Režie:
Jan Valášek st.Kamera:
Ivan FričHudba:
Emil LudvíkHrají:
Jiří Lukeš, Tomáš Hádl, Karla Svobodová, Kateřina Trávníčková, Michal Prokop, Dana Medřická, Radovan Lukavský, Mária Sýkorová, Stanislav Neumann (více)Obsahy(1)
Volné pokračování filmu Malý Bobeš, zastihuje titulního dětského hrdinu ve městě, kam se i s rodiči odstěhoval. Jenže očekávání lepší existence narušují stále se zhoršující se sociální poměry ve 30. letech, přebývání na velkoměstské periferii dovolí i malému chlapci poznat, jak zlí jsou vykořisťovatelé dělníků. Jedná se o názornou ukázku, jak i do dětského filmu velice necitelně vnikaly ideologické rysy. Když Bobšův otec nemohl po úrazu najít práci, rozhodl se prodat chalupu a s rodinou odejít do města. Bydlí v malém domku na periférii a okolní prostředí silně kontrastuje s dřívějším domovem. Bobšovi dlouho trvá, než si přivykne. Volné pokračování filmu "Malý Bobeš". (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (21)
Druhý díl zpracovávající Plevovu autobiografii pro děti má ještě sociálnější dosah než díl první. Bobeš se ve městě setkává s měšťáckým přehlížením chudiny, kterou bída dohnala k proletarizaci, ale i s hodným a spravedlivým učitelem. Mezi dětmi samotnými ještě nespatříme tu zkaženost dospělých, a tak si hrají pospolu, ať jsou to děti chudé nebo bohatší. Usmíváme se drobným uličnickým kouskům, do nichž se Bobeš jen omylem zaplétá, uvědomujeme si, jak krutá léta ke konci Rakousko-Uherska a boj dělnické třídy formovaly myšlení většiny občanů vzhledem k lhostejnosti podnikatelů vůči chudobě a až tvrdým zákrokům policie proti lidem, kteří proti nelidsky se chovajícím majitelům továren protstují. Autor obsahu se mýlí, když píše o letech 30., jde o mládí J. V. Plevy, který se narodil asi roku 1899. ()
Mně se Bobeš ve městě moc líbíl, mnohem víc než první díl. Bylo to dobrodružné, mělo to spád a Jiří Lukeš alias Mirek Dušín a Tomáš Hádl alias Jarka Metelka se už tady profilují jako nerozlučný pár a jde jim to moc dobře. Sledujeme krásné svědectví doby, život dělníků v kolonii, existenční problémy a počátky dělnického hnutí v rakouské monarchii. Samozřejmě se nejedná o sociální poměry ve 30. letech, jak píše obsah, na stěně ve škole visí císař pán a dav dělníků rozhání rakouská (tedy tehdy naše) policie. O vnikání necitelných ideologických rysů bych taky raději mlčel, protože starost o živobytí, propouštění,následná stěhování do levnějších bytů, to byl denní chléb nájemných dělníků. Do života dělníků vstoupily dělnické organizace pomalu a postupně, ale natrvalo. Tehdejší životní a pracovní podmínky si dnešní člověk dovede představit jen velmi vzdáleně a tento film je výtečnou možností si tu představu udělat. Ovšem ta dětská dějová linka je ta hlavní, a ta se velmi povedla, je milá, přívětivá, s důrazem na kamarádství a výchovný moment. Pěkný film, který mne moc potěšil. 85% ()
Příběhy kloučků a holčiček z první třídy za starého mocnářství přinášejí místy velmi krutý pohled do neúprosné logiky dětských her a náročného střetu se světem dospělých. Prostředí městské chudoby není tím dětským ideálem, kde by si kluci mohli formovat charakter, naštěstí mírný a moudrý učitel dohlíží na jejich krize a nejzásadnějším zpestřením pro celou partu se stává setkání s expresivním kouzelníkem Karafou. Dospělý divák si odkazy na založení sociální demokracie vyloží po svém, dětem tato linka naštěstí zůstává skryta. Bouřlivý rok 1905 je naštěstí hlavním tématem pro Zápotockého, nikoli pro Plevu. ()
