Warholka

Průměrné na všechny způsoby. Možná ještě lehce podprůměrné. Jako biografie kohokoliv mi to nepřijde rozhodně nedostatečné. O Edie nebo Andym jsem se nedozvěděl ani část toho, co bych opravdu chtěl. Postavy jsou chladné, kromě Edie asi nic necítí. Bohužel ať je Sienna Miller sebehezčí scénář jí nedovoluje být múzou nejen Andyho, ale i diváka. Guy Pierce se snaží být věrohodným Andy Warholem, ale celá osobnost Andyho Warhola je poměrně komplikovaná a pro diváka ve filmu může působit jako šedá nezajímavá myška. Několik roliček známých tváří potěší, až když si jich všimnete, ale nejsou vůbec důležité. Factory girl mě od první chvíle zajímala a je mi velmi líto, že to takhle nevyšlo, ale je nelze přehlédnout její nedostatky. (19.07.2007)

Špatné. Extrémně špatné. Na první pohled konvenční biografické ohlédnutí, které uráží tím, že se Warholovu výjimečnost snaží vměstnat do obyčejných životopisných škatulek, s nulovou originalitou a bez vlastního uměleckého vkladu. Na ten druhý pálí do očí hlavně nejapné herecké producírování, jemuž vévodí Pearceova parodie na Warhola, bolí ale i tupá doslovnost při vysvětlování Edieiních vnitřních pochodů. Hickenlooperův film je zmatený, prázdný a blbý. Bez vystižení genia loci, bez závanu tehdejší nálady, bez otisku charismatu skutečných předobrazů. Fascinuje mě, že někteří místní uživatelé to nezáživné a povrchní parazitování neprohlédnou - že se nechají oblbnout dobovou hudbou a hezkými obrázky a hned mají pocit, že "něco z toho viděli". 30% (17.07.2007)

Jeden z řady biografických příběhů, který nevybočuje od normálu. Prostě je tragický, dramatický, vzestupný a sestupný, tak jak to u postav, takovýchto filmů bývá. Warholka neměla jednoduchý život a víceméně si za to všechno mohla sama i když dost introvertní Andy Warhol v pozadí tomu relativně dopomohl. On Andy Warhol byl dost magor, aby jeho múza měla možnost zešílet, což se také povedlo. Viděl jsem pár vteřin jeho několika, snad osmihodinového filmu o tom jak jedna postava spí na gauči a dost mě to vzalo. Nevím k čemu to bylo, ale potkat ho, radši se vzdálím a uteču jak nejrychleji to půjde. Guy Pearce onoho režiséra ztvárnil opravdu pozoruhodně stejně jako Sienna Miller Warholku. Celkově si film dle mého nemůže stěžovat na herecké výkony, problém je spíše v samotném příběhu. Když už chci natočit nějaký biografický film, tak očekávám, že mě bude něčím šokovat, opravdu šokovat. Filmy Ray a Čistá duše jsou toho zdárným příkladem. Věřím, že to v té době nebylo jednoduché, ale tak jak ke mně film přišel, zničehonic zase odejde, aniž by cokoliv zanechal. Snad jen vzpomínku na zbídačenou postavu a fakt, že jsem se u toho nenudil, ale přišlo mi to všechno dost průměrné. Mimochodem víte jak se pozná klasický americký film? Třeba tím, že rodina Andyho Warhola zde mluví rusky :D (20.01.2008)

Přidávám se k negativním komentářům zde otištěným, i když oceňuji aspoň to, že jsem prostřednictvím filmu nahlédl do bájné Warholovy Factory a udělal si jakýs takýs obrázek, jak to tam chodilo (ovšem zůstává ootázkou, nakolik hodnověrné tohle ztvárnění je). Za klad beru i to, že film se proti osobě velkého Andyho vymezuje vpodstatě negativně (i podle mého je to přeceňovaný autor, který měl nanejvýš prst na tepu doby, víc nic), tj ukazuje ho jako člověka nesmírně vlivného a vpravdě sebestředného, jakousi magnetickou horu, jakéhosi pseudootce -- ovšem bez pocitu jakékoli odpovědnosti vůči svým "groupies". (16.10.2008)

Najskôr troška histórie. Slovák Andy Warhol sa narodil v roku 1928, zomrel 1987 v New Yorku a hoci si svojho času získal nemálo nepriateľov, ktorí sa mu posmievali za to, že svojim spôsobom netvorí žiadny druh "známeho" umenia (mali pravdu. V skutočnosti stvoril nové odvetvie.), dnes je pokladaný za legendu pop artu. Ostatné si zistite sami. A film? Musím priznať, že aj keď mi žily netrhá, je mi oveľa bližší, ako TRÓJA a podobné falošné maglajzy, teda opulentné epické veľkofilmy s neuveriteľnými rozpočtami a plejádou hollywoodskych tvárí, pretože vo svojej obyčajnosti a civilnosti je poctivejší k prístupu k svojmu (náročnejšiemu) divákovi. Človek hádam aby toho Guya Pearcea (PROPOSITION) prestal podceňovať. Šesťdesiate roky líčia americkí filmári ako fascinujúco atmosférické. Žiť by som v nich však nechcel. Kino Považan 2007 (17.11.2007)