Účastníci zájezdu

Na Účastnících je skvělé, že ve většině diváků vyvolají vzpomínky na vlastní dovolenou a zároveň ztotožnění se s hlavními hrdiny. Avšak u mě osobně některé scény vyvolali i depresi a smutek. Možná to je záměrné, ale já tyhle hořké komedie v lásce prostě nemám. Pokud mám vyzdvihnout jednoho herce, tak pana Krobota. Tu roli mu už nikdo neodpáře, filmu jasně vévodí. (19.12.2009)

"A svlíkat! Do naha! Fofrem! Mně tady na hlavu nikdo srát nebude." Jezdit autobusem k Jadranu je pod mou úroveň a tak to dělám maximálně jednou za rok. A asi v tom nebudu sám, když už se o tom natočil film a já jsem v něm poznal spoustu spoluobčanů, kteří se mi někdy pokusili pokazit dovolenou. Těmi se zabývat nebudu, protože sedí v každém autobusu, ale od premiéry tohoto snímku jsem si všiml, že vždy řídí alespoň jeden Karel a taková pitomost vždycky pobaví úplně všechny. Takže podšálky vrátit, Pamelu svléknout, paštiku na chleby namazat a bude to dovolená, o jaké si mohou Frantíci, Japonci a Eskymáci jenom nechat zdát. (30.12.2016)

No...to, že je Anna Polívková dobrá herečka, se poznalo už v Boleru, některé dialogy šustí papírem, zato situační gagy jsou až na výjímky skvělé. PP nebije do očí (no, no, možná až na ten Arginmax), snímek je natočen moderně, hezky se na něho dívá, jen jednu výhradu bych měl ke Květě Fialové, která tu svou roli a la "potrhlá tetka" hraje už po několikáté a začíná to nudit. 70%...jako Román pro ženy. (05.06.2006)

No nic moc. Po třech letech jsem shlédl nějakou novou českou komedii (naposled to byla ruka, co netleská) a není o co stát. Komedie má člověka rozesmát, ne nazlobit. Větší srandu zažijete, když pojedete na dovolenou sami. Vůbec se mi nelíbila dvojice senilních babiček, jejichž příběh strašně nudil a scénky, kde se objevily přímo hraničily s únosností. To samé se dá říci o trápení hlavní představitelky. Naopak nejlepšími postavami byli manželé Bob Klepl a Eva Holubová, dvojice řidičů Karlů a dvě mladé, krásné slečny. S českou komedií to jde k šípku a to není dobré znamení. Kde jsou ty časy Pelíšků, Dědictví, Vesničky.... (17.10.2006)

Na tenhle zájezd jsem se těšila a někdy se prostě dovolená nevyvede. V paměti mi utkvělo, že mám vracet podšálky, pobavily mě některé rady matky Evy Holubové a abych nekřivdila i věta „průvodkyně bude pro můj organizmus představovat obrovskou zátěž“ a byla i pro můj. A velmi mě potěšil miloučký testík sexuální orientace. Jako celek, ale zklamání. Zdlouhavé a bez života. Takže i nadále pro mě zůstávají nepřekonatelné jiné komedie podle knih Michala Viewegha. „Báječná léta pod psa“(viděla jsem to několikrát a nenechám si ujít žádnou reprízu) a „Román pro ženy“, který mně svým humorem sednul do nálady tak, jako dlouho žádná jiná česká komedie. Viděla jsem to mockrát. Ovšem moji sestru nemám šanci překonat, pouští si to pokaždé, když musí žehlit, aby ji prý alespoň něco pozvedlo náladu. A žehlí často :-). Na účastníky zájezdu se jistě ještě někdy podívám, ale vyhledávat je nebudu, zato Simonu Stašovou v Románu pro ženy budu mít (a mám) v pohotovostním režimu stále. 3* a jen tak tak. (26.06.2006)