zajímavého není. Celkový dojem: 35 %. (09.07.2013)

Holka Warholka to neměla lehký. Propadla iluzi, že se naplavila na něco úchvatnýho a jedinečnýho a že si to nemůže nechat ujít a tak se vyflákla na svoje obrázky, na sebe a stala se ozdobou na císařových nových šatech. Divná doba, kdy konzerva polívky a koláž ze zvratků vyvolávaly vzdechy obdivu, měla svoje kouzlo a vtip - jestli to celý nebyl vtip, ale i toho je třeba, aby se mohl obrátit list a bylo z čeho vystřízlivět před skokem do dalšího paradoxu. Factory girl je o jedný andělsky čistý mrkačce, která se vynořila z davu, byla při TOM a s důvěrou se nechala umazat. Já jsem si přečetla jen pár z většiny kritickejch komentářů a ty mě na rozdíl od filmu vůbec nebavily, tak jsem je stopla. Ať žije Sienna Miller! (13.08.2008)

Od prvního momentu vám je jasné o čem to bude. Uvidíte spoustu barevných blyštivých obrázků, zažijete lásku, slávu, potupu, dotknete se drogového dna. Jenže kolikrát už tu něco podobného bylo? Dekadentní prostředí Warholovy „továrny“ je sice vykresleno velmi realisticky, ale pod masku samotného Andyho se nedostaneme. Člověk skrývající se pod blonďatou parukou zůstane skryt. Chová se extravagantně, ale dál, než kam sahá povědomí obyčejného diváka o Warholově osobě, nezachází. Mnohem hůř z toho ale vyšel „folkový zpěvák“, kterého hraje Hayden´Anakin´Christensen. Jeho rozevláté vlasy, hloubavý pohled a cigáro v koutku úst jsou až přehnaně zjednodušené, a opět se pozastavují na jakési zidealizované představě o jednom folkovém zpěváku, který byl hlasem generace. Při pohledu na obsazení bych čekal nadstandard, tohle je spíš životopis z produkce HBO. (08.07.2007)