Režie:
Ladislav SmoljakHudba:
Pavel VondruškaHrají:
Zdeněk Svěrák, Petr Brukner, Jaroslav Weigel, Genadij Rumlena, Jan Kašpar, Marek Šimon, Robert Bárta, Michal WeigelObsahy(1)
V pořadí objevů čtrnáctá Cimrmanova hra nás zavede do nitra kontinentu téměř nedotčeného civilizací. Čeští cestovatelé se tu setkají s podivným kmenem lidojedů a málem skončí na jejich jídelním lístku. Příslušníci tohoto kmene jsou zvláštní ve dvou směrech: svým vzhledem a svou neobyčejnou učenlivostí. Tyto vlastnosti umožnily Cimrmanovi vyřešit jazykové a inscenační problémy s elegancí, jakou mu ostatní světoví dramatikové mohou jen závidět. Kdyby takové téma zpracoval dejme tomu G. B. Shaw, strávili by diváci v hledišti 5 až 7 hodin. Cimrman tu vystačil (nepočítáme-li úvodní vědecký seminář) s pouhou hodinou. Poprvé v historii Divadla Járy Cimrmana vystupuje na jevišti i živé zvíře. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (217)
Musel jsem hodnocení zvednout na plný počet. Čím víc to vidim tím víc se směju. Jmelí je geniální, ale naprosto nelogické. Protože je nasazené, když hercům vypadne text a nápověda usne. Jenže když nápověda spí a pak jí oním jmelím vzbudí, tak přece nemůže vědět kde se zrovna ve hře nachází a jakou repliku má nahodit. ()
Génius schovaný ve Zdeňku Svěrákovi a Ladislavu Smoljakovi (tím nechci ostatní členy souboru nijak shazovat, ale tito dva mistři jsou přeci jen nejzasloužilejší cimrmanologové) se nejvíce projevuje právě při představeních DJC, protože u Cimrmana je dovoleno vše! Každý seminář a každá hra jsou jedním slovem GENIÁLNÍ! Neexistovalo, neexistuje a ani nebude existovat lepšího, vtipnějšího a inteligentnějšího humoru! ()
K čemu tahle hra, když Severní pól již byl dobyt?! Vypadá to jako takový druhý výluh téhož čaje, ale pravda je mnohem horší. Srovnejme si jen zdánlivě opakovaný námět kanibalismu. V Severním pólu se Češi (a Sokolové k tomu!) chtějí sežrat navzájem. To je, panečku, téma! „Neměli bychom zapomínat na ideály lidství. … Víte co? Pojďme ho nechat zmrznout.“ A tady? Jacísi rádoby divoši nemající své reálné protějšky ani v Africe, ani nikde ve vesmíru, zkrátka žerou na co přijdou, například bílé cestovatele. No, a co s tím? Komáři snad lidi nežerou? --- K tomu to nejapné rytí do kněze. Budiž, většině lidí to nevadí, jenže právě proto je to sranda laciná, ano, pokleslá, až kamsi do hlubin, kde potkávat Cimrmana nejsme zvyklí. --- A je to vůbec ještě Cimrman? Není tahle hra nakonec podvrhem zlořečeného prof. Fiedlera? ()
"Copak jmelí..."Cimrmani a jejich výprava do nitra černé Afriky! Lidojedi co lidi jedí! Čeština! Ludwig von Úvaly u Prahy! Dobrodružství! Napětí! Divá zvěř! A tisíce slonů navrh! Ehm, tak ne to už je zase odjinud.... A nejhorší Cimrman. Popravdě nebýt jmelí, tak je mé hodnocení ještě nižší. ()
"Doktore Žábo, já jsem znal jednoho inženýra Pulce... nejste vy jeho otec?", "Ty Cyrile, jak se řekne,když mě nezabijete,dostanete dary?Ale pane doktore, podmiňovací tvary", "Náčelník: My s vámi nebudeme uzavírat žádné dohody, my vás budeme sníst!Cyril: Ale, sníme! Náčelníku!Náčelník: A jó, dokonavé sloveso...", "Copak jmelí... ale jmelí!", " ....to si ten krám řiďte sami"................. moje hodnocení = 10 z 10. ()
Galerie (7)
Photo © Divadlo Járy Cimrmana
Zajímavosti (9)
- Jedná se o první hru z repertoáru DJC, kde z úst Bořivoje Pence zazní slavná otázka ohledně příbuzenstva pánů Žáby a Pulce. Druhá hra, kde zazní tato slavná otázka, je Afrika (2004). (TomasSlach)
- Úryvky ze hry jsou použity v dokumentu o Zdeňkovi Svěrákovi Tatínek (2004). (mnaucz)
- Nejedá se o první hru z repertoáru DJC, kde z úst Jaroslava Weigela zazní slavná otázka ohledně příbuzenstva pánů Žáby a Pulce. (MatyM)
Reklama