Tsotsi

Od režiséra Wolverinea bych takový snímek rozhodně nečekal. Příjemná "festivalová" podívaná o gangsterovi z jihoafrického slumu. Tsotsi není ani zdaleka tolik šokující jako třeba Město bohů, závěr je hollywoodsky přeslazený až hrůza, ale přesto ve mně po shlédnutí převažují pozitivní pocity. Příběh nenudí a má jasnou a srozumitelnou premisu. Herci v čele s ústředním hrdinou jsou dostatečně uvěřitelní. K tomu kvalitní kamera a stylová hudba. Je to spíše na tři a půl hvězdičky, ale já pro tyhle filmy o obyčejných lidech mám slabost. (09.04.2012)

Milujem juhoafricku kinematografiu uz od Krutej rasy Nycholasa Mastandreu. Tuna sa mi dostal kvalitny film z prostredia mesta Johannesburg od rezisera Gavina Hooda /sranda, ze neskor tocil akychsi iks menov/ . Kvalitna gangsterka, vyborne zobrazenie johannesburgskej reality a drsne dialogy. Dejova linia divaka hned strhne a nepusti pocas celej minutaze 94 minut. 86 % (18.11.2014)

Tak to bude jízda, řekne si divák, když vidí první záběry natočené skvělou kamerou a doprovázené výjimečnou hudbou. Ale co naplat vynikající formální zpracování, když se Tsotsi rozplizne v rádoby dojemném story o změknutí a napravení obrovského drsňáka? Chování hlavního hrdiny zkrátka neuvěříte (a pochyby má člověk i o vedlejších postavách) a po slušném rozjezdu Tsotsi odbočí na jistou cestu líbivosti, které mu vynesla zlatého strýčka Oscara. Ani mě to nijak nepřekvapuje. (25.08.2006)

Letošní oscarový laureát za cizojazyčný film je vlastně jen takovým melodramatem z jihoafrického slumu. Přesně to, co americkým filmovým akademikům jde tak krásně pod kůži (viz i náš Kolja): mužský neotesanec se musí postarat o bezbranné děcko. Co chtít víc? Nic, pokud si chcete v kině potahovat slzičky, žmoulat vřelou ručku partnera/ partnerky a odnést si z něj pocit, že ten svět je sice peklo, ale rozhodně není tak nepřátelský a zlý, jak se nám snaží vsugerovat ve večerních zprávách. Tsotsi se Karlovarským festivalem mihnul takřka bez povšimnutí, na to že to je oscarový snímek. A i když je mi jasné, že je to tak trochu kýč, že je to dílo tak trochu Svěrákovsko-Hřebejkovsky prokalkulované, přesto říkám jen houšť. Když víte na co jdete, že tedy nesmíte čekat žádné rozkolísání vašeho středoevropského obrazu světa, myslím, že si Tsotsiho odyseu parádně užijete. Chytlavý disko rap jako emblematický průvodce předměstím Pretorie i bezútěšných slumů v jeho okolí. Poutavá, skvěle prokomponovaná kamera Lance Gewera. Bezchybně zavilý Presley Chweneyaga jako gangsteřík Tsotsi. A samozřejmě čokoládové, velkooké mimino. Všechno sesazené do umného balíčku, který skoro jakoby mimochodem nechá na vašem zadním sedadle pocit onoho „hřejivě lidského tepla“. Není to málo, není to hodně. Je to kýč, spousta klišé a režisérských pokynů „teď se smějte“, „teď plakejte“, „teď držte palce“ Prostě docela kvalitní mainstream. (20.07.2006)

Tsotsi je pouze jeden z mnoha milioů lidí, kteří prožívají svůj život ve slumech kolem měst v Jihoafrické republice. Živí se se svými kumpány krádežemi a když jde jen zdánlivě do tuhého, neváhají zabíjet. Při jedné samostatné akci ukradne Tsotsi auto i s kojencem... Přiznám se, že je těžké hodnotit tento snímek, neznám realitu života v černošských ghetech v JAR. Myslím, že je ještě horší. Film ji však neřeší, neukazuje kořeny problémů. Prostě stalo se to a na divákovi je aby se s tím vyrovnal po svém. Pokud však měl tento film poukázat na situaci lidí tam žijících a následný Oskar ji ještě více zviditelnit a následně něco změnit, bude to jen dobře. (08.03.2006)