Rinne
Reincarnation
Režie:
Takaši ŠimizuScénář:
Takaši ŠimizuKamera:
Takahide ŠibanušiHudba:
Kendži KawaiHrají:
Kippei Šiina, Karina Nose, Jasutoki Furuja, Acuši Haruta, Hiroto Itó, Tetta Sugimoto, Júka, Mantaró Koiči, Takako Fudži, Šóičiró Masumoto, Hidekazu Mašima (více)Obsahy(1)
Děsivý příběh o hotelu se strašnou minulostí. Zde se před 35 lety udál krvavý masakr. Filmový režisér se vrací ke scéně masové vraždy, aby přenesl děsivá zabití na filmové plátno. Začátek natáčení však ovlivní hrůzostrašné vize a noční můry členů štábu. Ten pravý osud si však musí každý prožít sám! (oficiální text distributora)
Recenze (71)
Šimizu už bude asi navždy žít jen z Ju-onů. Tam se mu povedlo pracovat jak s napětím, tak s duchy, ze kterých jsem měl po několik večerů husí kůži. A tady? Dávná vražda, podle které se natáčí film, během jehož výroby se duchové zemřelých vydávají tropit filmařům neplechy, není sice nijak převratným nápadem, ale je to něco, co fandové hororů uvítají, protože dává prostor pro spustu nápadů. Jenže Šimizu jakoby zapomněl na cokoliv dobrého, co se mu kdy podařilo a stvořil nenapínavou nudu bez lekaček i tradičních bledulí a se mdlými herci. A to jsem si kvůli němu dal večer kafe, abych neusnul. Jediná, co za něco stálo, bylo posledních 10 minut a za ty si zaslouží tak maximálně 10%. ()
"Rád bych tímto filmem dopomohl k tomu, aby jejich duše našly svůj klid !!" ()
Málokdy se mi stává, že se u japonského hororu dokáži tak nudit. ()
Děj příběhu nás zavádí na natáčení nového hororového filmu Memory, který je založen na skutečné události, kdy v druhé polovině dvacátého století došlo ke krvavému masakru v hotelu Ono Kanko, po němž zůstalo jedenáct zmučených a mrtvých lidí..... .... Smrt je pouze začátek. Scénář : Takashi Shimizu a Masaki Adachi. Hudba : Kenji Kawai. ()
Takashi Shimizu, ( niekedy ) kapacita J-hororu. Tento jeho zárez do tohto ( celosvetovo ) populárneho subžánru tomu ale nenasvedčuje. Žiadne do kosti zaliezajúce strašidelné scény, žiadne vypointované zvraty ( skôr zvratky ), žiadny creepy duchovia, ktorých vzhľad vám ostane v pamäti aj v senilnom období života. Iba jedno malé dievčatko, ktoré síce nemá ,,gule,, ako Sadako, ale aspoň vie pekne skloniť hlávku, aby jej dlhé čierne vlásky zakryli tvár. ()
Ještě jeden horror s holčičkou s fialovým ksichtem a vážně budu blejt. ()
Aj keď je tento film dosť slabo ohodnotený,mne sa páčil.Nepozerám až tak veľa horrorov z Ázie,tak možno preto.Myšlienka témy reinkarnácie bola podľa mňa dobré premyslená.Niekedy je síce tak trochu mätúci,ale nie je zlý.Pomstychtivý mŕtvy,duchovia a prekliatia,to je japonská špecialita.Niekedy sa ale divák stráca,nevie čo je skutočnosť a čo obraz v hlave,treba dávať pozor.Japonské horrory majú niečo,čo západným horrorom chýba,je to úplne iná kultúra,preto aj ich filmy sú úplne iné,a to nielen horrorové. ()
Takashi Shimizu má na víc, než předvedl v tomto spíše špatném filmu. První polovina filmu byla tak nudná, že jsem chvilkami uvažovala, že to vypnu a nikdy nedokoukám. Takhle pomaý rozjezd jsem jen tak nikde jinde neviděla... Jakmile se začne ke konci filmu něco trochu dít, trochu to dojem z filmu táhne nahoru, ale ne natolik aby se to dalo hodnotit aspoň jako průměr. Některé ty scény opravdu nejsou špatné, ale bohužel už jsem měla z předchozích minut filmu takový blbý dojem, že jsem jim beztak nevěnovala pozornost. Rinne je jedno velké hororové zklamání. ()
Shimizův díl série J-Horror Theatre má celkem zajímavý příběh s poměrně slušnou pointou, avšak nejedná se o nic výjimečného. Je tu vidět inspirace v několika filmech: Ghost Actress, Nightmare on Elm Street a v neposlední řadě The Shining. Celkové pojetí filmu je více americké než japonské, i přesto, že je méně srozumitelný než běžný americký horror. V druhé půlce filmu je několik dobře zpracovaných nápadů, kdy se Sugiura v hotelu dostává po vzoru Silent Hillu do jiného rozměru a opět zpátky, ale úplně to nevyvažuje spíše nudnou první část. Rinne je mírně podprůměrným horrorově laděným filmem, v rámci série pak hodně slabým filmem bez špetky kvalitní strašidelné atmosféry. ()
Tohle je horor zcela dle mého gusta. Vynikající atmosféra a výborný příběh s ještě lepším závěrem. Mňam, lahůdka. ()
