Režie:
Christophe GansScénář:
Roger AvaryKamera:
Dan LaustsenHrají:
Radha Mitchell, Sean Bean, Jodelle Ferland, Kim Coates, Deborah Kara Unger, Alice Krige, Nicky Guadagni, Laurie Holden, Roberto Campanella, Stephen R. Hart (více)Obsahy(2)
Rose, která má smrtelně nemocnou dcerku, se chopí poslední šance a vydá se za starou léčitelkou. Bohužel však zabloudí do tajemného a opuštěného městečka jménem Silent Hill, kde nakonec svou holčičku ztratí. Rose se při jejím hledání stále hlouběji zaplétá do ponuré historie města, které je mrtvé jen na první pohled. V temných koutech totiž něco číhá… a nemá to zrovna dobré úmysly. Silent Hill je ve světě počítačových her jednou z nejpopulárnějších herních sérií survival hororů, do níž patří např. i Resident Evil. Silent Hill však nestaví na zombies a roztrhaných vnitřnostech, mnohem raději diváka straší po vzoru klasických japonských hororů a představuje mu monstra jak z deníčku nejslavnějších kubistů. Výsledkem je vysoce originální herní koncept, který učaroval i Rogeru Avarymu (scénárista Pulp Fiction), který se rozhodl sepsat scénář, s podporou autora původní hry, Akiry Yamaoky z Konami. Silent Hill režíruje Christophe Gans, zodpovědný za Bratrstvo vlků. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (1 092)
Hlavne v prvej polovici vizuálne úchvatný horor. Všetku silu čerpá z pôsobivej výpravy, zvuku a solídneho herectva. Ale čím viacej skrytého napokon odkrýva, tým viac sa stáva obsahovo predvídateľnejším, stavaným iba na efekt. Medzi hernými adaptáciami ako Resident Evil alebo Doom však jasný víťaz. Napokon, ide o solídnu áčkovú produkciu. ()
Sharon je náměsíčná ( to má být ta nemoc na kterou umírá? Nebo mi něco uniklo?) a ve spánku opakovaně vykřikuje: Silent Hill. Její adoptivní matka Rose usoudí, že pokud místo znovu uvidí a rozpomene se, její noční můry zmizí. Do městečka je dostane šum rádia a následný smyk. „Jen temné síly odemykají a zamykají dveře do Silent Hill.“ Když se Rose probere, Sharon je pryč a v podivném místě se s ní ocitá jen policistka Cybil. Počítačovou hru, která byla předlohou neznám. Což se ukázalo (alespoň v mém případě) jako velký nedostatek. Rose bloudila v mlze a já tápala v příběhu. Ovšem znalcům hry a milovníkům žánru můžu popřát jen „Welcome to Silent Hill“. Protože pochmurné městečko vypadá patřičně děsivě, stejně jako náboženská fanatička Christabella. ()
A) Moc dlouhá stopáž, B) Proč, když jinak všechno vypadá tak dokonale, musí to kurvit ty CGI výblitky?, C) Nespokojenost s tím, jak se děj vyvíjel ve druhé polovině. / Tahle démonní duchařina se rozjela moc hezky, vypadala skvěle a nechyběla jí atmosféra, ale o to jsem zklamanější kam to celý dospělo - do počítačově vymodelovaný nudy a stupidního konce, kdy už můj zájem beztak docela vyšuměl. Škoda za 6/10. ()
Pod dohledem japonské herní firmy Konami a zaštítěn americkými penězi se francouzský režisér Christophe Gans vyhnul zásadní chybě filmových adaptací videoher a oproti předchozí praxi film podřizuje herním postupům. Příběh zachovává prvky adventur a vrstvení událostí podle levelové struktury. Hlavní devizou zůstává udržování pocitu permanentního strachu, k čemuž naopak slouží čistě filmové prostředky, a tělesný horor děsící deformovanými humanoidními těly. ()
Galerie (62)
Photo © Sony Pictures Entertainment
Zajímavosti (31)
- V původním scénáři mělo být příjmení rodiny DeSalvo (místo Da Silva), jako narážka na postavu Andrewa DeSalva z videohry "Silent Hill 4: The Room", která byla pojmenovaná podle sériového vraha Alberta DeSalva, tzv. Bostonského škrtiče. (Voorhees)
- V Christabellině (Alice Krige) kostele je místo oltáře obrovská malba znázorňující upálení čarodějnice. Tváře jednotlivců v davu pod hranicí jsou ve skutečnosti tváře členů štábu. Obličej upalované je namalovaný tak, aby vznikla určitá podobnost s herečkou Deborah Kara Unger (Dahlia). (Othello)
