Adamova jablka

Jedno se musí Dánům nechat. Politická korektnost jim zřejmě není zrovna moc vlastní. Vkusný velmi černý humor s přesahem. Na první pohled sice možná prapodivná kombinace, ale neuvěřitelně vtipná a především i dobrá. Anders Thomas Jensen po Blikajících světlech opět potvrzuje talent na "malé dobré" filmy. A asi se nyní budu raději nějaký čas vyhýbat jablečným koláčům. Jeden nikdy neví, který nácek si v nich předtím rochnil pracky. (05.04.2008)

Současná kinematografie má hodně problémů, ale možná nejvíc ze všeho ji ohrožuje politická korektnost, která smrdí autocenzurou a obelháváním sama sebe. V konečném důsledku pak otravuje diváka tím, že směřuje k předvídatelným pointám a ulamuje hrot satiře, humoru i vážnému dramatu, které chce tepat společenský nepořádek. Právě politická nekorektnost a absolutní nepředvídatelnost chování filmových postav je to, co Adamova jablka výrazně povyšuje nad dnešní filmovou produkci. Psychologický souboj mezi vášnivě věřícím knězem, cynickým technokratem v podobě místního doktora a především propuštěným trestancem, aktivním neofašistou Adamem je podaný v nezvyklé formě tragikomedie, která často balacuje na nejzazší hranici toho, co jsme schopni označit za společensky přijatelné, ale právě tím je pro mě cenná a jen málokterý film z posledních let mi udělal takovou radost jako právě tenhle. Celkový dojem: 95 %. (14.01.2012)

Naprosto nedoceněná, přehlížená perla. Dívám-li se na film, podvědomě, ať chci, nebo ne, mi běží hlavou: tohle bych udělal jinak, tohle je podle mne zbytečné, tady to bych udělal přesně tak... U tohoto filmu mám jediný pocit: tohle bych nikdy nedokázal. Dělat si srandu z neonacismu stejně jako z rakoviny nebo z mentálního postižení dítěte, zůstat nad věcí, nebýt nevkusný, vést příběh přes zvraty, které nejsou uvěřitelné, ale přitom přimět diváka jim uvěřit, protože jim uvěřit chce, a spousty spousty dalších nádher - to je kumšt. (09.07.2009)

Tyhle filmy miluju. Žádný okoukaný dramata, kde člověka nemůže nic překvapit a pět minut po začátku ví, jak všechno skončí. Tady se příběh prakticky nedá odhadnout, divák prostě jen kroutí hlavou. Zároveň je zápletka chytrá a nešetří se symbolismem, hlavně biblickej Jobův příběh hraje důležitou roli. Je tu parta zajímavejch charakterů, který jsou všechny trochu praštěný, ale ve zdravý míře a nejvíc vyniká nemluvnej hlavní hrdina Adam (výbornej Ulrich Thomsen) a samozřejmě farář Ivan Madse Mikkelsena, co si žije ve svým světě a Adam se neustále snaží mu otevřít oči. Pak je tu obézní zloděj co se furt cpe a muslim, co vykrádal benzínky. Nejpozoruhodnější je ale to zkloubení nejenom žánrů, hlavně komedie a trochu psychologickýho dramatu, ale i nálad, že člověk se směje a vzápětí se rozesmutní a nakonec ho uzemní trochu mystična.Skvělej film, co bych doporučila asi všem a jeden z mých nejpříjemnějších filmových zážitků v tomhle roce. (09.04.2011)

Neuveriteľný film, ktorý je zároveň silnou drámou pre náročného diváka, ale aj vtipnou komédiou vychádzajúcou z hlavnej zápletky a situačnej komiky, ako aj chovania postáv na rozličnom stupni šialenstva (neonacista, farár, vykrádač benzínok, ex-tenista opilec, cynický doktor...). Ulrich Thompsen je úžasný a jeho príbeh o neonacistovi, ktorý sa musí po návrate z väzenia zaradiť späť do spoločnosti je lepší ako celý Kult hákového kríža. Rovnako aj Mads Mikkelsen ako kňaz, ktorého životom stíha jedna rana za druhou až si vymyslí spôsob, ako tieto zážitky a skutočnosti vytesniť z mysle manipuláciou s realitou a sebaklamom. To všetko v brilantnej réžii A. T. Jensena s krásnou a podmanivou hudbou Jeppe Kaasa. Na konci filmu som plakal. (16.06.2013)