Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Poslední měsíce nacistické okupace v malém městěčku. Třináctiletý syn předáka místního ilegálního hnutí zastoupí partyzánskou spojku a přes veškěré nebezpečí odevzdá důležité zprávy. První hraný film režiséra Pavla Blumenfelda. Bývalý příslušník čs. jednotek v Sovětském svazu předtím spolupracoval se sovětskými dokumentaristy. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (19)

fragre 

všechny recenze uživatele

Schematizmu je v tomto filmu spousta, ale v roce 1950 se nedá čekat nic jiného. Rovněž odbojová činnost je zde nafouklá - v továrně jsou všichni Češi odbojáři a kousek za městečkem, kam by i houbař došel, je rozsáhlý partyzánský tábor se stany, leč Němci se tam bojí jít. Ale úplně špatný film to není, působivou atmosféru občas má, zvláště gestapák Bohne je zde pěkně odporně zahraný. Největší chybou filmu ovšem je, jak zde předeslal kolega wosho, že se tu neústrojně prolíná okupační drama s dětským dobrodružným snímkem, přičemž výsledek je takový kočkopes. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Velice zajímavá záležitost, která stejnou měrou předjímá dobrodružné mládežnické filmy s malými a většími dětmi v hlavních rolích a zároveň velké filmy, které pomáhali vyrovnání se s dusnou protektorátní skutečností. Samozřejmě, že vzhledem k době vzniku nás čeká trocha nechtěného humoru: "A tati, její bolševici taky malé děti?", ale celkově mi to vychází na to lepší z cesty za novou tvorbou. A ještě lépe jako debut režiséra celovečerních filmů. ()

Reklama

GIK odpad!

všechny recenze uživatele

Haranti mají málo války a tak si na ní ještě hrají. Němci pročesávají les metr po metru, ale poněkud přebujelou partyzánskou kolonii objeví haranti. Politická diskuze pětiletého haranta o bolševicích. Globus v kanceláři gestapáka – no to jsem ještě neviděl. Globus je pečlivě zabírán z mnoha úhlů. Výslech dětí na gestapu společně s matkou – prasárna. Hlavně že stále vidíme globus. Šéf, který před tím neuměl česky slovo, najednou mluví jako rodilý Čech. Zabedněný učitel neumí poslouchat svého nadřízeného. Konfidentka partyzánů pracuje přímo v centrálním stanu SS. Děti hromadně hajlují – taky jsem nikdy neviděl. Zednářská znamení: 6 krát 3 je 18. 18. auto, zednářská pyramida. Řídí podzemní hnutí z půdy. Přepadení konvoje wehrmachtu za účasti 12letého kluka se samopalem. Jedna zhovadilost za druhou. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Dlho som si myslel, ze to natocil Vaclav Krska a ne. To je dobre, krska mi totiz ako reziser nepasuje. Tento rezisersky debut je nepravom podceneny, podla mna mal byt uz v cervenej farbe. Trochu ma nasralo, ze kusok v hore, co by hubar dosiel na hriby maju partizani tabor jak mensia osada a nacisti o tom nevedia ..... to bol take, tazko uveritelne. kazdopadne za koniec filmu dam vysoky pocet %, a to az 72 % ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

To by nebylo, aby ve 2. světové válce nebyli dětští udatní hrdinové. V tomto příběhu se jmenuje Jenda a není sám. Jde o zbraně určené na frontu vyrobené v malém městečku, jejichž dodání chtějí zabránit partyzáni. A pozor, protože film vznikl počátkem 50. let, není od věci, že jim pomáhají příslušníci ilegálního hnutí z řad dělníků a obyvatel města. Jenda se v lese náhodně stane svědkem zastřelení partyzánské spojky a tak se toho chopí sám. A dobrodružství zakončené válečnou scénou může začít. Film je určený dětským divákům, takže je v mnoha ohledech umravněn. Ani ta politická agitka tu není tak markantní. Vlastně se jedná o ryze dětský dobrodružný příběh z války a nic jiného. Dnes už víme, že jich vzniklo daleko více, které mají jedno společné. I děti bojovali s vervou sobě vlastní za svobodu své vlasti jak jen mohli, kteří ve své době byli prostě vzorem. S realitou to samozřejmě nemá nic společného, ale jako film to zase nebylo natočeno nijak špatně. Jen vlivem doby vzniku to má nechutnou hořkou příchuť. Přesto je škoda, že se stal snímek pozapomenutým. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (1)

  • Film se natáčel v Úpici u Trutnova. (ledofredo)

Reklama

Reklama