Faunův labyrint

Hezký film, ale nechápu jeho vynášení do nebes, když Del Toro natočil už dávno to samé. Zatímco Ďáblovu páteř moc lidí nezná, Faunův labyrint sbírá Oscary a v zámoří se o něm vypráví jako o filmu desetiletí, kteroužto rétoriku do velké míry přebrala i domácí média. Přitom Faunův labyrint je v mých očích doopravdy tím samým v bledě modré barvě, a to doslova. Jásá se tu nad učesanější (čti nudnější, leč populárnější) variací na dávno vyslovené, v níž se z Del Tora stává docela obyčejný pohádkář, který přišel o svoji hrubší podstatu. Ta se vtěsnala jen do pár brutálních scén. A to je málo. V nitru zůstalo u uhlazeného a neškodného příběhu o děvčátku, které když se bude hezky chovat, přitulí se zase k mamince. Pche. Hellboye na ně! (18.08.2007)

Všechny žánry v jednom filmu. Příběh je zasazen do roku 1944 ve dvou světech, pohádkovém a válečném. Přítmím mezi těmito světy tvoří holčička Ofélie, která z války utíkala do pohádek pouze prostřednictvím čtení pohádek. Nyní objevuje skutečný svět a já jako divák jsem mohl s ní. Přestože už jsem dospělým, film mě dokázal unést a vtáhnout přímo do filmu a emocionálně prožívat dobrodružství s Ofélií. To co jsem prožíval během 112 minut sledováním Faunova labyrinthu jsem nikdy nepocítil a ani to nedokážu vyjádřit, možná to byla touha vrátit se do dětských let a znovu mít stejně bujnou fantazii jako ona. Když jsem na to šel do kina, očekával jsem něco úplně jiného (zvyklý z režisérových předchozích filmů) a odcházel z něho nadšený, plný zážitků. Velký podíl na tom má vizuální a technická stránka filmu s nádherným a nerušivým hudebním podkladem. Ještě teď mě mrzí neproměněný Oscar za nejlepší zahraniční film. (06.08.2007)

Faunův labyrint mě dokázal nadchnout snad v každé minutě. Už dlouho mě nic natolik nepřekvapilo a nejde jenom o nadšení z čehosi vymykajícího se z běžné hollywoodské šedi. Labyrint není jenom jiný, on je i skvělý. Nenapadá mě film, ke kterému bych jej přirovnal. Nenapadá mě totiž žádný film, který by tak mistrně skloubil fantasy pohádku se syrovým válečným dramatem. Guillermo del Toro dokázal, že oplývá opulentní imaginací, a dokáže s ní zacházet mnohem obratněji než takový Tim Burton. Nadreálné výjevy jsou nám servírovány v menších dávkách a nikdy nepůsobí samoúčelně. Do poslední minuty není a ani nemá být jasné, který ze dvou světů je pro příběh důležitější. „Alenkovská“ návštěva říše divů je pojata s podstatně větší mírou invence než kdy dřív, pointu lze chápat přinejmenším dvěmi způsoby a teprve při zpětném pohledu plně doceníte všechny vrstvy tvořící ve finále příběh, jenž dokáže zasáhnout na těch nejcitlivějších místech. Zpočátku vám asi mnoho věcí nebude dávat smysl, ale nechtějte odpovědi logické a nechtějte je hned. Nechte se postupně vtáhnout do fascinujícího světa na pomezí snu a reality, dobře sledujte a pečlivě naslouchejte. Ale proč vám to vlastně říkám, Labyrint nepotřebuje příručku k použití. Prostě naberte odvahu a vstupte do něj. Je těžké vyjít nepoznamenán. 95% Zajímavé komentáře: Superpero, mm, Desperado, stration, Amadeo (03.03.2007)

Guillermo del Toro je v dávkování brutality až nezdravě umanutý. Některé scény jsou intenzivní jenom díky krvavým zásekům, což je postupem času nejen repetetivní ale i velice neoriginální. Stejně jako partyzánská báchorka, která by bez svého fantazijního bratřícka, jež jí dodává hloubku a poetický přesah, byla jen opakováním všeho, co už tady bylo. Del Toro tak jako dramatik postrádá cit pro řetězení událostí, ale zato jako snílek, kterému se zdají především noční můry, u málokoho najde důstojnou konkurenci. (29.08.2009)

V kom nezůstal kousek dospívajícího dítěte, toho mytický Faun do svého temného labyrintu nejspíše nenaláká. Uniknout před krutou realitou do mnohdy ještě krutějšího světa fantazie, kde se však na rozdíl od našeho pokřiveného světa považuje nevinnost a odvaha - to dokáže jen nepopsaný list v podobě dětské duše. Jen se přiznejte, kdo někdy nezatoužil nakreslit si křídou dveře jako Ofélie..? Precizní práce pohádkáře Guillerma. Stvořil film, na který se nedíváte vy, ale on se dívá na vás.. (25.03.2009)