Rodinný přítel

„Nevěsta už vzdychá, kvůli dluhu píchá.“ Držte si peněženky, chraňte své čokoládičky a zamkněte dcery! Čenichá kolem lichvářská hyena Geremia a úlisně se chechtá, když svým kolébavým krokem leprokačera cupitá za dlužníky. Hadry na něm visí, ruku imrvére v sádře, aby budil soucit, a na pařátě se divoce bimbá olezlá igelitka s bůhvíčím. OKÉNKO SUDIČEK: [][] Kdo Geremiovi stál nad kolébkou a co mu dali do vínku? % Quasimodo krásu. % Bazilišek usměvavost. % Harpagon empatii k chudým. % Wes Craven (ten poslední nalevo) úctu k ženám. [][] Zaujala i hromotlucká dvojčata a jejich neortodoxní vymahačské praktiky. Hlavně však nečekané zvraty. Při nich mág Paolo Sorrentino prokázal znalost našich filmů, např. Panna a netvor, Svatba jako řemen, Faunovo velmi pozdní odpoledne a Příště budeme chytřejší, staroušku! Moje žena zase prokázala dobré vychování. Já: „Za kolik bys šla s Geremiem, miláčku?“ Ona: „Tolik peněz ČNB ještě nevytiskla.“ Puch bídné člověčiny, „erotika“ s balónky u stropu, nevěsta a její kachní žaludek. Brrr. Hnusný a tíživý, ale až morbidně krásný film. (11.12.2023)

I když jsem s filmy Paola Sorrentiniho docela obeznámen, byl jsem opět velmi překvapen. A to snad ještě více než u filmů od Kiarostamiho počínaje a Lynchem konče. Celé pojetí, jednotlivé epizody ze života lichváře Geremia (rodiného přítele), jeho interakce se svým okolím, a prostředí, do kterého je zasazen, tvoří jakousi plastickou hmotu, kterou může divák volně formovat podle svých tužeb a představ. Skutečně, režisér mimořádné imaginace. Pozn.: Mnozí recenzenti považují "Geremiu za odpornou formu života", ale tak to docela není. Geremia je v mnohém hadikapovanán (fyzicky postavou a duševně svými touhami) a snaží se jen svá omezení kompenzovat svojí (byť trochu zvrácenou) inteligencí. (26.06.2017)

Při sledování tohoto filmu se vkrádá otázka: Je možné odpustit či dokonce milovat i tak odporného a výsostně slizkého člověka, jakým je hlavní "hrdina", no spíše hlavní postava, tohoto příběhu? Čím vlastně je - strůjcem všech neřestí nebo jen ubohou a slabou obětí? Chvílemi jsem se přistihl, že ho i lituji, ale pak jsem musel lítost zaplašit. Právě takovou lítostí se totiž posiluje zlo a ne naopak. Ještě že je to jenom film. I když ... (28.05.2008)

Harpagon 21. století - to je něco, takový se rodí jednou za... dosaďte si sami, možná máte dokonce osobní zkušenost. Lichvář Geremia jako odporná forma života, živící se lidským pinožením za přiblblými sny o neobchodovatelném štěstí a vysáváním emocí, těch záporných obzvlášť... Ohavný zvenčí dovolil skrz smutek a zhrzenost, aby jeho srdce zkamenělo a zhyzdil se i uvnitř - odmítán úspěšným otcem, jakýmsi Karlem Lagerfeldem, zneuznaně příštipkaří v jeho stínu a doufá... Marně, poslední setkání nemohlo být víc ponižující. Nikterak nezaostávají ani Geremiovi přízemní zákazníci, ačkoli u některých se dají vypozorovat i ušlechtilejší pohnutky konání, než jen navyšování ega, furiantská gesta a závislosti, žel neumí posoudit způsob jejich zhodnocení a klesají tak na lichvářovu úroveň... prostě, jeden by normálně brečel. Ne tak nad Sorrentinovou zprávou o stavu světa v děsivě okouzlujícím zpracování aneb jak cílenou estetikou vystihnout kdejaký hnus. (15.04.2016)

Odporně slizký lichvář v podání vynikajícího Giacoma Rozza mohl nechat diváky utápět v neutuchajících pocitech zhnusení nad tím, čeho všeho jsme my lidé schopni. To by ovšem musel jeho příběh natočit někdo jiný než Paolo Sorrentino, který v podstatě každým svým počinem dokazuje, jak se dá nadmíru okouzlujícím způsobem propojit obsah s formou. Ač se snímek hemží odpudivými lidskými charaktery, tak díky jisté dávce tragikomiky a dokonale namixované hudbě nepatří k filmům, o nichž si po jejich zhlédnutí řeknu, že už je nikdy nechci vidět. Ba právě naopak, moc ráda se k němu zase vrátím, abych se ujistila, že i o stinných stránkách člověka je možné vyprávět s nadhledem a důrazem na estetiku. (90%) (11.02.2021)