Atomic Café

Brilantní (a dost zneklidňující) koláž archivních materiálů ze 40. až 60. let 20. století přinášející pohled na život v atomovém věku v USA. Propagandistické snímky, naučné filmy amerických úřadů, reklamy, televizní pořady, to vše protkané písněmi s atomovou tematikou. Film poskytne dobrý vzhled do historie. Dozvíte se třeba, že cíle v Japonsku pro svržení atomových bomb si vybrali Američané proto, že nebyly během války bombardované, byla to velká města a hlavně se tam nacházelo hodně civilních cílů, na kterých se potom daly zkoumat následky atomového útoku. Šokovalo mě, jak americká vláda bagatelizovala zdravotní rizika spojená s atomovým výbuchem (radiací). Jak například občanům, kteří bydleli blízko místa jaderného testu a mířil na ně radiokativní spad, říkala, že jim nic nehrozí ("možná vám vypadají vlasy, ale dorostou zase tak krásné a husté jako dřív"), obyvatelům atolu Bikini tvrdila, že se po jaderném testu budou moci zakrátko vrátit domů. Nebo své vojáky posílala vstříc atomovému hřibu v rámci cvičení útoku atomovou bombou. Šílené. (13.11.2022)

Že by se k tomu vázalo něco tématického to zrovna ne, ale už mi to hodně dlouho hnilo v chci vidět seznamu. Působivé ze začátku to určitě je a hlavně svou syrovostí. Jenže ono se to nikam moc neposouvá a skoro stejné obrázky a videa pořád dokola začínají nudit. Bez komentáře je to navíc docela prázdné vzhledem k délce. Radši bych dal přednost obyčejném dokumentu. 3-* (21.01.2023)

První půl hodinu jsem měl na tváři připotroublý úsměv - moje reakce na to, že takto starý film dokument jsem snad ještě neviděl... Působilo to na mě jak nějakej starej večerníček či komedie -- neustále rozverná hudba, přitom všichni strašně seriózní agitovaný hlas... z dnešního pohledu to působí děsně komicky (a je to k nerozeznání od komunistických filmů z českého prostředí - zjevně to byla tehdy móda celosvětová, nikoliv jen komunistická). Až jsem si zvykl na dobovou atmosféru (která pro mě byla tím nejzajímavějším), začal jsem si víc všímat obsahu -- a bohužel jsem si tedy nevšiml, že bychom za těch pár desítek let někam pokročili - spíš naopak, protože dnes už nemá monopol na propagandu vládní garnitura, ale je jí schopno jakékoliv vlivnější či početnější uskupení kohokoliv. S odstupem ix desítek let je snadné nahlédnout tehdejší názory jako směšné, asi bych z toho ale nevyvozoval, že jsme k propagandě citlivější než lidé tehdy. Dvě poznámky na závěr: 1. film postrádá jakýkoliv komentář / vypravěče ...proto je možná dobrej nápad si před zhlédnutím nějak osvěžit historické souvislosti, jinak divákovi nemusí být vše uplně jasné a 2. film mapuje opravdu jen a pouze dobové veřejné mínění, nic víc. O atomovkách jako takových v dokumentu téměř žádné informace nejsou. (26.03.2022)

When not close enough to be killed, the atomic bomb is one of the most beautiful sights in the world… Nemyslím si, že ten film je neutrální, z dobového kontextu i celkového ironizujícícho vyznění bych řekl, že to byla do jisté míry polemika s rétorikou USA po nástupu Ronalda Regana. To ale nemění nic na mém hodnocení, uděláno je to výborně. (26.12.2013)

O poznání silnější než na podobné téma natočené Trinity and Beyond - dobová propaganda (proatomová/provodíková lobby, mccarthismus, atd.) v dokumentu použitá je v mnoha případech zarážející, až nechutná (proces s manželi Rosenbergovými, testování na prasátkách), ale na druhé straně dokáže být i nechtěně úsměvná. Přítomny nejsou žádné rušivé elementy, žádný voiceover (kromě toho dobového samozřejmě) a i přes množství použitých materiálů je to jako celek velmi koherentní. Pro milovníky historie lahůdka, pro ostatní pozoruhodná záležitost. (Ke zhlédnutí na: http://www.youtube.com/watch?v=NOUtZOqgSG8). (14.05.2011)