Stuart: Život pozpátku

Výsledek pátrání po tom, proč se vlastně z původně milého kluka stal násilnický psychopat živořící na ulici není až tolik podstatné. Tudíž mě obrácené vyprávění od konce k začátku (i když naštěstí nebylo úporně důsledné) připadalo jen jako scénáristická (spisovatelská) schválnost, jak děj ozvláštnit. Je přece jedno - nám jako divákům, co Stuartovu proměnu způsobilo, protože je už konečná, nedá se zvrátit a z blábolící trosky znovu vykouzlit nevinného klučinu nejde. ____ Co mě na filmu překvapilo, byla velká tolerance, s jakou lidé ze střední vrstvy mezi sebe přijali otrapu plného vší, chlastu a drog. Protože lítost nad tím, co se mu stalo, nemůže zastřít, že on sám se později choval jako pořádný hajzl._____ Největší síla filmu je podle mě ve vykreslení přátelství mezi houmlesákem a distingovaným chlapíkem, který se o něj začne zajímat jen, aby napsal knihu. Tohle přátelství je oboustranně výhodné - Stuart získává materiální podporu, Alexander zase svůj příběh. Mnohokrát Stuarta nutí k vyprávění zážitků, které si on už nechce připmínat. Je to přátelství s velkou výhradou, protože i když je Stuart inteligentní, není jasné, jestli prohlédl Alexandrovu hru, kterému musí být od začátku jasné, že stačí počkat a jeho kniha získá očekávanou pointu ve smrti hlavního hrdiny. ____ KOUSEK DĚJE Poslední scéna, kdy Alexandr nainstaluje jediný výtisk své knížky do výlohy, která je plná Šifry mistra Leonarda, vypovídá nejnenom o tom, jak je svět povrchní, když ulítl na tak hloupé a nerealistické knize jako je Šifra, zatímco reálné příběhy ze skutečného života raději nikdo vidět nechce. Je to zároveň gesto autora, který se chce vklínit mezi mainstream, uspět, zabodovat bez ohledu na cokoliv. Tedy i na nebohého Stuarta, který byl opravdu asi i Alexandrovým přítelem, hlavně ale byl jeho námětem. /17. 2. 14./ (17.02.2014)

Rozpolcený film. Hardy hraje (dobře) pekelného bezdomovce, zatímco Cumberbatch hraje pracovníka v charitě, kterého Hardy zaujme a rozhodne se s ním kamarádit a psát o něm knihu. Na základě toho, co nám film prezentuje, je absolutně nepochopitelné, proč by Cumberbatchova postava měla roztát a nadchnout se Hardym, který v podstatě může kdykoliv explodovat a rozjet peklo, natož se na konci dojetím rozplakat. Místo toho bezelstně sleduje, jak dostává vši nebo bere Hardyho na návštěvu mezi své intelektuální přátele, kde se všichni empaticky usmívají, když se Hardy pokouší opakovaně zajet traktorovou sekačkou hostitelku. Jistě by se dařilo tohle všechno vysvětlit jednoduchou berličkou, že Cumberbatchova postava je zase gay (nějak to vždycky od jeho obsazení očekávám) a že má pro Hardyho romantickou slabost, to se však neděje a Cumberbatchův Masters musí být ten nejlidštější nejchápavější člověk na světě. Jinak je to typický příběh pro takový normální TV film s chvílemi lidské temnoty, kterou vám vystřídají veselé načrtnuté animované sekvence, snad abyste to nebrali příliš vážně. (03.04.2016)

Popravdě jsem se tomuto filmu od začátku hrozně bránila a snažila se to vidět z pohledu odměřeného diváka, který nebude hodnotit dobře jen na základě toho, že právě viděl další smutný příběh, který se k tomu opravdu stal.. Přestože měl Stuart i dobré chvilky, stále to byl pouliční rváč, alkoholik, závislák na heroinu a sociopat se slabostí pro nože. Takových většinou neumím litovat, protože někdo se prostě zvedne a jde dál, Stuart se v tom rád máchal a všechny své výtržnosti sváděl na to zlé, co se mu přihodilo. Je na každém člověku, jakou si zvolí cestu, je na každém člověku, jak se s tím popere.. je to jeho volba. Na druhou stranu jsme každý jiný a život občas zasazuje jednu ránu za druhou.. Co se filmu týče, je to takové vděčné téma, ale i já se přidávám na stranu většiny, které nakonec bylo Stuarta líto (přestože jsem se tomu úpěnlivě bránila!), já však nedokážu dát více než tři hvězdičky, protože mě to zase až tolik nevzalo a klidně bych brala více sentimentu (to, jak se SPOILER!! divák dozví, že hlavní postava zemřela, bylo naprosto bez emocí a vyznělo to asi jako scéna, když někdo ve filmu zjistí, že nezaplatil účet, prostě to s divákem nehne KONEC SPOILERU). Jinak tleskám Hardymu, původně mi připadalo, že přehrává, ale v závěru byl výborný, narozdíl od Cumberbatche, ten ani neměl co hrát. Mimochodem Hardyho angličtina mi tedy nepřipadala tak strašná a to prosím nemám dokonalou angličtinu. (29.06.2013)

"Now, Alexander told you that I'm an alcoholic, hasn't he? I'm also a Schedule 1 offender and a thief, but I won't cause no trouble." --- A to je jen malá ochutnávka. Kalhoty posazený proklatě nízko, neotesaný kulinářský umění, důchodcovský mručení, nevyčerpatelný zásoby energiťáku etc. etc. etc... Stuart je zkrátka famózně napsaná i zahraná postava, která celej film odtáhne s grácií sobě nevlastní. Právě díky ní jsem se prvních 30 minut jenom přiblble usmíval, aby mě následný zodpovídání fucking questions docela pevně usadilo. Přesto se nabízí zdůraznit, že Stuart: A Life Backwards nikterak zvlášť negraduje; mrazivější okamžiky spíš průběžně prosakujou na povrch - řekněme tak trochu na styl black mist. --- "Hey, Buckingham Palace!" (08.08.2014)

Léta před tím, než se z Benedicta Cumberbatche stal geniální Sherlock a z Toma Hardyho drsný záporák Bane a popularita jejich osobností nabyla monstrózních rozměrů, prožili spolu nezapomenutelné chvíle coby dvojka nesourodých a neobvyklých přátel. Zatímco Ben zastává civilní roli "obyčejného" a vyrovnaného Alexandra Masterse, a v tom co jeho role může nabídnout, je výborný, Tom coby Stuart Shorter, je mu dokonalým protikladem a herecky toho má však víc, co říct. Silný scénář, výborně zpracované téma a v hlavní roli dva z nejtalentovanějších Britů současnosti. Prostě jeden z nekonečného množství brilantních kousků s nálepkou Made in Britain:) "Občas si myslím, že jsem ďáblovo dítě. Pustil jsem ďábla dovnitř. Teď ho nemůžu dostat ven. Snažil jsem se. Vypálit ho ven, vyřezat ho ven... Ani si nevšiml." (19.01.2014)