Ztracená duše

Brrrr, tak si můžu poznačit: můj druhý hlasitý výkřik během sledování hororu. :o) To jsem si ještě během první půlhodiny málem v duchu stěžoval, že sice to vypadá hodně zajímavě, ale žádnou děsivou atmosféru to zatím na mě nedýchá. No jo, rafinovaný to režisér, rozehrát zdánlivě obyčejný příběh s kapkou mysteriózního tajemna a pak vybalit na diváka jednu prodlouženou primitivní lekačku... a jak jsem nahlédl do komentářů, potvrzuji si, že jsem oproti zdejším fajnšmekrům stále málo ostříleným hororovým divákem, když se mnou něco podobného dokáže otřást a navíc, když jsem neodhalil pointu ani trochu dřív, než hlavní hrdina, přestože jsem si jednou u toho řekl: nehraje snad ten Gassman tady rovnou dvojroli? Já však oceňuji, že s výjimkou oné první strašidelné scény (příp. možná i dvou dalších, kde ale děsivý výjev v té druhé již šlo po prvním prožitku plně předvídat) Dino Risi vůbec nesází na prvoplánové lekačky, spoustu krve, ani na žádné nadpřirozené šílenosti, naopak působivě s pomalu rozehraným napětím vtahuje do komorního dramatu, s temnou záhadou jednoho honosného domu a jedné rodinné historie uprostřed jinak prosluněných Benátek. Finále s odhalení krutého tajemství velmi zdařilé a v rámci žánru za mě vcelku pěkný psychologicky laděný kousek, dýchající zároveň tajemnem i romantikou. Líbila se mi i výtvarní stránka a ústřední hudební doprovod. [80%] (01.05.2022)

Tam, kde jiní cítí tajemno, já se dopátrávám všedních detailů. Ano, Benátky jsou tajemné, detaily a první informace, které se dostávají k čerstvě ubytovanému studentovi, jsou kusé a to tajemno ještě více stupňující. Ovšem - budu-li člověkem s ne zcela zdravou psychikou a stále zachovanou sebereflexí, patrně nebudu vystavovat na odiv své problematické přednosti. Mystické je tedy vlastně nabílednijsoucí a je jen otázkou času, kdy se opravdová skutečnost vyjeví naplno. Vynikající Gassman a skvěle sekundující Deneuvevová z vcelku zřejmé věci tvoří skutečné drama, nesené sebeuvědomovanou tragikou vlastního životního údělu postav, které ztvárňují. Stojíme tváří v tvář lidské tragédii smrtelně raněného manželského páru, který se ve světle svého životního selhání snaží žít, jak nejlépe umí. Tajemné není všední, neboť všední je hrůzné. Hrůzné nenaplněním života a křehkostí bránící se psychiky. Lehce se to píše, těžce naopak tvoří a točí. To těžké je současně krásné. Krásné velkým, výsostným uměním. (17.09.2007)

Neorientujem sa v žánri psycho-thrilleru natoľko, aby som vedel či tento snímok jeho pravidlá objavil, spoluvytváral alebo zväčša už len využil. Každopádne je to klasika, či už v aktívnom alebo pasívnejšom význame, a išiel by som s hodnotením ešte vyššie, nebyť toho, že som (iba s troškou nadsázky) nie len identitu zúfalca v podkroví odhalil skôr, než mladý hlavný hrdina zaklopal na dvere svojich príbuzných... Nie preto, že by mi tak pálilo - taká je to klasika! (10.01.2007)

Vynikajúci mysteriózny film (žiadne giallo!), ktorý vyniká z vtedajšej talianskej hororovej produkcie tak famóznymi hereckými výkonmi na čele s Vittoriom Gassamanom ako aj zmysluplným emotívnym príbehom. Scenár je síce trochu rozťahaný, no atmosféra vyľudnených Benátok to celkom vynahradzuje. Skvelý kúsok a povinnosť pre všetkých fanúšikov talianskych hororov. PS: užívateľ "darkrobyk" spoileruje! (11.09.2016)

...Ako hovoril známy komik, Benátky sú stará dáma, ktorej páchne z úst. • Giovanetto s údajne umeleckými sklonmi [teda po tej maliarskej stránke], následne prichádza do jedného z honosnejších, benátskych domov, aby povedzme navštívil svojho inžinierskeho strýka, a k tomu zrejme i slobodného murára: Fabia Stolza, ktorý určite skrýva[l] nejedno tajomstvo vo svojej mimoriadne exkluzívnej »tajomnej komnate«, nachádzajúcej sa až kdesi na poschodí, kde by mal pobývať i akýsi PoMäTeNý čLoVeK, ktorý to asi najskôr v hlave nemá úplne v poriadku; a to bola v podstate i ústredná línia udalostí, ktorú mala systematickým spôsobom objavovať čoraz viac zmätenejšia postava Tina Zanettiho v podaní tak trochu nevýrazného Danila Matteia, za to ale jeho akože priateľka: Lucia "Hore Bez" Pandinová, v nasledujúcom podaní Anicée Alvinovej, bola podľa môjho klasického názoru i na menšom, hereckom priestore, výraznejšou vo väčšej miere, a tak sa to mohlo možno predsa nakoniec obrátiť zo scenáristického kreditu od synovca k netere, čo by bolo vskutku oveľa interesantnejším výsledkom, než zrovna v takomto pomere? • Ako býva už vo zvyku, tak Risiho réžia nie vždy držala plne pohromade, ako by si divák asi chcel ["miestami naivne?"] predstavovať, no ako sa zvykne občasne hovorievať: „Proti gustu žiaden dišputát,” čo mi tentoraz zase [vy]kompenzovala pomaly budujúca, benátska atmosféra, ktorá predstavovala ďalší, kľúčový faktor hneď po ústrednom protagonistovi v podaní: Vittoria "Plynového muža" Gassmana, ktorý sa bez toho PLYNU [obrazne] v danom titule, akosi vôbec nedokázal zaobísť, nakoľko mal predstavovať akéhosi plynárenského Ing. s daným titulom, vedľa ktorého taká predstaviteľka: Sofia Stolzová v podaní francúzskej herečky: Cathariny Deneuveovej, nielenže pôsobila ako nejaká šedá myška, ale zároveň mi rovnako ani príliš extra nezapasovala do danej úlohy, v ktorej bol skrátka nevyužitý jej tvorivý potenciál; alebo teraz mi správne [od]povedzte, kohože to vlastne napadlo obsadiť vedľa seba tieto dve herecké veličiny z Talianska a Francúzska? Toto ani zďaleka nebol priam najideálnejší nápad! • A čo vhodné doplniť na úplný záver? Snáď iba toto: Podáva sa vynikajúca káva od Lucii, a k tomu sa na hlas vyhlási: E u F r A s I o ! (26.12.2023)