Match Point - Hra osudu

Nevím proč, ale tenhle film mě baví. Nikdy jsem nebyla fanynka Woodyho Allena, jeho tvorba mě míjí a není mi blízká. Možná právě proto se mi Match Point celkem zamlouvá, jelikož vybočuje z řady "normálních" Allenovských kousků. Už od začátku má nádech tragédie, což ještě umocňuje skvěle vybraná operní hudba. (Okamžitě jsem si sehnala soundtrack) Ačkoliv to nikdo z herců nezahrál špatně, ani mě nikdo z nich výrazněji nezaujal. Tím pádem nejvíc vystupuje Scarlett Johansson svou krásou, i když její hraní mi až zas tak uchvacující nepříjde. Kdo mi vyloženě pil krev byla Emily Mortimer. Závěrečná cirka půl hodinka je zajímavý zvrat a naplňuje tak hlavní myšlenku filmu a poslední záběr má sílu, všechno to můžete vidět v Meyersových očích. (01.01.2011)

Bohužel závěrečná čtvrtina filmu je vzhledem ke zbytku svou koncepcí úplně někde jinde a sráží tak celkový dojem minimálně o stupínek dolů. Z poměrně slibně vypadajícího, herecky slušného a dramaticky silného snímku se stává v závěrečných momentech komediální fraška, která je sice sama o sobě humorná ale jaksi sem v tomto případě nepadne. Allen však těží z minima maximum. Vybral poměrně schopné herce, atraktivní téma (milostný trojůhelník) zasadil do ještě více atraktivního prostředí (anglická smetánka) a vše doplnil pěkně štiplavými a dynamicky napsanými dialogy. Ale ať se může film zezačátku zdát jakkoli dobrý, konec je velice špatný a člověka to až zamrzí. Celkově tak něco mezi třemi a čtyřmi hvězdami. (24.03.2006)

Na čí straně bude míček ( štěstěna ) tentokrát? Woody Allen je mistrem vztahových fabulací z nichž vystavuje chytře promyšlené příběhové konstrukce. Co na tom, že se vývoj dalších událostí dá odtušit už z první půlhodiny. S postavami si hraje jako s figurkami na šachovnici nebo ještě lépe jako s loutkami na divadelním jevišti operního domu - do něhož je pasován Londýn coby pódium na němž se odehrává lidské drama. Dějství 1. - Stvoření dokonalého milostného čtyřúhelníku, z něhož dva aktéři nemají o existenci tohoto tělesa ani potuchy. Hlavním středo-bodem není ani láska nýbrž chtíč. Chris je upachtěnou a snaživou existencí, který rozehrává nebezpečnou hru. Je vynikajícím manipulátorem, sebestředným a chladnokrevným hráčem jdoucím si tvrdě za svým. Konfrontován s podobně laděnou Nolou. Jejich charaktery se dokonale doplňují, byť se Chris zapletl s Chloe a Nola s jejím bratrem Tomem. Sourozeneckou dvojicí, která si na nedostatek financí nemůže stěžovat a požitkářsky si užívají života. Intermezzo - Čtyřúhelník je během krátké chvilky přetransformován v klasičtější trojúhelník. Dějství 2. - Z věcí se začínají stávat jen mechanické úkony, ztrácejí a atraktivitě a je třeba vyměnit hračky a dodat životu nový impuls. Rozčarování z nudné šedi zazobaného života a ztráta atraktivnosti sexu jako chvilkového potěšení namísto něhož se vynořuje jen rutinní snaha o početí dítěte. To vše naštěstí vynahrazuje Tomovi Nola ale jen do doby než se i z ní stane jen pouhá vata vyplňující dlouhé chvíle. Tomovi neurotické stavy úzkosti a stísněnosti v práci, kdy nemůže dýchat jsou jen posledními hřebíčky do rakve. A řešení je přitom tak snadné. Match Point si pohrává s lidskými charaktery podobně jako snímek Closer, který je mi ale bližší. Jaký tedy natočil Woody Allen film? Pro někoho stvořil perfektní mozaiku lidských charakterů. Pro ty ostatní jen další nudnou báchorku umocněnou nepříjemným střihem, který nenechá doznít ani operní vsuvky. Jsem rád, že jsem v té první skupině. 8/10 (26.12.2008)

Mám si lámat hlavu, jestli je lepší starý "ohmataný" Woody nebo jeho experimentální odvrácená strana, ztrácet se v bludišti "dežaví" a rozebrat to po slovech, po gestech? Kašlu na to, byla to pohoda, víc než to - byla to příjemně mrazivá pohoda a jdu si to dát ještě jednou .... a ještě jednou a ...... (22.08.2006)

"Tak kdo bude mojí další obětí? Vy?" Mistr Allen si našel novou múzu, přesedlal do Londýna - a šokoval celý svět totální změnou žánru. Šokoval i mě, ale tím nejpozitivnějším způsobem. Woody sahá do svědomí všem hříšníkům a provinilcům a zároveň s nimi opatrně sympatizuje. Tím, že se navíc ve filmu sám neobjeví, dává divákovi pocit jakéhosi životního díla a možná i zpovědi. V tuhle chvíli mám pocit, že takovýhle majstrštyk tu od něj nebyl už moře let, tím spíš ve vážnější žánrové odnoži. Navíc jak ultrasvůdná Scarlett, tak neskutečně věrohodný Meyers jedou naplno a z Match Pointu dělají dost možná jedno z režisérových Top 3. (16.12.2006)