Nejlepší sportovec století

Hlavní postava Taeke má od dětsví budoucnost jasnou – bude nýmand a udře se k smrti jako jeho otec. Pak ale zjistí, že je setsakramentsky dobrej v sezení na kůlu. To by mě fakt zajímalo, jestli v tom Holandsku opravdu pořád dřepěj na kůlu, nota bene jestli to považujou za sport. Námět filmu opravdu není z nejatraktivnějších, ovšem zase originální to je. Nebudu šťourat do toho, jak "sportovci" choděj na záchod a že asi smrděj jako tchoři, bže se dlouhý tejdny a měsíce nemejou. Důležitý je, že film je velice příjemná záležitost. Nese se v sentimentálním a dojímavým duchu. Zhruba v půlce filmu Taeke ňák zblbne a dá se k anarchistům a výsledná epizoda s přepadením banky, ač je svým duchem trochu jinde než zbytek filmu, je velmi zábavná. Je to takovej lidskej film, plnej porozumění a až dojemné absurdity. (16.07.2010)

Upřímně, Nejlepší sportovec století mě opravdu hodně minul. U téhle komedie/tragikomedie jsem se za celou dobu pořádně nezasmál, snad jen pár usměvných scén by se zde našlo. Příběh byl docela dost nudný, absurdní, nereálný a hlavní hrdina mi byl bohužel jak zjevem, tak svým chováním krajně nesympatický. Za kladné body snímku by se daly počítat krásná kamera, hudba a lehce pohodová, příjemná atmosféra, ale první a druhou složku najdete vlastně v každém současném přírodovědném dokumentu, takže tentokráte budu přísnější a hodnotím pouze 2*. (15.07.2010)

Jako komedie funguje. Záběry na soutěžící na kůlech jsou nádherně úsměvné, vlastně je to tak trochu perfektní náborový film k sportovní disciplíně sedění na kůlu. Přesvědčí, že sedět je opravdu něco. Hned bych si šel posedět. Jenže jako sociální drama a la "sedím na kůlu protože protestuju proti moci kapitalistů" ani jako příběh o prosezené lásce už tolik nepřesvědčuje. A když se hlavní hrdina ve svém prosezeném boji přidává ke komunistům a divák by asi měl cítit jakési uspokojení z hrdinova nalezení životních cílů, tak člověk cítí spíš nekonečnou hořkost z blbosti... 70% (07.04.2007)

Povedená lehce komická o trochu více podivínská a nejvíce poetická komedie. Sportovní disciplína sezení na kůlech a chování hlavních postav je asi tak uvěřitelné, jako sněhulák u pyramidy Pokud ovšem neberete film vážně (to po faktické stránce ani nejde), dostane se vám milá epizodní komedie, která prakticky v ničem nevybočuje ze standardních mantinelů a právě ty kůly a to absurdní nereálné sezení na nich, představuje krásný oslí můstek k zjištění co vše je v životě důležité. Nalezení rovnováhy mezi zdravou mírou podivínství a blbosti a životního štěstí. 70% (24.06.2007)

Nebyl sportovcem v právém smyslu slova, spíše extra houževnatým a trpělivým samotářem. Doba, po kterou tihle sedláci z Fríska dokázali sedět na kůle uprostřed jezera, byla ale neuvěřitelná. Když to špatně načasovali, zastihla je zima. V sedě spali, snášeli déšť a mráz. Zajímavé je, že se o takové závodníky musel celejch 3/4 roku někdo starat - vozit na loďce proviant apod. Příběh šedesátileté nadvlády Taekeho byl vlastně celoživotním příběhem - na kůle začal a na kůle skončil. Nebylo však moc precizně ukázáno, jak porážel soupeře, kdy dosáhl rekordy a jak dosáhl oné nadvlády. Naopak byly vykresleny spíše jeho relativní neúspěchy, za které ale sám nemohl. Takový člověk sedící na kůle je strašně zranitelný a snadný cíl. (02.05.2011)