Království potoků

Že za pohádkou stojí Centrum dramatické tvorby, to už je na pováženou. Vždy, když zazněly tóny té depresivní hudby, čekala jsem nějaký zvrat, nějaké nebezpečí číhající na prince, a ono nic. Celý příběh vlastně jen tak nějak plyne, ve výsledku se ukáže, že princ žádné úkoly ani dělat nemusel. Krausová v mých očích rozhodně žádná štramanda není, od pohledu je mi nesympatická a smysl její postavy mi zůstal utajen. Vše tedy zachraňuje princ s princeznou, při jejich svatbě (to snad ani nemůže být spoiler) jsem ale neměla takový hezký pocit jako při běžných šťastných koncích. A patroni Království potoků neumí plavat? Opravdu zvláštní "pohádka". (02.01.2013)

Začnu od kladů: princezna byla pěkná a královna démonická, jenže neměli co hrát, takže tím taky ta pozitiva končí. Navíc konec byl tak pitomej že to klidně mohlo končit i o 10 minut dřív... nebo o 20. Nebo to neměli točit vůbec. I nekomentovaný dokument o zvolených lokacích by měl víc děje na metr filmového materiálu než tohle "veledílo". Jo, hudba mi nepřipadala tak špatná, hlavně ve chvílích kdy vykrádali Vivaldiho... Stejně nechápu proč se utrácí takový peníze za výpravu když z toho vždycky nakonec vypadne taková ubohá nuda. Zvažuju písemnou prosbu na adresu České televize ať proboha začnou raději vykrádat vlastní archív a studiově natáčené pohádky z let 70. a 80. než aby nám každý rok ke kaprovi naservírovali další opentlenou blamáž. (03.01.2013)

Do děje nás vpravuje orchestrální hudba, ovšem na začátek pohádky bych jí asi vypustil. Když pak ubíhá čas, nastoupí opět stejná hudba a záběry, při níž se mění počasí a lidé - to spíše působí jako z nějakého dokumentu. Když už se konečně něco děje, nestíhá kamera, takže divák vlastně pořádně nemá šanci zachytit, co se stalo a postavy mu to musí vysvětlit. Jednu chvíli mi dokonce určitá část hudby přišla jak z Harryho Pottera. Pohádka sice disponuje neobvyklým soubojem muže s ženou, dokonce panovnicí, ale zajímavostí je také to, že hrdina vlastně v pohádce splní jen jeden úkol. Podle pohádkových regulí tak vlastně princeznu nezískal, i to je docela neobvyklé. Nicméně charakterně se k tomu přiznává. Ani vyšší moc mu nepomůže. A kdyby divák náhodou něčemu nerozuměl, tak mu to Ondřej Pavelka a Jana Krausová v závěru vysvětlí. Dívat se dalo jen na lehce bláznivou dvojici Vladimíra Javorského a Otu Jiráka a na hezkou Kristýnu Janáčkovou. (02.01.2020)

Jestliže tahle pohádka opravdu běžela před sedmi lety na Štědrý večer na ČT1 jako premiérová pohádka, tak jsem rád, že jsem v té době dával na Štědrý večer přednost jiným programům než byla pohádka na ČT1. Protože tahle zvláštní pohádka se opravdu hned tak nevidí. Vlastně většinu toho, co mi na téhle pohádce vadilo, už vyjmenovali ve svých komentářích kolegové přede mnou. Divný a občas nesouvislý děj, chybí zde nějaké jasně definované zlo, patroni království potoků neumí plavat a celkově jsem nepochopil, jakou tam mají funkci, zkrátka tahle pohádka má hodně děravý děj i střih a je celá taková nějaká divná, skoro bych řekl až depresivní, čemuž ve velké míře napomáhá velice zvláštní hudba, která v mé mysli dokázala evokovat všechno, jen ne veselost ani optimismus a už vůbec ne pohádkové motivy. A je to velká škoda, protože když už měli tvůrci k dispozici takové krásné interiéry i exteriéry, k tomu zajímavé a kvalitní herce, tak mi nezbývá než říct, že tahle pohádka nedokázala využít svůj potenciál a výsledek je mdlý a velice rozpačitý. Nicméně podívat se na to dalo a nebyl to úplně nejhorší zážitek, ale na lepší hodnocení, než jsou dvě hvězdy, to fakt nevidím. (03.01.2013)

Já mám pocit, že to tu je samý kritik, který ani pořádně neví co od tohoto žánru očekávat. Vždyť je to pohádka a myslím, že není špatná. Alespoň mně se líbila. Samozřejmě nedíval jsem se na ní na štědrý večer, to býváme natěšení a očekáváme to maximum, ale že by to byl zrovna odpad, jak tu někteří hodnotili, no to snad ne, to jste ještě zřejmě neviděli odpad. Pro mě, hezká, milá pohádka, lepší, než dobrá. (08.08.2014)