Babička

Sladkobolný přepis komplikované předlohy, který kladl důraz na pozitivní hodnoty takové "české" babičky. Vše bylo podřízeno nikoli nějaké interpretaci Babičky, ale chladnému kalkulu ukázat divákovi jeho představu o této postavě. Tomu byly podřízeny např. i kostýmy podle velmi rozšířených ilustrací A. Kašpara. Své poslání film splnil... Ale co dnes? (30.11.2007)

Téhle české klasice jsem nikdy moc nedal a "Babičku" jsem nikdy nečetl. Nevím, jestli se to někdy změní, protože tu potřebu rozhodně nemám. Jenže i když nemám chuť ten příběh číst, prostě se mu nemůže vzít, že je v něm něco krásného českého, něco, co vás přiměje se zamyslet nad tím, co vlastně jste a kde jste. Ale v klidu, ono to po zhlédnutí zase vyprchá. (13.01.2015)

Babička Terezie Brzkové asi nejvíc souzní s knižní předlohou. Tenhle film mě zastihl, zrovna když jsem měl chřipajznu a jak jsem byl trochu naměko, tak mě to dojalo. Děj je prostý – k rodině Proškovic přijde bydlet jejich stará babička. Babička je laskavá, moudrá a spravedlivá a každý ji má rád. Chodí s dětmi na procházky, vypráví jim o svém životě, občas zajdou na návštěvu do mlýna nebo ke kněžně a pokud se k tomu naskytne příležitost, tak se babička snaží pomáhat potřebným lidem: Viktorce, komtese; jindy zas‘ zachrání mládence od odvedení na vojnu. Pomáhat lidem je pro ni něco, co se rozumí samo sebou, to bylo vidět třeba když potkali šílenou Viktorku. Babička automaticky sáhla do kapsáře a podala jí krajíc chleba. Ubohé děvče.___Babičko, pročpak nemá Viktorka nikdy pěkné šaty, ani v neděli a pročpak nikdy nemluví?___Když je bláznivá.___Babičko a jak je to, když je člověk bláznivý?___Inu, když nemá dobrý rozum. Konec dost smutnej, babička pomalu ztrácí elán a při pohledu na usychající jabloň řekne:Jsem jako ta jabloň, jsme už stejně staré. Pudeme spolu stejně spát. Tenhle film mě přiměl k zamyšlení, jestli náhodou nežijeme v nějaký divný době, kde každej jen na všechno nadává a snaží se toho druhýho přechytračit. Takže já se ptám: kde jsou ty kouzelný vlídný stařenky, jako byla Babička Boženy Němcové, které svým nadhledem a laskavou moudrostí pomáhají napravovat pokřivený svět? (19.10.2012)

Jednoznačně klenot české kinematografie, na kterém se velkou měrou podepsala doba vzniku. Je to milý film až po okraj naplněný vřelostí a něhou. Atmosféra venkova je tu doslava hmatatelná. Taktéž mám tohle dílo spojené především ze střední školou. Když padla otázka Babičky, volila jsem právě tento film, který mi velmi pomohl. Ale přesto mám raději tu Moskalykovu verzi. Je trošku jiná. (23.04.2012)

Vadila mi jen strašidelně namalovaná obočí hereček ve venkovských rolích. Ale jinak krásný film. Pozoruju na svých dětech, jak s každou generací mizí spoustu vědomostí o běžném životě starších lidí. Proto tvůrci v r. 1940 měli nesrovnatelně reálnější představu o starém venkovu a zachytili ji pro nás. Ještě dodám, že film je většinou o životě žen, což by mě jinak asi nebavilo, ale toto je nádhera. Tohle dílo vyžaduje úplnou pozornost a diváka za ni odmění. Na konec ještě poznámka k paní Glázrové: její paní kněžna je nadpozemská ve všech ohledech. (03.12.2023)