Nebohá paní Pomsta

"To nejlepší si necháváš na konec?" Mám rád pomstu a taky snímky, které jsou tajemně zamotané. Proto mne lehce přeskakující způsob vyprávění, podmanivý vizuál i hudba od počátku naladili na skvělý zážitek. Jenže pak to začalo být na můj vkus poněkud zdlouhavé a tak musím konstatovat, že střihačovy nůžky projevily na můj vkus přílišnou úctu k natočenému materiálu. To však nic nemění na tom, že se mi příběh slečny Geum-ja Lee líbil a pokud bude ještě někdy potřebovat pomoci s pomstou, tak se na mě může bez obav obrátit. (16.05.2016)

V Odlboyovi mi přišla pomsta dost neúměrná spáchanému činu a především překombinovaná. Nebohá paní Pomsta posunuje schéma o zločinu a trestu na novou, jednoduše údernou úroveň. To co Park na plátně rozehraje už od prvních záběrů je úžasné a vedle opravdu silného ač přímočarého přiběhu zasloužené nemilosrdné pomsty si užijete i zatraceně černý humor. (06.04.2008)

S Parkem kamarádi nejsme a nikdy nebudeme. Lady byla poslední kapka do beztak přeplněného poháru. Děj je na můj vkus nehorázně rozsekaný a nepůsobí celistvě, množství retrospektiv ve mně nevyvolalo žádnou touhu spojovat si několik momentů dohromady. Park nedává důvod. Jednou jsme ve věznici, pak kdesi v lese, následně se šuká u stolu. No a co? Tento lehce prázdný obsah je vcelku obstojně kryt efektní kamerou, barvitými filtry a rádoby zajímavě nezvyklými „uměleckými“ úhly..ovšem to celé bez efektivity. Vizualita se divákům odporně podbízí a doufá, že touto formou se film bude líbit nejvíc (ech, ty detaily obličejů…). Cítím z toho nechutnou kalkulaci, kterou je Park opepřen i ve svých ostatních filmech, jež jsem viděl (Oldboy, Mr. Vengeance). Co už však leze na nervy nejvíc, je hrůzný expresionistický projev herců. Stačí když chlápka na začátku dívka pošle do prdele, a on má hned v očích litry slz. Kdyby se režisérovi aspoň podařilo dát jim nějaké znatelné vlastnosti! Ale ne, postavy jsou ploché jak čerstvá fošna – důsledkem toho jsem jen nevěřícně koukal, o co se tvůrci na konci ve scéně u televize snaží. Marná sláva, mé srdce bylo kamenné a úsměv ve tváři… Parku, tys mě vlastně ani jednou nenudil, jen mi nemáš co a jak říct; trápíš. A proto se doufám už nikdy nestřetneme. (05.12.2006)

Pro dosledování je zapotřebí zhruba stejný díl trpělivosti, jako věnuje běžný Kolejec k naučení ingýž špýkng, aby pak mohl doplachtit do Juróóp-á, chodit tu po Plaga, na všechno dělat ó a dondándustendovat. Rozdělím-li lákoskovinu na jednotlivé díly bambusu, první část je zhodnotitelná snad jen slovem utrpení. Vydržte, konec konců to ke konci stojí konečně i za to. Nedá se svítit, i v digi světě mají jedince, schopné naplánovat pomstu rafinovanější, než vzít rodinku na výlet ke Koptům a umíchat jí koktejl s příchutí hořkých mandlí. (23.02.2014)

Motiv pomsty je tentokrát rozpracován na několika úrovních. Divák si musí hned ze začátku zvyknout na nezvyklý způsob vyprávění - na přeskáčku nám tvůrci vyprávějí příběh, vrací se do minulosti do vězení a sem tam prostě zaperlí hláškou naprosto mimo kontext. Film je herecky, i vizuálně zvládnut brilantně, jediným problémem zůstává násilí. Je ho tu až příliš, a byť to většinu času nejspíš nemělo být myšleno vážně, je to prostě moc. Oldboy se mi líbil o chlup víc, Nebohá Paní Pomsta je přesto další důkaz převahy Asijské kinematografie a ze souboje se Samaritánkou (která šla dokin prakticky současně) vychází jako jasný vítěz. (04.09.2006)