Režie:
Vladimír VlčekKamera:
Jan StallichHudba:
Ludvík PodéšťHrají:
Josef Bek, Vlasta Chramostová, Jaroslav Průcha, Marie Ježková, Vlasta Fabianová, Jaroslav Vojta, Vilém Besser, Jarmila Kurandová, Eva Jiroušková (více)Obsahy(1)
Český barevný film podle románu Antonína Zápotockého. Rok 1918. Toník se vrací domů z fronty. Na Kladně, kam přijíždí, to vře nespokojeností. Sociální demokraté jsou sice ve vládě, ale nic se nezměnilo. Socialisace provedena nebyla, je hlad a s potravinami se dále keťasuje. Z Ruska přicházejí první zprávy o socialistickém státě. Na 1. máje manifestuje dělnické Kladno svou věrnost ideálům Velké říjnové socialistické revoluce. V prosinci 1920 je i na Kladně vyhlášena generální stávka. Dělníci se ozbrojují, dělnické rady přejímají do svých rukou správu města a ustavují se i v okolních obcích. Je připravováno ozbrojené povstání. Pravicové vedení soc. demokratické strany vpadlo však dělníkům do zad. Do Kladna je posláno vojsko. Stávka je potlačena, vedení zatčeno. Zatčen je i Toník. Avšak žalařování a persekuce dělníky nezlomily. Porážka způsobila, že poznali, že bez pevného vedení silné strany nemohou dojít k vítězství. Levice sociální demokracie, mající na své straně většinu členstva, žádá připojení strany ke III. Komunistické internacionále. Pravice a vedení jsou proti. Dochází k rozkolu ve straně. Na sjezdu sociálně demokratické levice 15. května 1921 je 562 hlasy proti 7 odhlasováno založení Komunistické strany Československa. (Filmový přehled)
(více)Recenze (117)
Ten, kdo viděl Botostroj je natolik zocelen, že mu připadá vše ostatní (srovnatelný komunistický žánr), jako procházka růžovým sadem. Čekal jsem útok z kladenských fabrik, který by mohl zničit i zlínského vydřiducha. Na vrcholu zůstal Baťa. Toníček se sice snaží. Má občas velké momenty (třeba když se s baťohem vydá do Moskvy), ale Botostroj je Botostroj. Spojujícím prvkem obou filmů je Vilém Besser, i zde svým hovadským hereckým výkonem na sebe strhává pozornost. Pepíček Bek je roztomilý. Podává svůj klasický bodrý výkon. Rudá záře nad Kladnem mě bavila. Jedna hvězdička je zasloužená. 24%. ()
Mladý Josef Bek na cestě za velkým majákem ruské revoluce a hrdým praporem neposkvrněné proletářské třetí internacionály. Začíná to celkem nadějně, Bek se po čtyřech letech vrací z první světové války, a místo, aby spěchal za manželkou a dvěma dětmi, hledá nejprve u soudruhů odpověď na zásadní otázkou "Co je se socializací". Pobavilo i následné Vojtovo balení o čtvrt století mladší Fabiánové na luxusní kanapíčko. Zbytek filmu už je bohužel totální slátanina se zpěvy (nemelem, nemelem, sebrali nám svobodu), tancem, fádními soudružskými projevy a trochou špatné poezie... ()
,,PODÍVEJ SE, JAK JE TO KRÁSNE, KDYŽ JE NAŠE KLADNO CELÉ RUDÉ.“ ,,TY MYSLÍŠ POŘÁD JENOM NA RUDÉ KLADNO A PŘÁL BY SIS, ABY CELÁ REPUBLIKA BYLA RUDÁ, VIĎ? ,,VŠAK TY BY SIS TO TAKY PŘÁLA.“ __ Ako inak si pripomenúť 70 rokov od víťazného februára, než Zápotockého osobnou spomienkou o založení Komunistickej strany Československa (predtým Sociálno-demokratickej ľavice) počas tretej komunistickej internacionály? Istého času počas burzy kníh som na - do slovenčiny preložený román - ,,Červená žiara nad Kladnom“ narazil na burze kníh. Stál päťdesiat centov. Pomyslel som si, načo mi bude taká hlúposť, avšak dnes svojho rozhodnutia ľutujem. Zápotockého opus magnum je údajne napísaný solídne, do rozpakov priviedla tvorcov balancujúcich nad rozhodnutím urobiť z nej pripomienku idealizovaných udalostí alebo manifest. ( ,,KAM TAK HONEM, KARLE?