Takashi Shimizu začíná v Rinne pěkně zostra a místo chození okolo horké kaše buduje atmosféru hned od začátku vydatným dávkováním jedné creepy scény za druhou. Částečně to funguje skvěle, protože film má vynikající tempo ale částečně se veškerý "horor" do závěru lehce okouká a finále není tak úderné jak by s pomalejším rozjezdem mohlo jinak být. CGI je překvapivě solidní a i o dekádu později nevypadá ani trochu vyšuměle. Obecně Rinne je technicky mimořádně povedeným a režii nelze nic vytknout. Navíc je to vše postaveno na velmi ambiciozním scénáři, který je nápaditý natolik, že 95 minut se skoro zdá málo pro utilizaci jeho celého potenciálu. Většina hororů po slibném úvodu vše zahodí v dementním závěru, Rinne je ale jiný a po skvělém úvodu v závěru udrží vše pohromadě, byť za cenu mírné ztráty atmosféry. ()
Předpokládal jsem, že film s takovým názvem bude "o něčem jiném". Asi jsem se zbytečně nechal unést pravým smyslem slova. Nic proti filmu a režisérovi, jen jsem se tentokrát nějak netrefil. ()
Horor? Horor v čem? Po "Převtělení" se divím, že neexistuje žánr sračkoidní nuda naprosto o ničem, bez děje, bez úcty, bez zábavy. Není to čistý amatérismus v produkci a podobně. Je to čistá sračka v ději a v hercích. Možná tomu křivdím ,ale u těch Japonců nejde poznat výrazný výkon, protože vypadají furt a všichni stejně. Hlavně je to hrozná nuda, dále má tento "horor" slabý potenciál, tudíž nevím jestli by mě bavil pod novým štábem. Prostě prasotina. ()
Z desítek citací dobrý film neupleteš. Stokrát viděná nuda nedokáže než unudit téměř k hororové smrti, vypil jsem u toho flašku červenýho, ale nepomohlo to. Pak jsem šel spát a spal jak nemluvně, inu strašidelný film. Skočil jsem na to díky zdejší galerii -- ještě není opravená, nebo už jo? Nějaký vtipálek do ní vmontoval zajímavá monstříčka, není to náhodou filmek Slunovrat? Než Převtělení začalo, právě na tenhle snímek byla na DVD upoutávka. No nic, chybička se vloudí. Resumé: Japonští filmaři jsou pes (Goro, bílý pes -- to pro upřesnění), který se neustále honí za svým ocasem. Úspěch asijských hororů z před pár let už nezopakují. A jestli jo, sežeru DVD s Převtělením. ()
Klasická japonská duchařina, jen je potřeba obrnit se trpělivostí a přežít první polovinu, kdy neustálá snaha děsit působí jenom směšně (ozve se hluk, v pozadí někdo stojí nebo projde, když se hrdinka otočí, nikdo tam není). Třetí hvězdičku jsem tedy přihodil až za velmi intenzivní finále, které je opravdu napínavé. ()
Tak v tomto filme som sa priam dokonale stratil. Japonských a celkovo ázijských filmov som už zopár videl, ale ešte sa mi nestalo, aby sa mi postavy tak neuveriteľne plietli. Najme skrz to sa pozeranie tohto horroru zmenilo na nekončiace pátranie po stratenej "niti", ktorej znovunájdenie bolo pre mňa zakaždým malým víťazstvom. Celkovo ma film nijak zvlášť neoslnil, rovnako ako ostatné Shimizu-ho diela. Rinne totiž neprináša nič také, čo by už nebolo použité v nejakom inom ázijskom horrore a viac-menej ma zaujala jedine myšlienka reinkarnácie. 45% ()
Mírně podprůměrný horror připomene The Shining, v knihovně i trochu zamrazí. Manželka vraha, která jediná vraždění přežila má zvrácený způsob vysvětlení - experiment svého manžela. Nelíbí se mi filmy, kde je ukázané explicitně, jak někde zabije dítě. Pointa Převtělení není špatná, ale rozhodně ho nezachrání před brzkým zapomenutím. ()
Jak se dalo čekat další japonská zbytečnost, neškodný žralůček do hororových vod navíc. Takaši Šimizu má rozhodně na mnohem lepší věci, i když vymotat se z pod svého vlastního stínu asi není mnohdy jednoduché a to, co dokázal s Ju-on se mu zřejmě už nepovede. Vlastně se mi to líbilo jen díky tomu, že celý děj se odehrával během natáčení filmu, ale jinak jde o nudný, místy až nechtěně směšný snímek. ()
Tento film mě mile překvapil. Když se mi dostal do ruky, začal jsem si říkat: ,,No jo zase banda mrtvých číňanů, to bude propadák" a ono nic. Scénář měl hlavu i patu a po dokoukání filmu jsem se bál jít i na záchod. Takže s klidným svědomím můžu říct, že tento film je u mě zaznamenaný jako nejlepší z "After Darku" - 70% ()
Ne, ne a ještě jednou ne. Dřív jsem se na japan horory díval rád. Teď mi přijde že ždímají jednu a tu stejnou dějovou linku dokola. Děj jsem nepochopil (že se stal masakr v hotelu - beru, ale proč duchové obtěžují živé, nejen v hotelu, ale i někde na silnici, někoho kdo s tím nemá nic společného - nechápu), vůbec jsem se nebál, naopak se smál naivitě japonců. Končím s jejich horory. Drtí mě i dialogy. ()