Sekai no čúšin de, ai wo sakebu

Diary (Aki) : 28. října. ----- Nevím přesně, proč... nemůžu usnout. Tolik se bojím zítřka, že nemůžu usnout. Já... asi brzy umřu. -- Víš, myslím, že už bychom se neměli víckrát vidět. Ten maličký kousek věčnosti, který jsem s tebou strávila, byl tím největším pokladem v mém životě. Byla jsem s tebou tak šťastná. Asi to tak bude lepší. Měli bychom se rozloučit. Ty vyrosteš, oženíš se, najdeš si práci, a budeš mít dlouhý život. Tohle si budu představovat až budu dnes usínat. (16.07.2015)

Mno, je to takové romantické, smutné a moc mě to nevzalo. Co se dá dělat, asi mám málo EQ (viz komentář Altamira). Už v prvních minutách jsem pochopil, že asi nebudu tím modelovým divákem, pro kterého je tenhle více než dvouhodinový doják určen - nebo opravdu bylo vyprsknutí smíchy ta správná reakce na scénu, kde srazí auto dívku? Filmu nejvíce ubližuje jeho délka, naopak doceňuju, že se několikrát takzvaně "kruh uzavře" a že Takao Osawa není žádný typ modela, kterého bych v podobné roli očekával. (15.02.2008)

Zmínění ...ing se také nevyhnu. Ten jsem až doposud považoval za nejsilnější smutně krásné melodrama. Film, jenž vás svým podáním nejnitěrnějších lidských citů a lásky v konfrontaci s krutou realitou rozesmutní a dojme natolik, že jen pláčete a pláčete a váš prožitek je nesmírně intenzivní a povznášející, drží se ve vás několik hodin i dní po zhlédnutí a když si na něho později vzpomenete, zaplaví vás lavina tesklivých pocitů. A Sekai no chűshin de, ai o sakebu je dokonalým ztělesněním toho všeho a výše zmíněné korejské filmové dílo s přehledem poráží. Vybroušený diamant, jehož čisté melancholické kráse podlehne každá aspoň kapičku citlivá duše. (09.02.2006)

Neobvykle smutný príbeh o vyrovnávaní sa so stratou blízkeho človeka a následnej schopnosti žiť ďalej bez výčitiek voči tomu druhému. Prelínajú sa tu dve roviny ostro kontrastujúce, kde jedna je naplnená nežnou láskou dvoch mladých nepoznačených ľudí nemajúcich čo stratiť a omnoho menej farbistého a naivného sveta ranených duší, ktoré vyfarbil do siva sám život so svojími úskaliami. Je to taká variácia na Christmas in august, My live without me a Il mare v smutnom kabáte, kombinujúc všetko čo na nich bolo dobré . Len musím zase raz smutne skonštatovať, že sa nejedná o nič preborné len o využitie osvedčených princípov, len ma mrzí, že túto vetu som na konci môjho komentára musel už po ntý krát vysloviť pri Ázijskej produkcii. 4,5* (28.01.2007)

Druhym najziskovejsim japonskym filmom minuleho roka bola tato patetciky uplakana romanticka drama. Napodiv, napriek mnohym uplakanym klise je to film sviezi a zaujimavy, od zaciatku po koniec, co dosahuje nenapadnym vsunutim detektivno mysteriozneho patrania - po com vlastne? - to je to patranie. Ziadna vrazda, ziaden velky dejovy zvrat sa vsak nekona, kazdemu je to dopredu jasne, no aj tak preco nepatrat, nehladat, nenechat sa napinat osudovou a nenaplnenou laskou. (07.07.2005)