U konce s dechem

Oproti francouzskýmu originálu mi tohle přišlo o něco svižnější a děj je víc souvislej bez nějakejch nesmyslnejch odboček. Na druhou stranu to postrádá tu atmosféru Paříže z přelomu 50. a 60. let a Richard Gere nesahá Belmondovi ani po kotníky. I když Belmondo v originálu taky nepředváděl zrovna životní výkon. Oba filmy jsou ve výsledku úplně jiný, ale (ne)líbily se mi asi tak stejně. (29.09.2013)

Godardov originál nepovažujem za žiaden dôležitý umelecký počin, ale to je vec názoru. Keď som dávnejšie videl jeho americký remake, tak som ani nevedel, že Godard niečo podobné natočil. Chcel som iba vyskúšať, či sa dá na tento Gereho film pozerať. Bolo to dosť na hrane a nekvality tohto filmu vychádzali nie z neschopnosti natočiť solídny remake, ale z neschopnosti scenáristu a režiséra vtiahnuť diváka do zmysluplného príbehu, ktorý by 20 rokov po jeho vzniku nepôsobil smiešne. (11.01.2013)

Francouzský originál jsem nikdy neviděl (a ani po tom netoužím) a remake... no příšerná kravina. Hlavní hrdina je naprosto pitomý, ovšem řádně namachrovaný frajírek spoléhající jen na vzhled. Navíc s nulovou morálkou; co chce si prostě ukradne, zabití poldy ho taky netrápí a holku prostě miluje, tak musí být s ním. Taková postava se nedá brát ani vážně, natož ji fandit a Gere tomu svým "herectvím" taky nepomáhá. Stejný je to s celým filmem. Povrchní, pitomé, kýčovité romantické drama, které do krimi spadá jen tím, že po něm jdou jasnovidní poldové, kteří bůhvíjak vědí že je vrah a vždy ho neomylně najdou. 2* jen za věci kolem - 80s atmosféra, staré rokenrolové pecky a především neskutečně hot Valérii Kaprisky a všechny scény s ní. Ta se dá aspoň trošku chápat - naivní dvacítka zblbnutá vášní a adrenalinem. (17.06.2024)

„Znáš Williama Faulknera?“ - „Někdo s kým si spala?“ No nejsou si ti dva souzení..? Bogarta vystřídal Silver Surfer, stěžejní dílo Francouzské nové vlny se změnilo na tuctovou americkou vlnku v plytkém umyvadle. Možná by se dala McBrideova rockabilly romance ohodnotit i lépe, ale to by v ní nesměl křepčit Bláznivý Ríšánek. Do patnácti minut poprvé ukáže svou tradiční grimasu rozrušení (přivření očí, pootočení hlavy, zatnutí lícních svalů), jednou ukáže holou prdel, párkrát zapaří na Jerry Lee Lewise a vy celou dobu jen trpíte, jak se tou afektovaností dostává mimo roli.. P.S.: Součástí soundtracku je i kytarová instrumentálka „Jack the Ripper“ od Linka Wraye, jinak známá z Rodriguezova Desperada.. (10.06.2015)

Zcela otevřeně přiznávám svou nevzdělanost - neměl jsem ani potuchu, že tento film je pouhým remakem. Slibuji, že na to budu brát zřetel při hodnocení původního snímku, až na něj přijde. Nicméně, Richard mě potěšil. Dobře vypadal i hrál, chvílemi by mu člověk to rockenrolové bohémství i věřil. A nejen Richard byl potěšujícím elementem. Kupříkladu jsem se nemohl vynadívat na přehezkou Valérii Kaprisky, skvělá byla muzika a dobrou jsem shledal i práci s kamerou, respektive její smysl pro detail. Všechno nebo nic - tak to v životě mnohdy bývá. Těším se na Belmonda! :-) (26.09.2010)