Nejvíc z celého filmu mě pobavil zdejší "oficiální text distributora". Jsem nevěděl, že ve třicátých letech visel ve třídách na stěně kříž a náš stařičký mocnář František Josef... Z našeho dnešního možná zkresleného pohledu vyznívá film trochu jako socialistická agitka, ale těžko říct, třeba to takhle tehdá doopravdy bylo. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (1)
- Výtvarníkem knižních ilustrací použitých v obraze byl Ivo Houf. Zdroj: Český hraný film 1961-1970, NFA 2004. (ČSFD)
Malý Bobeš ve městě ve filmovém zpracování Jana Valáška zdařile pracuje se sociálně kritickým hlasem literární předlohy. Je citlivě přizpůsoben pohledu nevinné bezbrannosti malého dítěte. Rozhořčení nad hmatatelnou nespravedlností nemůže mít rovná práva. Výchovný charakter vyznává humanismus a pochopení pro momentální selhání a podlehnutí lichotivému pokoušení. Povzbuzuje zdravé jádro mladého člověka, chválí čest i lidskou důstojnost a solidární soudržnost. Seznamuje s ideály, dává výrazný prostor poetickým obrazům romantiky dětství v bezelstné radosti i v údivu potíží. Hlavním zájmem citlivého sociálně kritického dramatu je Josef Janouš alias Bobeš (velmi zajímavý Jiří Lukeš), malý chlapec na počátku školních roků poznávání a přijímání života. Je konfrontován s neodbytnou realitou třídních poměrů, je ovlivňován, vláčen i chráněn, nabývá vlastní cenné životní zkušeností. Přesto je stále veden laskavou rukou směrem v naději správné výchovy k poctivosti. Důležitou postavou dětského vidění světa je Honzík (pozoruhodný Tomáš Hádl), Bobšův spolužák a nejbližší kamarád. Je pokušením lidské slabosti, soupeřem i nejupřímnějším přítelem. Dětství má právo na svou nejistotu a pády, ale vhodný vzor musí být na dosah. Nejvýraznější dívčí postavou je Maruška Vejmolová (příjemná Karla Svobodová), Bobšova spolužačka a jeho první nevědomé romantické okouzlení. Je křehkým a výmluvným symbolem nespravedlnosti lidské bídy. Z dalších dětských rolí: Bobšova bezelstně úskočná spolužačka v pohodlí lepších poměrů Miládka (Kateřina Trávníčková), či snaživý žalobníček Juránek (budoucí slavný zpěvák Michal Prokop). Hlavní ženskou postavou je Bobšova maminka (dobrá Dana Medřická), starostlivá a jemná žena, která si i v bídě života uchovává morální hodnoty způsobu života. Je nejpevnějším pilířem celé rodiny. Hlavní mužskou postavou je Josef (sympatický Radovan Lukavský), Bobšův pracovitý otec a aktivní prvek dělnického uvědomění si skutečnosti vlastní nelichotivé situace existence bytí. Důležitou postavou je učitel Šabacký (velmi dobrý Miroslav Macháček), příklad humanistického vzoru vedení výchovy začínajících školáků. Je smířlivým elementem vášní a neznalostí, podporuje správný směr dětského rozvoje. Výraznější postavou je Bobšův dědeček (příjemný Stanislav Neumann), laskavý ostrůvek bezpečí dětství. Z dalších rolí: pragmatičtější Bobšova babička (Mária Sýkorová), nezaměstnaný opilec a Maruščin otec Vejmola (Jiří Holý), Honzíkův spravedlivě vychovávající otec a krejčí Jakubec (Ferdinand Krůta), charismatický kouzelník Karafa (Eduard Kohout), prosperující továrník Rajmond Daxner (Miloš Nedbal), netrpělivý ředitel školy (Bohuš Záhorský), povýšená Miládčina matka a sekýrující paní oficiálová (zajímavá Slávka Budínová), nervózní služka u paní oficiálové Žofka (Zuzana Stivínová), či nekompromisní paní domácí (Stanislava Strobachová). Malý Bobeš ve městě je zajímavé filmové drama, přizpůsobené s citlivou dovedností dětskému pohledu a jejich náročného seznamování se s existenční realitou života. Výchovný rytmus se nevtírá, ani nevydírá, zbytečně nemoralizuje. Poetika obrazu je příjemnou přidanou hodnotou. () (méně) (více)