- Znepokojivého, trhaného pohybu "Temných sestřiček" bylo dosaženo natočením jejich chůze pozpátku, kterou v postprodukci pustili pozpátku, aby to vypadalo, že jdou dopředu. (Morien)
Silent Hill je hodně zvláštní počin. Vymyká se totiž naprosto ze všech hororových stylů a vytváří si svůj vlastní, dosti osobitý způsob na oslovení diváka. Konečně jsou pryč všechny trapné lekačky způsobující maximálně infarkt o který nikdo nestojí, ale objevuje se hutná atmosféra plná strachu, která každého nutí zabořit se do křesla a sledovat napínavý příběh. Velkou výhrou pro Silent Hill jsou rozhodně jeho tvůrci. Už samotná herní předloha ukázala, jak talentovaní japonci jsou a díky tomu, že se podíleli i na tvorbě filmu dostává snímek neuvěřitelný vizuální švih, který díky talentu Christopha Ganse dorůstá výšky Mount Everestu. Samotný příběh je zpočátku dosti jednoduchý. Malá holčička Sharon je náměsíčná a protože volá jméno Silent Hill, její matka se tam s ní vydá. Nejdříve se jí Sharon ztratí a při jejím pátrání v Silent Hillu Rose objevuje temnou minulost i současnost tohohle temného města. K tomu se jí ještě vydává hledat její manžel Chris. Víc neřeknu ani ťuk, protože by to byla škoda, ale velmi příhodně se podívám na to hlavní, na atmosféru. Děj filmu se odehrává ve třech dimenzích. První je realita ve které se nachází Chris, následuje část v mlze, kterou je Silent Hill pokryt a z nebe padají vločky popelu, a nakonec je zde svým způsobem očistec, tedy naprosto bizarní místo, kde se noční můry mění ve skutečnost. Tato třetí dimenze je vždy uvedena sirénou, což rozhodně pomáhá v orientaci. Samotné namíchání těchto tří prostředí vyžaduje opravdu dobrého režiséra a Gans se ukázal dobrou volbou, předvedl, že dovede atmosféru dovést k vrcholu a těžit z prostředí, co se dá. Klasikou hororů jsou samozřejmě monstra, která jsou zde přesně po vzoru hry a vypadají opravdu úžasně, ale stejně všem kraluje bezkonkurenční Pyramid head, který sice nemá moc prostoru, ale každá jeho účast v záběru bere dech. A když už jsem u záběrů, tak kameraman by si zasloužil Oscara. Nádherné nekonvenční záběry působí výborně, a to obzvláště průlety z místnosti do místnosti. Další správnou volbou byl výběr hudby, o kterou se postaral její tvůrce už z herní předlohy, proto se zde ozívají jak známé herní melodie, které jsou pouze lehce modifikované, ale také nové kousky, které svou kvalitou nezaostávají (soundtrack doporučuji). Kromě atmosféry je jasné, že film musí těžit hlavně z herců, obzvlášť když jich je v celém ději jen pár. Pravdou je, že Radha Mitchell podává brilantní výkon, ve kterém zobrazuje Rose jen jako matku hledající své dítě a ne chodícího zabijáka, zkrátka tomuhle se dá věřit bez potíží, skvěle ji doplňuje Deborah Unger v roli policistky a Sean Bean jako manžel Chris. Potíž u Beana je, že hraje na velmi malém prostoru, a i když se s ním vyrovnává více než dobře, stejně je z jeho role cítit násilné roubování mužské role na kostru scénáře. Ovšem skutečným překvapením pro mě byla Jodelle Ferland jako Sharon. Ze začátku jsem si říkal, "zas další otravné dítě", ale na konci jsem jen pokyvoval a tiše říkal WOW. Jak je vidět, tak film nemá prakticky žádné slabiny, ovšem jedna tu přece jen je. A to bohužel ve scénáři, jak už jsem říkal tak Chris je tam trochu navíc, to bez debaty. A jelikož síla snímku je hlavně v malém množství postav na plátně, tak první polovina nakonec vyznívá lépe než ta druhá, která je více americká a obsahuje hromadu ujetých postaviček, čímž tohle hororové dílo trochu ztrácí. A k tomu ještě přičtu trochu neférovou vysvětlovací pasáž, která mě taky zrovna nepotěšila. Ale tohle jsou jen malé skvrnky, které stejně většina lidí ráda přehlédne, nejdůležitější totiž je, že film si užije naprosto každý, jak znalec předlohy, tak úplný novic a já nemůžu dát jiné hodnocení než 9/10, pro fanouška samozřejmě plný počet. () (méně) (více)