“ ,,KAM? NO NA ŠACHTU. MYSLÍTE, ŽE BUDEME NASTUPOVAT POSLEDNÍ?“ ,,NIKAM NEPUDEŠ, ZBABĚLČE. VE STÁVCE SE POKRAČUJE.“) Film je ozaj krásny... farebnosťou, ktorá by o to viacej vynikla, ak by sa pre budúce generácie uchovala v podobe precízne zreštaurovanej blu-ray verzie. Maľované pozadie, prípadne kulisy sú robené vo vtedajšej dobe (a možnostiach) na najlepšej možnej úrovni. Zaujímavá mi prichodila scéna Bekovho stretnutia z manželkou po návrate domov, zatiaľ čo ona umýva podlahu. Sledujem ďalej a musím napísať, že... (,,BUĎTE ZDRÁVY, SOUDRUZI!“ ,,VÍTAME TĚ TONÍČKU. ŠKODA, ŽE POSPÍCHÁME, MUSÍME DO ÚSTŘEDNÍHO NÁRODNÍHO VÝBORU.“ ,,TO JE ŠKODA, CHTĚL JSEM SI S VÁMI POPOVÍDAT. ALE ASPOŇ JEDNU OTÁZKU SOUDRUZI: CO JE SE SOCIALIZACÍ?“ ) ...hodne škrípu dialógy robiace z osudových udalostí dnes úsmevné chvíle nútiace diváka sledovať celé prestavenie do zdarného konca. Znezrady sa objaví kniha: Mikuláš Lenin – Stát a republika. Pomyslím si: Zato istotne môžu kapitalisti , tí zlí, ktorí sú tu tak ukážkovo zobrazení sťaby vydierači, mysliaci iba na ženské, nato ako zneužiť robotníka a spiaci do neskorého doobedia, zatiaľčo čo pochodujúci ľud oslavuje 1. máj. Hádžem za hlavu zvláštnu záhadu, čakám na finále pred súdnym tribunálom, ktoré sľubuje potom, ako Mařka z manželovho listu o veľkosti súdruha Lenina dosahuje sexuálne uspokojenie, ojedinelý zážitok. ,, ZAHÁJILI SME BOJ PROTI KAPITALISTICKÉMU ZŘÍŽENÍ. V TOMTO BOJI NEMůŽEME STRATIT NIC, JENOM SVOJE OKOVY. ZÍSKAT ALE MůŽEME VŠECHNO.“ ... ,,...MY NAOPAK VĚŘÍME, ŽE PRO ZÁCHRANU LIDSTA JE POTŘEBNÉ ROZBÍT KAPITALISTICKÝ ŘÁD A VYTVOŘIT SVĚT SVOBODNÉ PRÁCE, SVOBODNÝCH NÁRODŮ, SVĚT OPRAVDU NOVÝ, SVĚT SOCIALISTICKÝ.“ (dosiaľ 853. hodnotení, 87. komentár k filmu) ()
Nezvyknem hodnotiť kvalitu filmu podľa jeho ideológie, ale tu je jej také ohromné množstvo, že to jednoducho nejde prehliadnuť. Mimo naozaj silnej ideologickej agitky nemá film žiaden iný zmysel, žiadnu inú líniu. Tá verva a tá predpojatosť, s ktorými bol film natočený a protagonisti oduševnelí, je jednoducho tak ďaleko od reality, od logiky ("Ako bolo na vojne? Ale čo, to vám môžem rozprávať inokedy, teraz mi vy povedzte, ako ste pokročili so socializáciou.") a historicky ešte všetko pekne pokrútené. ()
U většiny komentářů a hodnocení zdejších uživatelů šla objektivita zjevně stranou a byla pošlapána stejně, jako byla v roce 1955 pošlapávána nestrannost tehdejšími ideology, historiky a v neposlední řadě scénáristy a režiséry. Ideologie opravdu z každé scény sálá jako žár z dobře rozžhavené pece kladenských oceláren, nicméně film popisuje skutečné události, jež se skutečně odehrály, pouze chování či postoje postav, celkové ladění filmu a jeho vyznění je poznamenáno socialistickým realismem 50. let. a jeho ideologií. Právě ji a nikoliv film však hodnotí většina těch, kteří mechanicky hodnotí odpadem!. Á propos - věřím, že velká část lidí co dala odpad! film ani neviděla. ()
Reklama