Welkeom tu Dongmakgol

Nevím, jestli existuje slovo, které by přesně vyjádřilo barevnost tohoto filmu. Jestli ano, musí být rozkošné, bláznivé a vtipné. Rozhodně se jedná o nejoriginálnější vojenský film, který jsem viděla. Ano, tak jak už někdo řekl, při jeho sledování se cítíte jako v nebi. Yeo-il je kouzelná, nejkouzelnější! Bez přemýšlení 5* (10.09.2012)

Protiválečný film, který ve své snaze používá nejrůznější klišé, ale natolik inovativně, že to vůbec nevadí. Samozřejmě je celý film tak trochu idealistický, je to velmi působivá metafora, kterou není třeba brát doslova. Občas mě trochu zamrzelo, jak moc doslovný film je, ale to také není možné brát jako nijak velkou výtku. Problém nastal až když se na scéně objevili Američané...Z cca 18 parašutistů přežilo 5? A šli zachránit jediného člověka?! Copak je zapotřebí opakovat největší chybu filmu Zachraňte vojína Ryana?... To bylo prostě podivné a jak jsem si celou první polovinu byl jistej 5*****, tak v tuto chvíli už jsem to viděl jen na 4. Největší zvrat ale nastal na konci, kterej jakoby veškerý předešlý děj zapomněl...dál to rozepisovat nebudu, protože tu nechci nic prozrazovat, jen prostě řeknu, že mě to neuvěřitelně zklamalo. Ne to, co se stalo, ale jakým způsobem k tomu došlo. To asi scenáristu postihla dočasná demence nebo na chvíli zaskočila cvičená opice..? 3*** tomu nedám jen proto, že až na ten konec to bylo vážně dobrý. (07.04.2009)

Ač musim říct, že konec mi trochu zklamal tim jak byl roztahanej, tak nemůžu jinak než za 5, protože málokdy film přináší tak protichůdný a zároveň silný emoce jako právě tenhle ten. U scény s kancem jsem se málem podělal smíchy a u těch smutnejch mi to trhalo srdce. Jižní Korea je zřejmě v nějaký jiný emocionální dimenzi, protože jinak nechápu, kde se to v těch lidech tam bere. (11.09.2010)

Welkeom tu Dongmakgol je v každé chvíli takový, jaký zrovna chce/má být - je drastický, když přijdou ke slovu válečné scény; je neuvěřitelně praštěný, když ukazuje střet prchajících vojáků několika různých národů s civilizací nepolíbenými vesničany; je bezelstně obětavý a dojemný, když vojáci nejsou vojáky a chtějí chránit kamarády a nové ideály. Celá ta vážnost i nevážnost v jednom celku je geniální - ona totiž funguje. Přemýšlím, jestli by podobný film dokázala natočit jiná ruka, než ta korejská. Asi ne. Ostatně, kde jinde uvidíte natolik absurdní scénu, jako je ta, v níž tlupa asiatů s vytřeštěnými výrazy loví ve zpomalených záběrech divoké prase bezmála stylem Tygr a drak? A true hero ending strčí do kapsy všechny ty rádoby hrdinský marvelovky... (30.01.2012)

No ja neviem, prišlo mi to také trochu nijaké. Prvých pár začiatočných minút v štýle nervydrásajúcich vojnových kinohitov ma posadila na zadok. Príbeh o piatich Kórejcoch (troch zo severu a dvoch z juhu) a jednom Američanovi, ktorý sa stratia a dostanú sa do horskej dediny, odrezanej od okolitého sveta celé desaťročia, je veľmi príjemný, zábavný a občas aj napínavý, s tragickým záverom. Lenže ono sa tam vlastne nič nedeje - vojaci sa v dedine hádajú, postupne sa spriatelia, zabijú diviaka, odpália sklad potravín (ale ten popcornový dážď stál za to). Niežeby mi vadila kombinácia vojnovej drámy a uletenej komédie, ale prišlo mi, že herci mohli ešte pritlačiť (niektorých by som dokonca vymenil), vážne scény mohli byť vážnejšie a celkovo som si predstavoval skôr vykreslenie osudu tvrdých vojakov, ktorí sa napriek vojne spriatelia a rozhodnú sa spraviť všetko pre záchranu nevinných. V tomto prípade by som uvítal temnejšie pojatý hollywoodsky remake, v ktorom by paradoxne aj tie humorné pasáže vyzneli ešte zábavnejšie. Záverečná scéna ale bola TOP. (19.11.2013)