Režie:
František ČápKamera:
Karel DeglHudba:
Jiří Julius FialaHrají:
Terezie Brzková, Světla Svozilová, Karel Třešňák, Nataša Tanská, Jiří Papež, Jan Krchňavý, Jitka Dušková, Dagmar Appelová, Marie Glázrová, Nora Cifková (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Obrazy ze života na Starém Bělidle ve filmovém přepisu klasického díla Boženy Němcové... O první filmovou verzi Babičky se v roce 1939 vážně zajímal přední avantgardní divadelní režisér Jiří Frejka. Po bezohledné štvanici fašistického tisku se však svého záměru vzdal ve prospěch tehdy sedmadvacetiletého Františka Čápa. Ten natočil pečlivý přepis, který byl viditelně inspirován obrazovými ilustracemi Adolfa Kašpara. Poetická kamera Karla Degla se uplatnila v exteriérech Ratibořic a Starého Bělidla, které bylo výtvarníky Ferdinandem Fialou a Jiřím Duškem pečlivě restaurováno, stejně jako mlýn a Viktorčin splav. K celkovému dojmu přispěla také hudba Jiřího Fialy. Největší předností však byly herecké výkony. Plzeňská herečka Terezie Brzková ve své druhé filmové roli vytvořila babičku krásnou, laskavou a moudrou. Dalším objevem byla mladičká Nataša Tanská v roli Barunky. I další herecké obsazení bylo na vysoké úrovni – Světla Svozilová hrála paní Proškovou, Marie Glázrová byla aristokraticky krásnou paní kněžnou, Viktorku s výraznou expresí ztvárnila Jiřina Štěpničková. Divácký ohlas byl obrovský a film dodnes těší tisíce diváků při každém televizním uvedení. (Česká televize)
(více)Diskuze
Taky vám přijde příběh Viktorky násilně naroubován do příběhu?
pepa.levin: To by mě zajímalo v čem vidíš větší barvitost Moskalykovi verze. Mohu tě pouze ujistit, že Čápův film rozhodně není jen "pro nějaké staré lidi".
O hodne horsi nez babicka z roku 1971,je to vazne nuda,neda se vyrovnat novejsi babicce.Navic je to film meho maladi a je o hodne barvitejsi nez tato stara verze,je to tak pro nejake stare lidi,co maji radi filmy pro pametniky
extrémně staromódní babička, která rozdává rady na všechny strany. Ta jedna hvězdička je u mě za nádherné obrázky přírody. Dodatek: Nemám rád literární adaptace, které nepřinášejí nic nového. Babička je podle mě případ knihy, která se pro převod na filmový pás moc nehodí. Filmy založené převážně na dialozích nejsou až tak filmy.
Řekl bych to tak. Toto dílo (literární i filmové od F. Čápa) se určitě líbí těm, kteří touží po lásce, moudrosti, dobru a kráse. Je to určitý ideál, který v sobě nosí všichni dobří (i když nedokonalí) lidé...Babička je v podstatě ještě typem barokního člověka, který se na venkově definitivně vytratil až ve 2. polovině 20. století (myslete si, že přeháním; ale myslím to vážně). Dnes už jsme úplně někde jinde. Ale ti, co touží po Dobru, intuitivně cítí, že ideál, který ukázala Božena Němcová (a po ní ve filmu František Čáp), je krásný a pravdivý. Jen tak pro zajímavost: může někdo dokázat, že něco, co vyslovila babička, není pravda?
pravda ale toho neomlouvá:-)
Bean: Je to jednoduché, předlohu nikdy nečetl a komunistům se z Babičky dařilo celkem úspěšně a důsledně veškerý náboženský (a v té době naprosto přirozený) kontext vymazávat.
Dejvidas: To snad nemyslíš vážně ne? Co proti neuvěřitelně lidské a T. Brzkové máš?