Grand Prix

Mě tyhle filmy o Formuli 1 a podobných "závodnických" tématech nikdy nezajímaly, viděl jsem snad jen dva a jeden z nich je údajně ten nejlepší z nich (Rivalové), jenže ten mi přišel dost průměrný a bavila mě z něj jen posledních 20 minut. Taky to je tím, že od Rona Howarda jsem nic nadprůměrného neviděl (kromě Zámotku, ale tam mě bavil námět, jinak je to zase ve všem průměrné), každopádně tyhle filmy jdou mimo mě. A u Grand Prix jsem si to potvrdil znova, byť jen částečně, protože než jsem se do toho dostal, trvalo to cca hodinu. Pak už mě to ale začalo bavit, s každou další minutou víc a víc a poslední hodina pro mě byla dokonce i napínavá. Taky jsem pak víc ocenil propracovaný scénář (SPOILER jen jsem nepochopil, proč se to ke smrti těch dvou lidí, co omylem vběhli na trať, už nevrací KONEC SPOILERU), solidně napsané postavy a skvělou filmařskou stránku (až teda na zvuk v jedné scéně... chápu, že motory formulí všechno přeřvou a jsou hlasitější než dialogy, tam mi to smysl dává, ale proč je hudba stejně tak hlasitá v baru a dialogy skoro není slyšet, to mi hlava nebere - a těch scén, kde stejný záběr vidíme klidně i šestnáctkrát naráz, je tam taky zbytečně moc) a vzhledem k tomu mi ani ta tříhodinová stopáž nakonec nepřijde přehnaná. Je to dostatečně svižné, ne sice tolik jako samotná Grand Prix, ale ta by mi osobně přišla příliš rychlá, takže zde zvolené tempo je pro mě ideální. Možná by mě to při druhém zhlédnutí začalo bavit dřív, ale to teď neposoudím. Důležité ale je, že bych neměl problém to vidět znova a i to je důvod (vlastně jeden z důvodů) proč tomu tu čtvrtou hvězdu dám. Hlavní je ale ten, že si mě postavy dokázaly získat a v závěrečné jízdě jsem se nemohl dočkat toho, jak to s každým dopadne. A poslední záběr se mi líbí hodně. Jen jsem čekal, že ten závěr bude kritičtější, protože vzhledem k novinářům a diváckou posedlostí haváriemi to je, ale k samotné Grand Prix ne, i když se při ní umírá. On by tím pak sice Frankenheimer trochu zabil co celou dobu budoval (když se to soustředí hlavně na postavy a na Grand Prix tolik ne, což mi jenom vyhovovalo), ale ten určitý nezájem o lidský život v tom by si zasloužil větší zdůraznění. Každopádně ta práce s postavami je opravdu dobrá a Howard se na tohle měl podívat, než začal připravovat Rivaly, kde si s nějakou propracovaností nelámal hlavu. 4* (11.08.2023)

Na svou dobu technicky neskutečnej racing film, který svůj vlastní závod (s produkcí se Stevem McQueenem a Johnem Sturgesem v čele, která si chtěla vzít na paškál stejné téma) vyhrál. A zatímco McQueen si o pár let později natočil jiné fenomenální auto dílo v podobě Le Mans (troufám si tvrdit, že i přes podobnost některých motivů jde o zajímavější a konzistentnější podívanou), Grand Prix tuhle výhru nikdo neupře. Tři hodiny jsou možná dlouhá doba, ale uteče to závodním tempem - především díky Montandovi a Mifunemu (zatímco Garner McQueenovo mojo nemá ani z dálky). Jediný, co mě neskutečně rozčilovalo, byla naprosto nevhodná hudba, která v těch nejdramatičtějších momentech zní, jako by podkreslovala scénku se selkou, co se po procházce rakouskými Alpami vydala podojit oblíbenou krávu. Jarre tentokrát totálně mimo atmosféru. (22.10.2022)

Keďže je mi zákulisie, prostredie i priebeh závodov formule 1 úplne ľahostajné, ťažko zodpoviem na otázku, čo ma primälo, aby som si pozrel klasický film Johna Frankenheimera. Bol to predovšetkým tento zaujímavý režisér a najmä možnosť porovnať jeho film s filmami, ktoré vznikli z tohto prostredia o desiatky rokov neskôr. Frankenheimer ma nesklamal, organizačná a technická stránka formule 1 prekonala výrazný vývoj, pričom je cenné, že sa nemalá pozornosť venovala aj zvýšeniu bezpečnosti pilotov. Ale nemôžem pominúť, že popri všetkých pozitívach som film viac-menej pretrpel a neutrálne hviezdičky sú maximom mojej veľkorysosti. (05.03.2023)

To byla krásná doba, když do vozů F1 usedali piloti s vědomím, že vyhraje ten nejrychlejší blázen a ne ten, do jehož monopostu bylo zabudováno nejvíc elektronických vychytávek. Já mám tedy příliš málo sebevražedných sklonů na to, abych pociťoval touhu prakticky si vyzkoušet rychlost uhoření v monopostu, ale z bezpečí stabilně usazeného křesla jsem si vychutnal adrenalin na trati, zvědavě jsem si prošel depo a ani nakouknutí do osobního života pilotů nebylo zcela od věci. Tři filmové hodiny obvykle převyšují schopnost mého soustředění, ale Frankenheimer svědomitě sešlápl plynový pedál k podlaze a k podřazování se odhodlal jen ve velmi ostrých zatáčkách, takže mi Grand Prix profrčelo před očima rychleji než kterýkoli zásadní díl libovolné mexické telenovely. (27.02.2013)

"Když má člověk dělat něco nebezpečného, nesmí mít schopnost si něco představovat..." Asi bych nemohl být závodníkem Formule 1, protože bych si tu blízkost smrti, s níž byl žel člověk na konci tohoto filmu konfrontován, uvědomoval každým coulem. Dokonce jsem i z několika náznaků odhalil, kdo bude tou obětí této jinak fascinující podívané. A když říkám "fascinující", tak tím mám na mysli zejména dokonalou Frankenheimerovu filmařinu. Na začátku jsem měl trošku pochybnost, že vydržím s takovým zaujetím sledovat tak dlouhý film o nějakých "závodech autíček". Díky nápadité režii, kdy jediný ze závodů nebyl natočen stejný, jsem se však pokaždé těšil na to, s čím  Frankenheimer přijde v dalších závodních scénách. Zajímavé bylo i sledovat ty doprovodné děje ze zákulisí sportu a partnerských životů jednotlivých závodníků. Vynikající byly zejména dialogy s Ivesem Montandem (se skvělým dabingem Luďka Munzara). (20.08.2023)