Most do země Terabithia

Pokud bych někdy měl rád učitelku, byla by to Zooey Deschanel. Pokud bych někdy byl ochotný pro někoho cokoliv obětovat, byla by to AnnaSophia Robb. Už dávno nejsem dítě, ale bujná fantazie mi nechybí a díky ní se mi z šedé reality uniká velice jednoduše. Tento film je pro mě něco jako pozdě splněný dětský sen. Možná právě díky tomu, že už se řadím do kategorie dospělých, tak jsem ho mohl plně docenit a prožít velice silnou katarzi. Pro tu jiskru v očích stálo za to Leslie potkat. (14.04.2012)

Pro snímky, které oslavují lidskou fantazii, tedy schopnost, o kterou nechci nikdy přijít, mám ohromnou slabost. A Most do země Terabithia je na představivost přímo óda. Pravdivě ukazuje, jak mocná může být, a proč by člověk nikdy neměl přestat snít, a předvádí to na sympatickém, vtipném i dojemném příběhu. Plný počet hvězd však filmu nedávám ze dvou důvodů: Tím prvním jsou digitální efekty, sice povedené (Weta je Weta), ale zcela zbytečné. Nejen, že jejich použití není moc logické (Dva lidé si tytéž neexistující věci představují úplně stejně?), ale diváka "okrádají" právě o fantazii, kterou kvůli všem těm naservírovaným digi-potvorám nemusí zapojovat. Druhým důvodem je závěr, vážně krásné vyvrcholení příběhu, v němž mi ovšem chyběla důležitá věc - aby se ti dva ještě jednou setkali nebo alespoň z dálky zahlédli. V Terabithii by to přece šlo. (09.04.2012)

Mno, na to, že jsem po tomhle kousku šáhl hlavně, jako po "filmu se Zooey" bych měl být daleko víc zklamaný. A to nejsem. Na druhou stranu nejsem ani nijak zvlášť nadšený. Téma dětského světa fantazie se okoukat snad ani nemůže (alespoň ne mě), spíš mi přišlo že se v tomhle ohledu klidně mohlo přitlačit na pilu. Největší problém jsem měl s hodně roztěkanou náladou filmu, včetně několika scén, které do něj skoro nepatřily (Leslieino "waltdisneyhovské" dovádění s rodiči) a koncem, který byl přes snahu o hřejivost prázdňoučký a zanechal celý filmu balancovat na hranici instantní zapomenutelnosti. Naopak naprosto nejstabilnějším pilířem byl výkon malého klučiny, Joshe Hutchersona, kterému tímhle přeju zdar v budoucích rolích. Když k tomu přidáme o něco slabší, ale stále obdivuhodný výkon AnnySophie, mátě najednou slušný důvod tenhle nenáročný, dětský filmek zkouknout. Rozhodně neublíží. 60% (28.05.2008)

Oč méně efektů a fantaskní výpravy, o to více duše a kouzla. Úvod možná působí dojmem rozněcovače fantazire pro vyhaslé emaře a emařky, nicméně výborný soundtrack a moc dobří dětští herci tomu dodávají radostné kouzlo svobodného fantazírování. Zvláštní směsice dětských omalovánek, Petera Pana a love story pro dospívající dostane nový rozměr po twistu, který pro mě překvapivě odkryl, jak moc jsem se dokázal do roztomilosti filmu vcítit. Velmi příjemné a nenásilně získané emoce, Gabor Csupo dokáže takřka do puntíku to, co Mark Forster se svou Zemí nezemí... podobně jako on sice nepřekypuje výraznou vizualitou, ale práce s postavami je výtečná a co bych to nepřiznal, i slzu jsem uronil. Film pro každého, kdo se rád vrací do dětství a občas bytuje ve snech. (13.05.2008)

Film, od kterého jsem očekával styl Narnie, ale avšak film je úplně v jiném duchu. O složku fantasy zde jde jen v představách hlavních hrdinů, kvůli kterému vzniká neoddělitelné přátelství. Kdo by z mládí něco podobného neznal? Velice příjemná výprava, mladí herci hrají výborně, ale v průběhu filmu se našli chvíle, jež jsem měl v úmyslu hodnotit 3 hvězdičky, ale pak přišel konec. Doslova šok, a těžko rozdýchatelné. Dobrá pohádka(nebo spíš psychologické drama?) pro celou rodinu, která si 4 hvězdičky zaslouží... (01.02.2008)